Anexe Krymu děsí Evropu: Otevírá se Pandořina skříňka, zní z Berlína

Ruská anexe Krymu podle Merkelové znamená porušení mezinárodního práva. Přijetí zákona, který umožní Krymu vstup do Ruské federace, označila kancléřka za další ruský krok v rozporu s mezinárodní právem, který porušuje územní celistvost Ukrajiny. 

"Německá vláda bude zvažovat, zda se německo-ruské vládní konzultace uskuteční. A pokud ano, v jakém se budou konat formátu," řekla také Merkelová. Podle ní se Německo bude nadále snažit jednat s Ruskem a přimět ho k přímým rozhovorům s Ukrajinou o řešení krize na Krymu. Berlín ale podle kancléřky nemá zájem na pokračování takových diskuzních formátů, které k uklidnění situace nijak nepřispějí.

Merkelová dnes znovu označila nedělní referendum na Krymu, v němž zvítězili stoupenci připojení poloostrova k Rusku, za porušení ukrajinské ústavy i mezinárodního práva. 

Šéf německé diplomacie Frank-Walter Steinmeier dnes ve článku zveřejněném na stránkách ministerstva zahraničí varoval, že by se uznání odtržení Krymu od Ukrajiny mohlo obrátit i proti Moskvě. "Politické následky pokusu o změnu hranic nelze přehlížet, zejména ne v mnohonárodnostním státu jako je Rusko. Otevírá se tím Pandořina skříňka, dává se tím špatný příklad a nakonec to může podněcovat ke zpochybnění všech dnešních hranic," uvedl Steinmeier.

"Žádná země, ani Rusko, by neměla vojenskými prostředky usilovat o zlepšení postavení svých menšin žijících v jiném státu," uvedl dále Steinmeier. Podle něj se ve 20. století ukázalo, že takový přístup žádné dobré trvalé řešení přinést nemůže.

Reakce Západu na ruskou okupaci části ukrajinského území je v pravdě symbolická, přičemž obdobné počínání lze zachytit i u finančních trhů. Ačkoliv napětí mezi ukrajinskou a ruskou stranou roste a slovo válka visí ve vzduchu, karty jsou rozdány celkem jasně.Ukrajina nemá šanci Rusům vzít vojenský Krym zpět a v tomto ohledu nijak nemůže spoléhat na pomoc USA či EU. Spojené státy sice vůči Rusku nasadily vcelku tvrdou rétoriku, avšak reakce NATO byla zcela neutrální, přičemž EU se zdá být ve vleku velmi opatrnického přístupu, který zjevně stojí na tom, nepoškodit vzájemný obchod. Jinými slovy reakce Západu se omezuje na takové záležitosti jako je zrušení schůzky G8.

"Situace se však pochopitelně může změnit a to především ve chvíli, kdy by v západní části Ukrajiny či mezi jednotkami na Krymu přeskočila jiskra a došlo na otevřený konflikt, tak vše nabere jinou dimenzi i pro finanční trhy. Pak by z ukrajinsko-ruského konfliktu nebyly nervózní jen hřivna či rubl, ale i ostatní trhy – ty středoevropské samozřejmě nevyjímaje," říká pro server investujeme.cz Jan Čermák, analytik ČSOB.

Ruská menšina v ČR

V roce 1918 a dalších letech přicházelo na naše území velké množství ruských občanů. Politika první republiky byla k menšinám vstřícná a i proto se odehrála tzv. „ruská akce"(1921-1926). Československo tehdy přislíbilo pomoc dětem, ženám, invalidům, technickým, kulturním pracovníkům, zemědělcům a studentům. Pět let bylo stanoveno jako doba potřebná k dostudování na odborných školách v Československu. Ruské obyvatelstvo se tehdy koncentrovalo právě v městech, kde se tyto školy nalézaly(Praha, Brno, Bratislava, Poděbrady, Příbram) dále pak v Plzni. Tato akce měla připravit inteligenci pro Rusko, kam by se mohli již vzdělaní vrátit, až se poměry v jejich vlasti ustaví.

Hospodářská krize ve třicátých letech a poměry ve vzniknuvším Sovětském svaze však návratu většiny zabránily. Část obyvatel přesídlila do dalších zemí, část z české emigrace se snažila získat československé občanství. Konec třicátých let se nesl ve znaku zvýšené integrace zbytku ruské emigrace do majoritní společnosti i částečné asimilace. Po ukončení druhé světové války pak sovětské orgány odvlekly většinu obyvatel zpět do nové vlasti. Ti emigranti, kteří zůstali na našem území ovšem byli vyňati z upřednostňování všeho ruského.

Vztah k těmto obyvatelům se po roce 1968 ještě zhoršil. V současnosti je situace ruské kulturní identity dvojaká. Její počet stoupá, avšak integrace do většinové společnosti neprobíhá příliš dobře. A ruští obyvatelé tak zůstávají vůči českým neznámou, píše mezikulturnidialog.cz.