Gauck velí do boje: Německo by mělo odhodit poválečnou váhavost

Berlín - Německá armáda by se měla víc zapojit do bojových operací v zahraničí, soudí německý prezident Joachim Gauck. V rozhovoru s německým rozhlasem dnes prohlásil, že moderní Německo by v tomto ohledu mělo "odhodit poválečnou váhavost". Berlín se sedmdesát let po prohrané válce zdráhá vysílat své jednotky do zahraničí, i když jsou operace většinou označeny za mírové mise.

Gauckovi vadí, že musí v cizině poslouchat stížnosti na nedostatečné zapojení Němců do spojeneckých operací. "I já osobně bych byl pro větší aktivitu. Cítím, že naše země by se snad už mohla zbavit váhavosti a vyměnit ji za silnější pocit odpovědnosti," konstatoval spolkový prezident.

Bývalý východoněmecký pastor, který požívá ve své zemi značné úcty, vyvolal už několikrát pozornost svými energickým výzvami k širšímu zapojení německé armády do řešení mezinárodních krizí. "Někdy je prostě třeba vzít zbraň a bojovat za lidská práva nebo za přežití nevinných lidí," prohlásil Gauck. Aktivnější postoj neznamená, že země usiluje o hegemonii, podotkl prezident.

Německo se také chystá zatraktivnit armádu, aby do profesionálního vojska v konkurenčním prostředí hospodářsky úspěšné země nalákala nové a schopné brance. V plánu ministryně obrany Ursuly von der Leyenové jsou podle agentury AP školky pro děti vojáků, zkrášlení kasáren a také poskytování internetového připojení.

Projekt ministryně zatím sklízí smíšené reakce. Penzionovaný německý generál Harald Kujat, který v minulosti zastával vysoké posty ve velení Severoatlantické aliance, prohlásil, že plán očividně vymysleli lidé, kteří bundeswehr neznají. Podle Kujata je palčivějším problémem modernizace vojenského vybavení.

Ministryně kritiku odmítá. Podle ní je správné, když Německo investuje miliardy eur do dobrého vybavení armády, ale i vojáci si prý zaslouží, když se do péče o ně investují přinejmenším miliony eur.

Německo již přes deset let intenzivně pracuje na svém vlastním projektu vojáka budoucnosti. Dříve byl německý systém znám pod zkratkou IdZ (Infanterist der Zukunft). Vývoj se však nezastavil a nejnovější bojové komplety, označované jako Gladius, pro německé vojáky budoucnosti mají s původním systémem IdZ už pramálo společného, píšou Armádní noviny.

V roce 2012 německá armáda objednala 900 kompletů Gladius (pro 90 čet). Vojáci mimo jiné dostanou nové uniformy a balistickou ochranu, brýle pro noční a infračervené vidění, nové radiostanice pro přenos datových informací, GPS a inerciální navigační systém, přilbové a ruční informační displeje pro zobrazování obrazových informací, digitálních map a jiných taktických informací.

Jako každý jiný projekt vojáka budoucnosti, není ani ten německý charakteristický nějakými supermoderními zbraněmi (standardně zůstává puška G36), ale především důsledným začleněním vojáka do společné informační bojové sítě. Zjednodušeně řečeno, německý voják budoucnosti bude vybaven takovými systémy a prostředky, které z něj udělají v poli jedinečnou jednotku rovnou vozidlům nebo letadlům.

Voják bude také sloužit jako průzkumný prvek na bojišti. Bude pomocí svých senzorů (kamer, laserových dálkoměrů, hlasových informací) dodávat do sítě obrazové a jiné datové informace, které budou vytvářet lepší celkový taktický přehled pro ostatní vojáky a vyšší velitele.

Zdroj: YouTube

Související

Joachim Gauck, německý exprezident

Drama na Baltu: S exprezidentem Gauckem se převrhla plachetnice

Někdejší německý prezident Joachim Gauck se v pátek po plavbě po Baltském moři dostal do problémů, když se jeho malá plachetnice převrhla, z vody ho museli vytáhnout záchranáři. Devětasedmdesátiletý Gauck, který byl do roku 2017 hlavou státu, při incidentu neutrpěl žádné zranění.
Joachim Gauck, německý exprezident

Německý exprezident Gauck dostal Cenu Karla IV., Evropskou unii přirovnal k Praze

Bývalý německý prezident Joachim Gauck převzal dnes v pražském Karolinu mezinárodní Cenu Karla IV. Ocenění udělované společně Univerzitou Karlovou a hlavním městem Prahou získal za přínos k česko-německým vztahům a za to, že se po celý život zasazoval o lidská práva. Gauck v projevu po převzetí ceny vyzdvihl význam Evropské unie jako společenství, které hájí hodnoty svobody, demokracie a právního státu.

Více souvisejících

Joachim Gauck Armáda

Aktuálně se děje

před 51 minutami

Aktualizováno před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

před 3 hodinami

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

před 10 hodinami

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

před 11 hodinami

před 12 hodinami

před 12 hodinami

před 14 hodinami

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

včera

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

včera

Moskva

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

včera

Období hlubokého otřesu a nejistoty. Rok 2025 se zapíše do dějin Evropské unie

Uplynulý rok 2025 se do dějin evropské ekonomiky zapíše jako období hlubokého otřesu a nejistoty. Server Politico jej popisuje jako jeden z nejvíce vyčerpávajících roků pro unijní obchod, kterému dominoval nevybíravý tlak staronového amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten od svého lednového návratu do úřadu nešetřil na adresu Bruselu urážkami a označil Evropskou unii za uskupení vytvořené k parazitování na Americe, což následně podpořil zavedením nejtvrdších celních bariér za posledních sto let.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy