V kokpitu polského prezidentského speciálu byli nejméně dva pasažéři

Na tiskové konferenci potvrdila ředitelka Mezistátního leteckého výboru Taťjana Anodinová, že analýza obsahu černých skříněk již skončila. Vyšetřování již podle ní vyloučilo technickou závadu, sabotáž nebo teroristický útok, nehodu proto jednoznačně způsobil člověk. Letadlo navíc bylo v dobrém technickém stavu.

Hlasy se na nahrávce ozývají asi 16 nebo 20 minut před havárií již v době, kdy piloti dostali z řídící věže první upozornění, že podmínky k přistání jsou nepříznivé. Polská média již dříve informovala o hlasu na nahrávce z černých skříněk, který nepatřil nikomu z posádky. Pátý hlas byl patrně šéf protokolu Mariusz Kazanov, jehož tělo bylo po katastrofě nalezeno společně s ostatky posádky.

„Ukázalo se, že v kabině byli lidé, kteří nebyli členy posádky, což bude předmětem vyšetřování,“ řekla Anodinová s tím, že jeden z hlasů byl již identifikován, ale není možné jeho totožnost zveřejnit.

Polská delegace směřovala na pietní akt u příležitosti 70. výročí katyňského masakru a měla zpoždění. V souvislosti s tím se téměř bezprostředně po havárii začalo spekulovat, že s ohledem na důležitost této akce někdo z vysoce postavených cestujících dal posádce příkaz, aby na smolenském letišti přistála za každou cenu.

Hovořilo se o samotném prezidentu Kaczyńském, který do řízení letounu posádce zasahoval již v jednom případě. Šlo o jednu z jeho cest do Gruzie. Pilot letounu ho ale tehdy neposlechl a kvůli nevyhovujícím podmínkám na gruzínském letišti přistál v Ázerbájdžánu.

Tyto spekulace se dosud nepotvrdily.

Polský prezidentský speciál Tu-154M se zřítil při neúspěšném pokusu o přistání v husté mlze u vojenského letiště Severnyj u Smolenska. Na jeho palubě zahynulo 96 lidí včetně prezidenta Lecha Kaczyńského, jeho ženy Marie a desítek představitelů polského veřejného života.

Vyšetřováním příčin nehody se zabývají ruští a polští odborníci. Souběžně s tím vede polská vojenská prokuratura samostatné, nezávislé vyšetřování.