Strach v Norsku: Islamisté plánují teroristický útok, tvrdí agenti

"Máme informace, které naznačují, že nějaký teroristický čin namířený proti Norsku může být spáchán brzy, během několika dnů," prohlásila ředitelka policejní bezpečnostní služby PST. Tuto "spolehlivou informaci" podle ní její úřad získal od zahraničního partnera.

Bjoernlandová dodala, že není specifikován možný cíl útoku. PST nemá ani informace o tom, jak a kdy by se měl teroristický čin odehrát.

Hrozba pochází od osob, které se účastnily bojů v Sýrii, řekla rovněž ředitelka. Podle poznatků PST v červnu odjelo z Norska do Sýrie kolem 50 lidí, aby se tam zúčastnili bojů jako zahraniční bojovníci. Zhruba polovina z nich se prý teď do Norska vrátila. Bližší podrobnosti Bjoernlandová odmítla sdělit.

Syrský režim personifikovaný rodinou Asadů vždy představoval pro džihádisty takřka vysněného nepřítele. Na jedné straně nereprezentativní a brutální diktatura opřená o moc zpravodajských služeb, ovládaných lidmi pocházejícími z menšinové konfesní komunity alawitů (10% obyvatelstva), využívající sekulární rétoriku zabarvenou socialismem a arabským nacionalismem. Na straně druhé kdysi dominantní komunita sunnitských Arabů (60% obyvatelstva), často velmi religiózní, zbavená politické moci a s intenzivními pocity útlaku a křivd.

Tato výbušná konstelace poprvé explodovala v letech 1978-1982. Požár tehdy režim uhasil masakrem ve městě Hamá, kde bezohledně potlačil sunnitské islamistické povstání. Zahynulo nejméně deset tisíc lidí. Duch vzpoury však uvnitř sunnitské komunity doutnat nepřestal a naplno propukl od března 2011 i díky externímu vlivu tzv. arabského jara.

"Přes generační i geografickou vzdálenost nás kořeny současného evropského džihádismu znovu vedou do 80. let minulého století, kdy množství arabských radikálních aktivistů našlo svou základnu (arabsky al-káida) na hranicích mezi Pákistánem a Afghánistánem," uvedl Michael Brtnický, externí spolupracovník Ústavu mezinárodních vztahů Praha.