Ouistreham (Francie) - V Normandii na severozápadě Francie dnes odpoledne příjezdem státníků začala hlavní vzpomínková akce oslav 70. výročí vylodění západních spojenců z roku 1944. Vedle zhruba dvou desítek státníků na tribuně pro čestné hosty nechybí ani zástupci veteránů.
Na vyloďovací pláž Sword do Ouistrehamu se sjela řada šéfů států a vlád včetně britské královny Alžběty II., amerického prezidenta Baracka Obamy, šéfa Kremlu Vladimira Putina, nově zvoleného ukrajinského prezidenta Petra Porošenka nebo českého prezidenta Miloše Zemana a slovenského prezidenta Ivana Gašparoviče.
Zeman na tribuně zaujal místo vedle Putina. Česká první dáma Ivana Zemanová má po levici německou kancléřku Angelu Merkelovou. Z televizních záběrů je patrné, že ruský prezident a německá kancléřka využili čas zbývající do příchodu zbylých státníků k několika krátkým rozhovorům mezi čtyřma očima.
Dopoledne měli někteří lídři na programu dvoustranná jednání - nejvíce se vzhledem k napjaté situaci na Ukrajině čeká na výsledky schůzky Merkelové s Putinem, která začala krátce před polednem v Deauville.
Hollande jednotlivé státníky, včetně Zemana a jeho ženy, před začátkem slavnosti osobně přivítal a doprovodil je k tribuně. Obama a kancléřka Merkelová, jejichž příchod provázel hlasitý potlesk, se osobně pozdravili s asi tuctem vybraných veteránů.
Psali jsme: Mrazivo v Normandii: Putin se střetl s PorošenkemVzpomínkové akce začaly v Normandii už ve čtvrtek a dnes po půlnoci na ně navázala vigilie ve městě Bénouville, kde v noci na 6. června 1944 přistáli v kluzácích britští výsadkáři. Dobytí tamního mostu Pegasus bylo prvním hmatatelným úspěchem spojenecké operace.
Stovky místních obyvatel, pamětníků a dalších návštěvníků se za rozbřesku shromáždily na pláží Omaha. Veteráni i současní vojáci tam přesně v 06:30 SELČ stáli v pozoru a vzdávali hold těm, kteří tu před 70 lety jako první přistáli u francouzské pevniny, uvedla agentura AP.
Hollande po 09:00 SELČ dorazil do Caen, kde uctil 20.000 civilních obětí bitvy o Normandii. "Tento den, který začal chaosem a střelbou, skončil v krvi a slzách, v slzách bolesti i v slzách radosti po oněch 24 hodinách, které změnily svět a navždycky poznamenaly Normandii," řekl v projevu prezident.
Později Hollande odjel do obce Colleville-sur-Mer, kam na palubě helikoptéry dorazil i Obama. "Americká oddanost svobodě, rovnosti a volnosti, vnitřní důstojnosti každé lidské bytosti se krví otiskla do těchto pláží a zůstane v nich na věky," řekl americký prezident.
Britský princ Charles společně s britským premiérem Davidem Cameronem a jeho francouzským protějškem Manuelem Vallsem mezitím vzdali hold padlým vojákům v katedrále v Bayeux a na tamním hřbitově, kde je pochováno 4000 příslušníků britských jednotek.
VIDEO: Obama a Putin se nakonec pozdravili
Zdroj: YouTubeNejvětší vyloďovací operace ve vojenských dějinách z 6. června 1944 znamenala začátek osvobozování západní Evropy od nacismu. V Normandii se toho rána vylodilo kolem 35 tisíc mužů, z nichž do večera více než tři tisíce zahynuly. Za celý den se podařilo vylodit 150 tisíc lidí a desetitisíce kusů techniky. Do konce července se na plážích vylodilo celkem 1,5 milionu vojáků. Bitva o Normandii si vyžádala více než 44 tisíc mrtvých na straně spojenců, 54 tisíc v řadách Němců a 20 tisíc mezi francouzským civilním obyvatelstvem.
"Nedovedu si představit velet tak velkému množství lidí. Díky současným technologiím jsme schopni do posledního detailu vědět, kde se co na zemi děje. Jsme schopni odhalit přípravy v mnohem ranějším stádiu, zároveň existuje mnohem více prostředků, které nevyžadují lidskou obsluhu, zbraně mají větší dosah, takže přímý kontakt vojáků jeden proti jednomu je až skutečně poslední fází boje," řekl pro ČT armádní generál Petr Pavel.
A dodává: "V případě takovéto operace nebylo možné utajit veškeré přípravy, a proto se spojenci zaměřili spíše na dezinformační kampaň, která měla Němce uvést v omyl. Tvrdili, že hlavní směr invaze bude přes ten klasický přechod přes kanál La Manche. Hitler tomu věřil ještě pár dní po invazi."
Související
Těšil se, ale oslav výročí Dne D se už nedočkal. Stoletý americký veterán zemřel na cestě
80 let ode Dne D: Na hrdinství spojenců nesmíme zapomenout, 6. června 1944 se otevřela cesta k Paříži
Normandie (D-Day 1944) , Francie
Aktuálně se děje
včera
Orbán a Magyar rozdělili Maďarsko. Za oba tábory vyrazily do ulic statisíce lidí
včera
Rusko a Čína poskytují Íránu v probíhající válce vojenskou podporu, tvrdí Teherán
včera
Jak Íránci obcházejí informační blackout? Hitem je „spojovací překupník“
včera
Modžtaba Chámeneí byl ruským letadlem převezen na operaci do Moskvy, píše blízkovýchodní tisk
včera
Ceny paliv jen tak neklesnou. Izrael neukončí nálety na Írán ještě několik týdnů
včera
Útok na ostrov Charg může pohřbít poslední naděje na zlevnění pohonných hmot
včera
Izraelská armáda zabila vysoké představitele Hamásu
včera
Hádka kvůli ropě: Okamura prosazuje nákupy z Ruska, Schillerová připustila zásah do cen pohonných hmot
včera
Írán má zájem o jednání, tvrdí Trump. Dohodu s Teheránem ale odmítá
včera
Izraelská armáda oznámila, že zahájila vlnu rozsáhlých úderů napříč západním Íránem
včera
Írán hrozí po Trumpově prohlášení další eskalací války
včera
Íránský lídr Modžtaba Chameneí podle Trumpa možná vůbec nežije
včera
Počasí příští týden: Mírně se ochladí, v noci bude nadále mrznout
Aktualizováno 14. března 2026 22:21
OBRAZEM: Cenu Český lev za nejlepší film dostal Karavan. Řešil se Moravec, zaznělo varování před slovenským scénářem
14. března 2026 22:05
Země vyšlou k Hormuzskému průlivu válečné lodě, prohlásil Trump. Je zavřený jen pro USA a Izrael, reaguje Írán
14. března 2026 20:52
EU se dohodla na prodloužení protiruských sankcí. S obavami vyhlíží čtvrteční jednání
14. března 2026 19:04
„Důkaz jeho výjimečnosti.“ Jak Írán prodává lidu fakt, že Modžtabu Chámeneího nikdo neviděl?
14. března 2026 17:47
Útok na Charg je zlomovým bodem války. Američané se jej mohou pokusit obsadit
14. března 2026 16:31
USA zasáhly korunní klenot Íránu. Podnikly masivní nálety na ostrov Charg
14. března 2026 16:12
Trump rozpoutal další diplomatickou roztržku. Zmírněním sankcí na ruskou ropu pobouřil Evropu i Kanadu
Mezinárodní politickou scénou otřásla v pátek nečekaná roztržka mezi Washingtonem a jeho klíčovými spojenci v NATO. Kanadský premiér Mark Carney, německý kancléř Friedrich Merz a norský předseda vlády Jonas Gahr Støre podrobili ostré kritice rozhodnutí administrativy Donalda Trumpa dočasně zmírnit sankce na ruskou ropu.
Zdroj: Libor Novák