Berlín - Německá kancléřka Angela Merkelová plánuje, že nedokončí plné funkční období a před volbami v roce 2017 se dobrovolně vzdá úřadu. Učinila by tak coby první šéfka německé spolkové vlády od roku 1949. V nejnovějším vydání to napsal německý týdeník Spiegel, který se odvolává na několik nejmenovaných členů vlády a vysoce postavených činitelů z kancléřčiny konzervativní unie CDU/CSU.
Merkelová, která tento týden oslaví 60. narozeniny, by pak prý mohla zamířit do mezinárodní politiky. Podle listu se v této souvislosti hovoří o křesle generálního tajemníka OSN nebo předsedy Evropské rady. Obě pozice by se měly nově obsadit na přelomu let 2016 a 2017. Podle zdrojů z kancléřčina okolí to však zůstává otevřené.
Merkelová během loňských parlamentních voleb slíbila, že dokončí plný mandát. Spekulace, že by z úřadu mohla předčasně odejít, odmítl její mluvčí i straničtí kolegové.
Kancléřka se po skoro devíti letech u moci těší mimořádné popularitě mezi voliči a podobný krok by byl pro Německo šokem. Pocítil by jej i zbytek Evropy, kde má Merkelová nesporné postavení nejmocnějšího lídra na kontinentu, podotkl britský list Guardian.
„Angela Merkelová umí velmi rychle změnit názor, není zdaleka tak ideologicky fixovaná jako její předchůdce Helmut Kohl, Angela Merkelová je všechno jiné než skutečně konzervativní politik," uvedl před časem znalec poměrů nejsilnější německé parlamentní strany a autor životopisu Angely Merkelové, profesor politologie z bonnské univerzity Gerd Langgut, který se v zákulisí CDU pohybuje už dlouhá desetiletí.
Langgut sleduje kariéru Angely Merkelové od samého počátku. Za jeden z jejích největších kladů považuje nesmírnou pracovitost. „Ona není někdo, kdo se lehce vzdává, jako nedoceněnou považuji její práci s voliči, pozoroval jsem jí při posledních volbách a ona je velmi dobře informovaná," prozrazuje Gerd Langgut. Je přesvědčený, že dnes není v Evropě silnějšího lídra než Angela Merkelová.
Angela se narodila 17. července 1954 v Hamburgu jako Angela Dorothea Kasnerová. Otec Horst byl luteránský pastor, matka Herlind vyučovala angličtinu a latinu. Ještě jako novorozeně se však stěhovala za železnou oponu, protože její otec přijal místo nedaleko od Berlína v Německé demokratické republice.
Po střední škole absolvované v Temlinu, kde rodina bydlela, nastoupila Angela na univerzitu do Lipska, aby studovala fyziku. Projevila slušný talent pro vědu, místní ji popisovali jako dívku, která měla věčně hlavu v kniháh. A tak po dokončení školy nastoupila na Akademii věd. Doktorát sice dokončila na fyziku, ale dále se zabývala kvantovou chemií.
Na Akademii Angela zůstala až do roku 1990. Okamžitě po pádu komunismu se Merkelová vrhla na politiku. Nejprve ve východním Německu, zakrátko se ale její strana DA spojila s Křesťanskodemokratickou unií (CDU). Merkelová byla poslankyní Bundestagu zvolena již v prosinci 1990, v následujícím roce pak nastoupila na post ministryně, do její agendy spadaly záležitosti žen a mladých. V roce 1994 ji pak Helmut Kohl přidělil ministerstvo pro životní prostředí.
Související
Angela Merkelová prozradila, o co Trumpovi vlastně jde
Boj o migraci v Německu pokračuje. Merkelová se tvrdě opřela do Merze, spor trvá dekády
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
V Česku se potvrdilo další ohnisko ptačí chřipky
před 2 hodinami
Zelenskyj i Putin chtějí ukončit válku na Ukrajině, prohlásil Trump
Aktualizováno před 3 hodinami
Nebezpečné počasí hrozí už dnes večer. Výstraha se týká celé ČR
před 4 hodinami
Trump měl na telefonu Putina. Hovor byl dobrý a produktivní, tvrdí šéf Bílého domu
před 4 hodinami
Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo
před 5 hodinami
Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř
před 6 hodinami
Příměří u jaderné elektrárny v Záporoží. Začaly kritické opravy vedení
před 7 hodinami
Muž s nožem v Budějovicích vyhrožoval kolemjdoucím. Policista ho zpacifikoval
před 8 hodinami
Francie oplakává Bardotovou. O dojmy se podělil i prezident Macron
před 9 hodinami
Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany
před 10 hodinami
Hazard, jaký se nevidí. Žena v Krkonoších bruslila na tenkém ledu i s kočárkem
před 11 hodinami
Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová
před 12 hodinami
Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec
před 13 hodinami
Zimní počasí na přelomu roku. Napadnout mohou desítky centimetrů sněhu
před 14 hodinami
Trump přivítá Zelenského. Zbývá deset procent a plán bude hotový, tvrdí Kyjev
před 14 hodinami
Anonym vyhrožoval střelbou v teplickém obchodním domě. Policie po něm pátrá
před 16 hodinami
Předpověď počasí: Poslední týden roku bude ve znamení pravé zimy
včera
"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině
včera
Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry
včera
Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti
Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.
Zdroj: Libor Novák