USA hrozí Rusku: Na agresi proti členům NATO okamžitě zareagujeme

Pobaltské státy jsou členy NATO, Ukrajina nikoli. USA by na jakýkoli útok na členské státy aliance ze strany Ruska zcela jistě reagovaly, uklidňoval ve Vilniusu Biden. Do Litvy přijel den poté, co ruský prezident Vladimir Putin navzdory nesouhlasu Kyjeva podepsal smlouvu o přistoupení ukrajinského separatistického a ruskojazyčného Krymu k Ruské federaci.

"Dokud bude Rusko pokračovat po této temné stezce, bude čelit narůstající politické a ekonomické izolaci," řekl Biden. "Rusko nemůže pomíjet fakt, že svět se mění a že jeho jednání otevřeně odsuzuje," dodal Biden po setkání s litevskou prezidentkou Dalií Grybauskaitéovou a lotyšským prezidentem Andrisem Berzinsem.

"Máme zde pokus překreslit pomocí brutální síly hranice evropských států a zničit poválečnou architekturu Evropy," varovala Grybauskaitéová. Anexe Krymu podle ní neohrožuje jen samotnou Ukrajinu, ale i bezpečnost v širším regionu, a tím i celé mezinárodní společenství.

Moldavsko má hrůzu z Ruska

Moldavský prezident Nicolae Timofti v obavách z opakování ukrajinského scénáře ve své zemi dnes vyzval Evropskou unii, aby urychlila podpis asociační dohody s Kišiněvem. 

"Doufám, že máme podporu Evropské unie k co nejrychlejšímu podpisu asociační dohody. V souvislosti s aktuální situací v regionu je to důležité," prohlásil Timofti po rozhovoru s rumunským kolegou Traianem Baseskem, s nímž se setkal v severorumunském městě Jasy vpředvečer summitu EU.

"Moje země žádá unii, aby jí nabídla jasnou perspektivu připojení," dodal šéf moldavského státu.

Osamělý stát nemá šanci

"Rusko již podruhé v posledních letech, aniž za to bylo nějak ostrakizováno, obsadilo nějakou část suverénní země a nic se neděje. Nejprve to bylo 20 procent gruzínského území a nyní je to Krym. Je směšné tvrdit, že to nejsou ruská vojska, která zaminovávají severní hranice krymského poloostrova. Jsou to ruská vojska, která však nejsou součástí ruské armády. Jsou to speciální vojenské síly, které byly pro takovéto speciální akce vytvořeny na počátku roku 2013," řekl pro iDnes.cz exministr obrany a bývalý velvyslanec v Moskvě Luboš Dobrovský.

A pokračuje: "Každé přesné pojmenování toho, co se na Krymu děje, bude podle evropského pojetí mezinárodního práva znamenat vytváření určité přirozené nálady ve veřejnosti. To by mělo vést a nakonec to povede k překonání hledání odpovědi na to, co je důležitější: zda evropská integrace, nebo posilování národního státu. Teď vidíme jasně, že osamělý národní stát jako Gruzie nebo Ukrajina ruské agresi neodolá."

Zatímco v těchto případech byl ruský zájem realizován vojensky, u nás, zdá se, je realizován ekonomicky – posilováním ruských investic. Když před pěti lety skončila ruská agrese v Gruzii, zeptal jsem se tehdejšího generálního tajemníka NATO, co Aliance udělá, až ruská armáda přijde podpořit ruskojazyčné menšiny v Pobaltí nebo na Krymu. Tenkrát mi řekl: To Rusové neudělají," zmínil dál Dobrovský.