Francie naléhá na Evropu: Džihádistům se nesmí dát šance

Paříž - Policie dnes ráno v oblasti Paříže a na jihu Francie zatkla čtyři osoby napojené na sítě islámských radikálů. Bez dalšího upřesnění to oznámil francouzský ministr vnitra Bernard Cazeneuve. Stalo se tak krátce po zadržení Francouze Mehdiho Nemmouche, který je podezřelý z nedávného vražedného útoku v bruselském židovském muzeu.

"Jsou lidé, kteří verbují bojovníky (islámské svaté války) džihádu. Těmto teroristům se nesmí dát žádná šance. Jejich pronásledování bude totální. Víc vám toho neřeknu," řekl ministr v rozhlasové stanici Europe 1 k zatčení dalších čtyř podezřelých.

Francouzská policie zadržela v pátek v Marseille na jihu Francie muže podezřelého z útoku v bruselském židovském muzeu, kde předminulý víkend zahynuli čtyři lidé. U zadrženého našli videozáznam, na kterém se ke zločinu podle všeho sám přihlásil.

Jde o Francouze arabského původu, který loni bojoval po boku islamistů v Sýrii a který už má za sebou několikaleté vězení. Devětadvacetiletý Nemmouche měl prý u sebe při zatčení samopal kalašnikov a revolver s municí stejného typu, jaký byl použit při útoku v Bruselu. Útočník v Bruselu, odkud Nemmouche v pátek přijel autobusem do Marseille, měl také stejný samopal.

Ministr Cazeneuve apeloval na země Evropské unie, aby v boji proti džihádistům spolupracovaly, a jako příklad uvedl spolupráci mezi belgickou a francouzskou policií. Zpravodajské služby budou mít větší pravomoci kontrolovat soukromou poštu na internetu, který používají radikální islamisté k vzájemné komunikaci, dodává Rozhlas.cz.

Institut JPPI předložil už loni izraelské vládě výroční zprávu o situaci Židů ve světě. Zpráva cituje Agenturu Evropské unie pro základní práva (FRA), která v devíti evropských státech zkoumala, jak místní Židé vnímají antisemitismus a jakou s ním mají zkušenost. Výsledky průzkumu budou podrobně publikovány v říjnu 2013, základní závěry ovšem byly prezentovány už nyní: 26 % Židů uvádí, že byli v posledním roce alespoň jednou terčem antisemitského obtěžování, 34 % uvedlo, že se jim to stalo v posledních pěti letech. Sedm procent bylo v posledních pěti letech fyzicky napadeno nebo jim tím bylo vyhrožováno a pěti procentům Židů byl záměrně poškozen majetek, kvůli tomu, že jsou Židé.

V Belgii, Francii a Maďarsku uvedlo mezi 40 a 50 procenty respondentů, že zvažují emigraci, protože se necítí bezpečně tam, kde žijí. Zpráva JPPI dále rozebírá, jak vymezování se vůči multikulturní politice ohrožuje tradiční židovský život v Evropě: V Německu se soud pokusil zakázat obřízku, přičemž 75 % Němců a 38 % Britů si myslí, že by obřízka měla být zakázána; ve Švýcarsku, Švédsku a Norsku je zakázána rituální porážka a další země k tomu směřují; ve Švýcarsku a Belgii se diskutuje o zrušení židovských hřbitovů; anebo konečně ve Francii a Švýcarsku nemají Židé nárok na náhradní termín veřejných zkoušek, nemůžou-li se jich zúčastnit kvůli šabatu či svátkům, informuje server ztis.cz.

Po celé Evropě také úřady čím dál tím víc zasahují do fungování židovského školství. Výsledkem toho všeho je, že se židovské obce polarizují – především ortodoxní Židé se uzavírají do segregovaných čtvrtí, někteří se stěhují do Izraele, nejambicióznější odjíždějí do Ameriky a velká skupina Židů se snaží integrovat do většinové společnosti a potlačit svoje židovství. To vše židovské obce oslabuje, takže jsou čím dál tím míň schopné se strategicky připravovat na budoucnost.

Související

Francouzské námořnictvo

Francouzský jaderný deštník u expertů narazil. Sloužit má jako pojistka, pokud selže jednotné evropské odstrašení

V březnu 2026 stanul francouzský prezident Emmanuel Macron na pobřeží Bretaně před jadernou ponorkou, aby pronesl projev, který se zapíše do dějin jako konec jedné éry strategické nejednoznačnosti. Macron oznámil, že Francie hodlá přetvořit svůj jaderný arzenál v ústřední pilíř evropské bezpečnosti. Toto rozhodnutí reaguje na posun americké pozornosti směrem k Asii a na masivní rozšiřování jaderných kapacit Ruska a Číny.
Emmanuel Macron, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Macron chce nad Evropou vybudovat jaderný deštník. S Českem se nepočítá

Francouzský prezident Emmanuel Macron ohlásil zásadní obrat v jaderné politice země. V ostře sledovaném projevu na námořní základně Île Longue u Brestu oznámil, že Francie navýší svůj jaderný arzenál a rozšíří svou odstrašující strategii tak, aby kryla i další evropské spojence. Tento krok je přímou reakcí na rostoucí nestabilitu ve světě a hrozby plynoucí především z agresivní politiky Ruska.

Více souvisejících

Francie židé Antisemitismus

Aktuálně se děje

před 36 minutami

Mette Frederiksenová

Nejmladší premiérka v historii Dánska končí. Mette Frederiksenová podala demisi

Dánská politická scéna prochází zásadním obratem. Dosavadní premiérka Mette Frederiksenová oficiálně podala demisi do rukou krále Frederika, čímž formálně ukončila působení své tříčlenné koaliční vlády. Tento krok následoval bezprostředně po oznámení volebních výsledků, které jasně ukázaly, že stávající kabinet ztratil v parlamentu potřebnou většinu.

před 1 hodinou

Írán, ilustrační foto

Teherán zveřejnil svůj mírový plán. USA poslal podmínky, za jakých ukončí válku

Íránská strana poprvé konkrétněji reagovala na americký patnáctibodový mírový plán, se kterým přišla administrativa Donalda Trumpa. Státní televize Press TV zveřejnila v polovině týdne pět klíčových podmínek, za kterých je Teherán ochoten ukončit válečný stav. Skutečnost, že informace přinesl právě anglicky mluvící kanál ovládaný státem, naznačuje, že vzkaz je adresován přímo Washingtonu a mezinárodnímu společenství.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Benzinky

Evropě hrozí v dubnu vážný nedostatek pohonných hmot a energií, varuje šéf Shell

Evropa by se mohla již během příštího měsíce potýkat s vážným nedostatkem pohonných hmot a energií. Varoval před tím šéf ropného gigantu Shell Wael Sawan na energetické konferenci v texaském Houstonu. Podle něj je kritickým bodem opětovné otevření Hormuzského průlivu, který Írán v rámci současné krize fakticky zablokoval pro přepravu ropy a zemního plynu.

před 3 hodinami

Ilustrační foto

Narušení dopravy v Hormuzském průlivu může mít pro globální obchod hluboké následky, varují experti

Současné narušení dopravy v Hormuzském průlivu může mít pro globální obchodní systém mnohem hlubší následky než jen dočasné zpoždění dodávek. Odborníci varují, že nestabilita v této klíčové oblasti urychluje rozpad zavedených pořádků a nahrává vzestupu jednostranné obchodní politiky. Namísto spolupráce se tak svět může dočkat fragmentace trhů, která zkomplikuje podnikání napříč kontinenty.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Poslanecká sněmovna

„Oškubali jste důchodce. Lhář, srab, chudák, nemáte koule...“ Opozice ve Sněmovně tvrdě šije do vládní koalice

Atmosféra v Poslanecké sněmovně ve středu pořádně zhoustla, když se projednávání změn v odvodech pro živnostníky zvrhlo v ostrou osobní přestřelku. Hlavními aktéry se stali předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) a lidovecký poslanec Marian Jurečka. Bývalý ministr práce se do šéfa dolní komory opřel s nevídanou razancí a nešetřil výrazy jako „lhář“, „srab“ či „chudák“.

před 6 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump vyjednává jen sám se sebou, vzkazuje Teherán k dohodě. Válka s Íránem je nezákonná, přisadilo si Španělsko

Situace na Blízkém východě nabývá v posledních hodinách bizarních rozměrů, kdy se prohlášení Washingtonu a Teheránu diametrálně rozcházejí. Zatímco americký prezident Donald Trump optimisticky hovoří o probíhajících mírových jednáních a blízké dohodě, íránské vojenské špičky se Spojeným státům vysmívají. Podle íránského armádního mluvčího Ebrahíma Zolfakarího to vypadá, že Bílý dům v rámci svých vnitřních konfliktů možná vyjednává jen sám se sebou.

před 7 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Diplomaté jsou skeptičtí: Trumpův mírový plán je rok starý, pro Írán byl těžko přijatelný

Diplomatické kruhy vyjadřují značnou skepsi ohledně nového patnáctibodového mírového plánu, o kterém v posledních dnech hovoří americký prezident Donald Trump. Podle zjištění diplomatů obeznámených s průběhem vyjednávání se zdá, že nejde o převratnou novinku, ale spíše o oprášený a dnes již v mnoha ohledech zastaralý rámec, který Washington předložil Teheránu již v květnu 2025, píše The Guardian.

před 8 hodinami

Írán

Likvidace jaderného programu výměnou za konec sankcí. Unikly první detaily íránského mírového plánu

Podle zpráv amerických a izraelských médií udělaly Spojené státy zásadní krok k ukončení konfliktu s Íránem. Washington měl Teheránu předat patnáctibodový mírový plán, přičemž jako prostředník v této diplomatické aktivitě figuruje Pákistán, který se již dříve nabídl jako hostitel mírových rozhovorů. Ačkoliv Bílý dům existenci dokumentu zatím oficiálně nepotvrdil, média jako The New York Times či izraelský Kanál 12 již začala zveřejňovat jeho klíčové body.

před 9 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump: Válku s Íránem jsme vyhráli. Teherán zoufale touží po dohodě

Americký prezident Donald Trump vystoupil v Bílém domě při příležitosti jmenování nového ministra pro vnitřní bezpečnost a nečekaně se rozpovídal o aktuálním stavu konfliktu s Íránem. Podle jeho slov je válka v podstatě u konce a Spojené státy již jednají s těmi správnými lidmi. Íránští představitelé prý po dohodě touží tak zoufale, jak jen je to možné.

před 10 hodinami

NASA zveřejnila unikátní snímky z misí Apollo

NASA představila první konkrétní plány na kolonizaci Měsíce

Nový šéf americké vesmírné agentury NASA Jared Isaacman představil v úterý ve Washingtonu zásadní změny v dosavadních plánech na dobývání vesmíru. Ambiciózní vize zahrnuje především upravenou strategii pro vybudování základny na Měsíci. Ačkoliv agentura o trvalejším osídlení lunárního povrchu uvažuje dlouho, poprvé byl nyní zveřejněn konkrétní časový harmonogram a jasný plán postupu.

před 11 hodinami

včera

včera

včera

včera

Vražda v Prostějově. Obviněný je podezřelý i z dalších sedmi trestných činů

Z osmi trestných činů obvinili kriminalisté šestadvacetiletého muže, přičemž ve dvou případech jde o zvlášť závažné zločiny. Recidivista je konkrétně podezřelý z vraždy a pokusu o těžké ublížení na zdraví. Hrozí mu až 18 let za mřížemi. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy