Madrid - Severoatlantická aliance připravuje kroky k tomu, aby pomohla Ukrajině ubránit se v konfrontaci s Ruskem. V rozhovoru se španělským listem El País to dnes řekl generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen. Aliance se podle něj musí připravit na to, že Moskva ji nyní považuje za svého protivníka.
NATO podle Rasmussena připravuje balík pomoci, který chce doporučit ke schválení členským státům na schůzi ministrů zahraničí koncem června. Součástí tohoto balíku bude pomoc při reformě ukrajinských branných sil a při modernizaci ukrajinské armády.
Podle agentury Reuters se pomoc aliance zaměří spíš na poradenství, než na dodávky zbraní a munice. Agentura s odvoláním na zdroje NATO napsala, že aliance sama nemá zbraně, které by na Ukrajinu mohla poslat.
Ukrajina oznámila svůj záměr intenzivněji se zapojit do euroatlantických struktur poprvé v Chartě zvláštního partnerství NATO-Ukrajina z roku 1997. Charta ustanovila Komisi NATO-Ukrajina (NUC) a určila oblasti konzultace a kooperace. Teprve přijetí Akčního plánu NATO-Ukrajina v listopadu 2002 přineslo hlubší zájem o spolupráci, která má za cíl podpořit ukrajinské snahy o euroatlantickou integraci, píše nato.int.
Akční plán NATO-Ukrajina se zaměřuje na prohloubení a rozšíření vztahů NATO s Ukrajinou a na pomoc v úsilí o reformy na cestě k plné integraci do euroatlantických struktur. Předkládá konkrétní plány, které se zabývají politickými a ekonomickými tématy, záležitostmi bezpečnosti, obrany a ozbrojených sil a informačními a právními problémy. Tyto návrhy se opírají o roční cílové plány, v nichž si Ukrajina stanoví vlastní cíle aktivit, kterými se hodlá zabývat jak v oblasti domácí politiky, tak ve spolupráci s NATO.
Napětí v Pobaltí trvá
Spojenci zahájili v Pobaltí hned dvoje rozsáhlé vojenské manévry. Manévry "Sabre Strike" začaly v pondělí na území všech tří pobaltských republik. Je to další z velkých cvičení NATO k posílení obrany svých východních členů v reakci na ruskou anexi Krymu. Potrvá do 20. června.
Aliance chce minimálně do konce roku pořádat jedno cvičení za druhým, aby rozptýlila obavy z rostoucí vojenské síly Ruska. Spojené státy kvůli uklidnění obav spojenců v bezprostřední blízkosti Ruska už dříve vyslaly do Pobaltí a do Polska na 600 výsadkářů a stíhačky F-16.
Do právě začínajících manévrů Washington navíc poslal americké bombardéry B-52, které přilétly do Evropy minulý týden, dva létající tankery KC-135 národní gardy, transportní stroje Hercules a vrtulníky CH-4 Chinnok. Početný kontingent o síle 700 vojáků a obrněnou techniku do Pobaltí vyslalo také Dánsko.
Kromě cvičení v Pobaltí spojenci zahájili také námořní manévry "BALTOPS". Do tohoto největšího cvičení v Baltském moři pod velením americké šesté flotily se zapojí třináct zemí. Skončit má 21. června, informuje Natoaktual.cz.
Posílení vojenských aktivit NATO na východní hranici se nelíbí Moskvě. Rusko vyslání dodatečných sil NATO do střední a východní Evropy, byť na omezenou dobu, považuje za porušení dohod. Podle šéfa ruské diplomacie Sergeje Lavrova podobné manévry prý jen zvyšují napětí. "Umělé snahy NATO pokračovat ve svém rozšiřování na východ, stejně jako posilování vojenské infrastruktury u hranic s Ruskem, jsou samozřejmě kontraproduktivní," prohlásil.
Související
Rutte ostře odmítnul návrhy na vojenské odtržení Evropy od USA
Co se stane, až Rusko zaútočí na Evropu? Hrozí extrémně krvavá válka
Aktuálně se děje
včera
V Česku se potvrdilo další ohnisko ptačí chřipky
včera
Zelenskyj i Putin chtějí ukončit válku na Ukrajině, prohlásil Trump
Aktualizováno včera
Nebezpečné počasí hrozí už dnes večer. Výstraha se týká celé ČR
včera
Trump měl na telefonu Putina. Hovor byl dobrý a produktivní, tvrdí šéf Bílého domu
včera
Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo
včera
Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř
včera
Příměří u jaderné elektrárny v Záporoží. Začaly kritické opravy vedení
včera
Muž s nožem v Budějovicích vyhrožoval kolemjdoucím. Policista ho zpacifikoval
včera
Francie oplakává Bardotovou. O dojmy se podělil i prezident Macron
včera
Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany
včera
Hazard, jaký se nevidí. Žena v Krkonoších bruslila na tenkém ledu i s kočárkem
včera
Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová
včera
Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec
včera
Zimní počasí na přelomu roku. Napadnout mohou desítky centimetrů sněhu
včera
Trump přivítá Zelenského. Zbývá deset procent a plán bude hotový, tvrdí Kyjev
včera
Anonym vyhrožoval střelbou v teplickém obchodním domě. Policie po něm pátrá
včera
Předpověď počasí: Poslední týden roku bude ve znamení pravé zimy
27. prosince 2025 21:20
"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině
27. prosince 2025 20:05
Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry
27. prosince 2025 18:51
Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti
Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.
Zdroj: Libor Novák