Europarlament zahájil první schůzi, zvolil si staronového šéfa

"Děkuji za důvěru a doufám, že se mi podaří získat důvěru těch, kdo pro mne dnes nehlasovali," řekl Schulz po zvolení. V krátkém vystoupení upozornil na některé výzvy, které podle něj stojí před nynější Evropskou unií, například vysokou nezaměstnanost, nerovnost ve společnosti i mezi unijními zeměmi. Připomněl také vyjednávání o obchodní smlouvě TTIP se Spojenými státy, potřebu změn v energetické politice, trvající boj s klimatickými změnami, bezpečnost dodávek energií či problematiku nelegální migrace.

Schulzovo zvolení na dalších dva a půl roku do čela europarlamentu není překvapením. Jde o výsledek dohody mezi socialistickou frakcí S&D a Evropskou lidovou stranou (EPP), jejíž kandidát, bývalý lucemburský premiér Jean-Claude Juncker by měl být v polovině měsíce parlamentem zvolen do čela Evropské komise.

V krátkém předvolebním vystoupení Schulz zdůraznil unikátní roli Evropského parlamentu jako sněmu, která zastupuje občany z 28 států EU. Připomněl, že jako je základem práce unie přeshraniční spolupráce, měla by v europarlamentu být základem schopnost pracovat přes hranice politických uskupení.

Evropský parlament prošel dlouhým vývojem od nevoleného Parlamentního shromáždění založeného smlouvou ESUO v roce 1952, přes první přímé volby v roce 1979 až po jeho dnešní pravomoci dané Lisabonskou smlouvou.

Pravomoci parlamentu byly postupně navyšovány a vliv EP rostl. K významnému navýšení legislativních pravomocí došlo Maastrichtskou smlouvou. Na základě jí ustavené procedury spolurozhodování získal parlament právo rozhodovat společně s Radou EU o většině legislativních návrhů Evropské komise v mnoha nových oblastech (např. vnitřní trh, volný pohyb pracovních sil). Amsterodamská smlouva a Smlouva z Nice proceduru spolurozhodování zjednodušily a rozšířily do nových oblastí.

Naposledy počet oblastí podléhající proceduře spolurozhodování rozšířila Lisabonská smlouva, která ji přejmenovala na řádný legislativní postup. Nejvýznamnější oblastí, kde EP nově spolurozhoduje s Radou, je oblast justiční spolupráce v trestních věcech a policejní spolupráce (s výjimkou operativní spolupráce).

Dále byl Evropský parlament zapojen formou spolurozhodování např. v oblasti zemědělské politiky, v některých otázkách volného pohybu osob, v oblasti vízové a přistěhovalecké politiky, přijímání některých opatření hospodářské a měnové politiky, opatření v oblasti dopravy, strukturálních fondů, vymezení provádění společné obchodní politiky nebo přijímání finančních nařízení.

Významnou odlišností od národních parlamentů je absence práva legislativní iniciativy. Tu má jenom Evropská komise. Evropský parlament ji však může požádat, aby iniciovala určitý legislativní návrh, vysvětluje euroskop.cz.