Lavrov jednal v Bulharsku o plynovodu South Stream, demonstranti už čekali

Výstavba plynovodu je podle Lavrova v souladu s časovým plánem. Do projektu South Stream je zapojen také rakouský koncern OMV, který již s ruským monopolním vývozcem plynu Gazprom podepsal smlouvu o výstavbě části plynovodu na území Rakouska. Stavba bulharské části byla přitom pozastavena po březnové anexi Krymu Ruskem. Evropské komise tehdy také poukázala na rozpor s právem EU, které zakazuje, aby dodavatelé plynu měli kontrolu nad plynovody.

Návštěva ruského ministra se koná u příležitosti 135. výročí navázání diplomatických vztahů obou zemí. Lavrov se během návštěvy setká s prezidentem Rosenem Plevnelievem a dalšími vrcholnými politiky.

Příjezd ruského ministra zahraničí očekávaly i dvě skupiny demonstrantů. Cílem protestů, které se konají před sídlem vlády a budovou ministerstva zahraničí, je zabránit prohloubení energetické závislosti Bulharska na Rusku.

Z pohledu zásobování Evropy jsou vedle zásob na území Ruska důležité zásoby v kontinentálním šelfu Severního moře. Zde se nachází cca 80 % evropských zásob zemního plynu (kromě ložisek na území bývalého Sovětského svazu). Z těchto ložisek byla zahájena těžba v šedesátých letech minulého století a v současné době je zde těženo cca 200 mld. m3 zemního plynu ročně.

Česká republika nemá žádná významná ložiska zemního plynu. Těžba na jižní Moravě se pohybuje pod 100 mil. m3 plynu ročně a podílí se tak na celkové spotřebě necelým jedním procentem. Vytěžený plyn patří mezi plyny typu H.

Hlavními dodavateli zemního plynu do České republiky jsou Rusko a Norsko. S producenty zemního plynu v těchto zemích byly ve druhé polovině minulého desetiletí podepsány dlouhodobé kontrakty na dodávky zemního plynu.

Dodávky zemního plynu z Ruska proudí na naše území přes Slovensko a na naše území vstupují přes předávací stanici v Lanžhotě. Naproti tomu dodávky norského zemního plynu vstupují na naše území přes předávací stanici Hora Sv. Kateřiny.