Zamindrákované Rusko se probouzí: Mír v Evropě je minulost?

"Je téměř jisté, že mírné sankce, které ohlásil Západ, ruského medvěda neodradí. Proto nezbývá než doufat, že se Evropa a její partneři v NATO v souvislosti s bojovnou rétorikou Kremlu konečně vzpamatují a začnou se připravovat na období, které může vyústit v propuknutí další studené války," napsal nizozemský list De Telegraaf.

"Pokud bychom brali Putinova vyjádření doslova, pak nebude Krym poslední kapitolou dramatu. Další dějství se může odehrát na východní Ukrajině, kde už ruskojazyčné obyvatelstvo v prohlášeních prosí o ochranu z druhé strany hranice. Tohle už Evropa ve svých dějinách zažila," poznamenává komentátor norského deníku Aftenposten.

Varovně vyznívá rovněž komentář rakouského listu Der Standard: "Putin zajde tak daleko, jak daleko ho zajít necháme. Se svým mocenským instinktem pozná jakoukoli slabinu protivníka a bez skrupulí jí využije. Že EU při této hře kvůli svému mírnému přístupu nemá ty nejlepší karty, je nabíledni... Den zúčtování přijde. A možná velice brzy - až si Putin po svém triumfu na Krymu vezme na mušku východní Ukrajinu."

Mocipán hraje na národní kartu

Na to, že zavírat oči nad mocenskými ambicemi Ruska se nemusí vyplatit, upozorňuje i francouzský Le Monde. "Vladimir Putin má všechny důvody ke spokojenosti. Evropané na kroky ruského prezidenta na Krymu reagovali jen minimálně. Moskva odřízla část Ukrajiny a Evropané jsou zticha. To je nebezpečné," uvedl list ve svém komentáři. 

Novináři si ale rovněž všímají toho, jak Moskva v současné situaci využívá nacionalistické argumenty. "Putin není první mocipán v dějinách, který hraje na národní kartu, aby ospravedlnil svou moc. Podle něj byl ruský národ v minulých desetiletích opakovaně ponižován a podváděn. Takové poselství je pro pyšné Rusy trpící latentním komplexem méněcennosti vodou na jejich mlýn," uvedl De Telegraaf.

"Vítejte ve studené válce číslo dvě," napsal ruský analytik Dmitrij Trenin ve svém článku v časopisu Foreign Policy. "Nedávný vývoj ukončil období partnerství a spolupráce mezi Západem a Ruskem, které obecně během čtvrtstoletí po skončení studené války převažovalo," dodal Trenin.

Čtvrtstoletí po skončení studené války bylo ve znamení budování spolupráce mezi Západem a Ruskem. Z geopolitického hlediska v té době došlo k ohromné redukci ruského vlivu v Evropě a Eurasii, a to vznikem nových států, často pocházejících z historické ruské říše.

Dominantní pozici v Evropě a Eurasii převzaly Spojené státy a Evropská unie, která se stala pro své východní sousedy hospodářským magnetem. "Ruská federace, jádro někdejšího impéria, byla z nového systému v podstatě vynechána a dosud se utápěla v trapných a neklidných vztazích s USA a Unií."

Tento systém se podle Trenina na svém východním okraji neustále třepil, až došlo k jeho protržení právě na Ukrajině. "Úspěch Západem podporované revoluce v Kyjevě fatálně podkopal křehkou rovnováhu ve vztazích mezi Ruskem a Západem. Ale mnohem důležitějším faktem je to, že se Rusko probudilo z postsovětské pasivity. Moskva se poprvé od roku 1989 stává v Evropě aktivním hráčem," míní Trenin, uvedl web CT24.