"Otec gilotiny" zemřel před 200 lety: Hlava odlétne, krev vystříkne a člověk nežije

Není pravdou, že Guillotin byl vynálezcem popravčího nástroje. Zařízení na podobném principu existovalo již dříve - v Anglii mu říkali Halifaxova šibenice, ve Skotsku zase Panna. V době Velké francouzské revoluce ale Guillotin jeho zavedení propagoval. Důvody byly politické, humanistické i praktické. Gilotina měla nahradit drastičtější způsoby popravy. Právo na smrt stětím měl v té době pouze aristokrat. Plebejce čekalo oběšení, lámání v kole či roztrhání koňmi.

Zařízení s šedesátikilovou sekerou se šikmým ostřím, upevněnou do svislých vodicích drážek ve stojanu, doladil po technické stránce ještě jeho "duchovní otec" - chirurg Antoine Louise, který vytvaroval plochu pro šíji a tělo odsouzeného. Smrtícímu nástroji, přezdívanému Madam gilotina, se zpočátku říkalo také podle jeho tvůrce "Louisette" (Lízinka), název gilotina se ujal až později. Prototyp podle plánů pak vytvořil německý mechanik Tobias Schmidt.

Prvním popraveným gilotinou se v roce 1792 stal lupič a vrah jménem Jacques Pelletier. Přihlížející dav jen žasnul nad rychlostí a funkčností nového zařízení. "Gilotina padá jako blesk, hlava odlétne, krev vystříkne - a člověk nežije," pochvaloval si způsob exekuce sám Guillotin, který se osobně zasloužil o prosazení zákona (1791), který legalizoval tento "demokratický" způsob popravy.

Celá situace je velmi paradoxní

Guillotin byl totiž vášnivým odpůrcem trestu smrti. Doufal jen, že když se v prvním kole zavedou dostatečně humánní tresty, povede to brzy l jejich úplnému konci. V dalším návrhu se pokusil prosadit, aby popravy nebyly tak veřejné jako v minulosti – snažil se omezit přítomnost žen a dětí na nich. Obě tyto skupiny se totiž oprav oběšením rády zúčastňovaly; děti přitom svačily, pařížské parukářky a rukavičkářky údajně zase uzavíraly sázky, jak dlouho bude odsouzený bojovat o život. (V té době šlo totiž spíše o "uškrcení se", jelikož pod odsouzeným nebylo propadlo, aby vahou tělo došlo k okamžitému zlomení vazu. Oběšenec mnohdy dosáhl špičkami na zem a dusil se několik minut - pozn. red.)

Guillotin byl sice vynikající lékař, ale o to horší řečník. Například 1. prosince 1789 při debatě prohlásil: „Nyní, se svým strojem, bych vám mohl useknout hlavu během mrknutí oka; ani byste to neucítili!" Jako argument to nebylo ideální – ale Guillotin se díky tomuto výroku rychle zapsal do paměti Francouzů, píše National-geographic.cz.

Proti přáním pana Guillotina se popravovalo veřejně – a před ještě většími davy diváků než dříve. Našly se celé skupiny nejzapálenějších fanoušků, které si nenechaly ujít jedinou popravu. Ženy zdobené trikolórami prahly po krvi a hlasitě povzbuzovaly katy k větší rychlosti. Brát na popravu malé děti se stalo normálním... Většinu z toho umožnila právě gilotina. Obyčejní kati nebyli schopní popravit více než 10 lidí za den – zatímco se strojem mohlo pár mužů zabít třeba desetinásobek...