Rusko otřásá Evropou, strach z nestability začíná mít Balkán

"Rusko otřásá základy evropské diplomacie založené na tom, že v 21. století by se mělo ke každému přistupovat odpovědně, s důvěrou a s respektem," prohlásil Plevneliev na tiskové konferenci. Diplomacie Moskvy se podle něj vrací do 19. století, kdy bylo mezinárodní jednání založeno výhradně na síle.

"Proto jihovýchodní Evropa potřebuje novou integrační vlnu, a to jak do EU, tak do NATO," řekl Plevneliev. Za prvního vhodného kandidáta pro členství přinejmenším v Severoatlantické alianci označil Makedonii.

Plevneliev se také vyslovil pro tvrdý evropský postup vůči Rusku. "Nacházíme se v historickém okamžiku a Evropa musí být silná," řekl.

Během dnes již legendárního vystoupení na Mnichovské bezpečnostní konferenci v roce 2007 ruský prezident Vladimir Putin spokojeně konstatoval, že "formát této konference mi umožňuje říct, co si opravdu myslím o mezinárodních bezpečnostních problémech". Rusko tehdy celému světu dalo zřetelně a srozumitelně najevo, že je zásadně nespokojeno s panujícím nastavením mezinárodního systému, a vyzvalo k přehodnocení existující architektury mezinárodních a bezpečnostních vztahů, uvedl pro Natoaktual.cz Michael Romancov z Institutu politologických studií FSV UK a Metropolitní univerzitě Praha.

Zaprvé: dnešní Rusko je pokračováním Ruského impéria a Sovětského svazu novými prostředky, ale jeho cíle zůstávají stejné: získat (a udržet) co možná největší podíl na moci v Evropě a ve světě!

Zadruhé: dnešní Rusko, nehledě na to, že na papíře existuje dělba moci, dvoukomorový parlament, standardně napsaná Ústava a další atributy budící zdání moderního státu západního střihu, je státem jednoho muže – státem Vladimíra Putina.

Neustálé zdůrazňování kontinuity ruských carských, pak imperiálních a nakonec sovětských dějin se současností má mimo jiné ten rozměr, že i nadále platí slova básníka Vladimíra Majakovského, jenž v poémě Vladimír Lenin napsal: "Říkáme Lenin, míníme strana, říkáme strana, míníme Lenin." Tehdy platilo, že ve státě vládla strana, jejíž přeživší elity po brutální zkušeností se Stalinem rozhodly o přechodu na kolektivní řízení, jež nakonec Svaz dovedlo ke zhroucení.

V čele dnešního Ruska opět stojí jedinec, a i když teprve historie ukáže, na jaké místo ruského Olympu se jednou zařadí, platí: Říkáme Rusko, míníme Putin, říkáme Putin, míníme Rusko, prohlásil Romancov.