Muž prý dostal padáka kvůli extrémní obezitě, případ hnal až do Štrasburku

Podle unijní směrnice o rovném zacházení v zaměstnání a povolání je zakázána diskriminace na základě náboženského vyznání či víry, zdravotního postižení, věku nebo sexuální orientace. Jakoukoli diskriminaci kvůli zdravotnímu postižení zakazují i jiné evropské úmluvy, řekl generální advokát evropského soudu Niilo Jääskinen, kterého o názor požádal dánský soud. 

Dán Karsten Kaltoft pracoval patnáct let pro obec Billund jako pečovatel o děti a jeho úkolem bylo starat se v jeho domě o děti jiných. V listopadu 2010 bylo jeho zaměstnání ukončeno. Propuštění bylo odůvodněno klesajícím počtem dětí, nebyl však uveden výslovný důvod, proč byl propuštěn právě on.

Po dobu, kdy byl Kaltoft zaměstnán, neklesla jeho hmotnost pod 160 kilogramů. O jeho obezitě se mluvilo na oficiálním jednání u příležitosti jeho propuštění, ale úřad popírá, že by právě tato skutečnost byla důvodem zrušení pracovního poměru.

Advokát Jääskinen ve svém stanovisku zdůraznil, že žádné unijní ustanovení nezmiňují výslovně obezitu jako nepřípustný důvod diskriminace. Podle jeho názoru však extrémní obezita jako u Kaltofta přináší asi taková fyzická a další omezení, která představují "zdravotní postižení" ve smyslu unijního práva. 

Optimální váha podle zdravotních webů je u člověka s indexem 18,5 až 24,99. Nadváha je předstupeň obezity a začíná u indexu 30. Obezita je podle kritérií Světové zdravotnické organizace [WHO] definována indexem tělesné hmotnosti (body-mass index, BMI) vyšším než 30.

Statistiky OSN hovoří o celosvětové epidemii obezity, výzkumy zase o obezitě mluví jako chorobě, kterou lze léčit jako virovou nemoc. V Česku je 21 % mužů a 31 % žen obézních. Když sečteme nadváhu a obezitu, u žen se jedná o 68 % a u mužů dokonce 72 %.