Riziko války roste: Krize na Ukrajině připomíná rok 1914, varuje politik

"Nebezpečí, že se situace vyostří stejně jako v srpnu 1914, roste den ode dne," domnívá se exkancléř, který v SRN vládl v letech 1974 až 1982. "Ta situace se mi zdá stále srovnatelnější. Evropa, Američané, i Rusové se chovají tak, jak to ve své hodnotné knize o počátku první světové války popsal Christopher Clark: jako náměsíčníci".

Schmidt se kriticky opřel zejména do Evropské komise. Eurokomisaři se prý do politiky vměšují navzdory tomu, že téměř ničemu nerozumějí. "Nejčerstvější příklad je pokus komise o přidružení Ukrajiny," řekl novinám bývalý politik, podle nějž takový postup Kyjev nutí vybrat si mezi Západem a Východem.

Podle řady doporučení má Unie východním partnerům zajistit perspektivu případného budoucího členství. Pro větší přiblížení by prý mohla využít například model vztahů s Norskem, které je na EU úzce navázáno, ale formálním členem není.

„Rusko mělo vždy zájem na rozvíjení regionální spolupráce. Dosavadní modely ovšem nefungovaly. Nakonec přišlo s projektem Eurasijské unie a začalo na Ukrajinu vyvíjet tlak, aby se ujistilo, že nepodepíše asociační dohodu s Evropskou unií," shrnul na konci dubna v rozhovoru pro EurActiv.cz Reinhard Krumm, vedoucí Středo- a východoevropského oddělení Friedrich Ebert Stiftung v Berlíně.

Podle analytika Rafała Sadowského z varšavského Centra východních studií není možné, aby byla Ukrajina aktivním členem Eurasijské unie a zároveň se přidružovala k Evropské unii. V obou uskupeních by totiž platila různá legislativa a různé standardy.

„Optimální ovšem je, aby si Ukrajina udržovala dobré vztahy s oběma uskupeními," řekl během debaty, kterou pořádaly Friedrich-Ebert-Stiftung e.V., zastoupení v České republice a Středisko bezpečnostní politiky (CESES) Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Prozatímní ukrajinská vláda rozhodla o tom, že prioritou její politiky bude integrace s Evropskou unií, připomněl.

Jednou z možných výchozích variant je například norský model (Norsko je členem Evropského hospodářského prostoru a schengenského prostoru bez formálního členství v EU). 

„Nejpokročilejší" země by prý také měly od Evropské unie získat jakýsi „balíček solidarity". Jeho součástí by měla být například kompenzace ztrát, které tyto země utrpí kvůli poklesu obchodu s Ruskem. Měl by prý být také vytvořen investiční fond Východního partnerství, myslí si analytik Lászlo Póti z Maďarského ústavu mezinárodních vztahů.