Britský konzervativec a euroskeptik Brian Johnson, starosta Londýna, se v komentáři pro server The Telgraph zamyslel nad důvody, proč Polsko v současnosti představuje jednoho z hlavních stoupenců evropské integrace. Jako důvod vidí polský strach z Ruska a politiky tamního prezidenta Vladimira Putina.
"K pochopení plných hrůz varšavského povstání musíte zajít na předměstí Wola, jak jsem učinil minulý večer. Stanete před masovým hrobem, v němž se nachází popel 50 tisíc lidských bytostí - zhruba čtvrtiny až třetiny těch, kteří byli v tomto povstání před 70 lety zabiti natolik systematickým způsobem, který nemá v druhé světové válce prakticky žádnou obdobu," píše Johnson.
"Jste jen zběžně seznámeni s detaily? Připomenu vám je. Po pěti letech ponižující okupace se Poláci rozhodli vystoupit proti nacistickým uchvatitelům. Povstání v srpnu 1944 bylo hrdinské, ale katastrofálně načasované. Neuvědomili si, že v oblasti se nacházejí divize SS. Ty se na vůdcův rozkaz neváhaly uchylovat k bestialitě. Hitler nařídil srovnat město se zemí a Poláky zmasakrovat; němečtí vojáci se zvrácenou věrností poslechli," připomíná politik.
"Polští povstalci byli za pomoci granátů spláchnuti do kanálů, byli upalováni kerosinem. Jejich sklepy a skrýše byly ostřelovány s nespoutanou zuřivostí, takže na konci povstání - po 63 dnech - Němci zničili 85 procent města. A když říkám zničili, myslím tím srovnali se zemí, proměnili ho v doutnající měsíční krajinu. Stačí se podívat na fotky. Před válkou byla Varšava úchvatné středověké centrum s 1,8 miliony obyvatel. Když Němci odcházeli, v troskách nežilo ani tisíc lidí. Zbytek byl zabit, nebo zajat. Bylo to barbarství," konstatuje konzervativec.
"Možná si myslíte, že to je neodpustitelné, příliš mimořádné a živé. O 70 let později vidíme hluboké smíření mezi Polskem a Německem. Spojenectví s Německem je dnes klíčovým prvkem polské zahraniční politiky; dá se říci, že mezi Angelou Merkelovou a polským premiérem Donaldem Tuskem existuje skutečné přátelství a porozumění. Polská politika vůči EU je v podstatě jedna z nejvstřícnějších," podotýká Johnson.
Rozšíření EU bylo morálně správné
"Chtěl bych nyní rozvinout vynikající postřeh, který před dvěma dny učinil Charles Moore, a zamyslet se nad tím, jakou výzvu tato vřelost představuje pro britské euroskeptiky. Je jasné, že před 25 lety jsme se přepočítali ohledně jednoho důsledku rozšiřování EU. Bylo správné, že jsme chtěli EU rozšířit, svým způsobem šlo o odškodné za Jaltu, za bezcitné opuštění národů, za které jsme tak ostentativně v druhé světové válce bojovali. Šlo o morální imperativ, přijmout je do klubu, vytvořit celistvou a svobodnou Evropu," píše komentář.
Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde."Domnívá se však, že mnoho z nás naivně a povrchně věřilo, že tato enormní expanze bude mít pozitivní efekt na bruselské impérium; v žargonu tehdejších dnů - mysleli jsme si, že širší Evropa bude slabší a mělčí, spíše konfederační zónou volného obchodu. To se však jednoznačně nestalo a my musíme pochopit proč," domnívá se Johnson.
"Příští rok, nově zvolený (britský) premiér zahájí jednání o zlepšení mechanismů EU, které vydláždí cestu k referendu o vystoupení či setrvání. Pokud se podíváte na náklady evropské sociální politiky, stagnaci ekonomik členských států, pokračující absurdity některých bruselských nařízení, zřetelně se dostáváme to fáze, kdy zřejmě bude lepší z nereformované EU vystoupit, než v ní zůstat. Pokud se tak stane, nemám pochyb, že můžeme vést kampaň za změnu. Ale pokud máme uspět, musíme si získat spojence a pochopit, jak naši přátelé na kontinentu věci vidí," domnívá se euroskeptik.
"Pokud se jedná o Polsko, není těžké pochopit jeho stávající milostnou aféru s EU. Částečně má co dělat s penězi ve smyslu, že členství se může z finančního hlediska jevit jako ohromující úspěšný příběh. Varšava se od mé poslední návštěvy změnila ve všech směrech. Šedivé komunistické ulice se nyní blyští neony a západními značkami. EU postavila rychlostní silnice, železniční koridory a letiště. Ve skutečnosti, Poláci dostávají každoročně 12 miliard eur (zhruba 325 miliard korun pozn. překladatele) z grantů EU, více než jakákoliv jiná země. To je dost velká škvára, která utiší obavy o suverenity," poukazuje Johnson.
Polský strach z Rusů je pochopitelný
"A pak je tady otázka celé polské geostrategické pozice. Abychom pochopil tuto základní nervozitu, musíme se vrátit k varšavskému povstání. Pokud existoval člověk, který jednal s větším cynismem a bezohledností než Hitler, byl to jednoznačně Stalin. Rusové podnítili povstání; apelovali rádiem na Poláky, aby pozvedli zbraně proti nacistům. Ve skutečnosti nechtěli, aby uspěli. Chtěli Poláky zlomené, než k nim vpadnou a proto Rudá armáda seděla na druhém břehu řeky Visly - s plným výhledem na město - zatímco nacisté po 63 dní vraždili Poláky (Johnoson zde uvádí nepřesný a velmi zjednodušený a zavádějící výklad tehdejších událostí, pozn. redaktora). Poté, když byl Hitler nucen se stáhnout, vstoupila do Varšavy a zavedla komunistickou tyranii, která víceméně trvala až do začátku 90. let. Dnešní Poláci se dívají na Rusko, na Vladimira Putina a pochopitelně se chtějí zahrabat tak hluboko, jak jen to je možné, v konformní, kvetoucí, Němci vedené Evropě," tvrdí komentář.
"To pochopitelně není konečný argument. My, euroskeptici, můžeme Polsku namítnout, že bezpečnostní garance EU jsou naprosto bezcenné a jedinou ochranu poskytne pouze NATO a Amerika. Můžeme koneckonců tvrdit, že za deset let přestanou chodit šeky z EU a pak budou nedemokratické elementy systému EU vnímat odlišně. Mělo by být jednoznačně možné přesvědčit naše přátele ve Varšavě, že EU musí být dramaticky zlepšena a že není nutné mít omezení a legislativu v této míře," domnívá se starosta.
"S těmito argumenty můžeme vyhrát; ale bude účinné začít jakékoliv jednání s pravým chápáním toho, jak naši přátelé uvažují a co cítí. V případě Polska musíme připustit, ať už je to logické, či ne, že současným nejúspěšnějším důstojníkem, který ho verbuje do Bruselu, je Vladimir Putin," uzavírá Johnson.
EuroZprávy.cz se snaží svým čtenářům nabídnout pohled na události z více úhlů. Našim cílem je nestranné zpravodajství, proto hledáme názory na straně zastánců i odpůrců evropské integrace. Děkujeme za pochopení.
Související
Rusko může zaútočit na Polsko už letos, píše britský a polský tisk. Situace je vážná, přiznal Tusk
Polsko hrozí, že zablokuje vstup Ukrajiny do Evropské unie
Polsko , Rusko , EU (Evropská unie)
Aktuálně se děje
včera
Budoucí důchodci mají být obezřetní. ČSSZ upozornila na podivné kampaně
včera
Estébáci pronásledovali herce Töpfera. Na trestech se dohodli
včera
Čína zadržela Čecha, důvod není jasný. Macinka odmítá vyhlašování války
včera
Česko zreviduje krizovou a obrannou legislativu, rozhodla vláda
včera
Babiš se nadále odmítá scházet s Pavlem. Vybral si mě za cíl, tvrdí premiér
včera
Páteční počasí přinese další silné bouřky, varovali meteorologové
včera
Rusko balamutí veřejnost. Výmysly o postupu odhalují, jak moc na Ukrajině krvácí
včera
Dostat se do EU vyžaduje notnou dávku trpělivosti. Nový hraniční systém je problémový, rozbila jej dvojčata
včera
Policie prověřuje Foldynu kvůli podezření z týrání manželky a dětí. Hrozí mu až osm let vězení
včera
Google zakročil. Z obchodu Play smazal ruský mail, sociální síť i chatovací aplikaci Kremlu
včera
Ukrajinským premiérem se stal bývalý šéf Naftogazu Koreckyj
včera
Lidé demonstrují, vojáci se bouří. Ukrajinou mohutně otřásá konec Fedorova
včera
Jeřáb spadl v Praze na ulici. Zasahují hasiči, místem nejezdí trolejbusy
včera
Policie vykázala z domu poslance Foldynu. Je podezřelý z domácího násilí
včera
Trumpova administrativa zveřejňování Epsteinových spisů totálně zvorala, přiznal Vance
včera
CNN: Útok na školu, při němž zemřelo na 170 dětí, v USA prakticky nikdo nevyšetřuje
včera
Spojené státy oznámily nová, pětadvacetiprocentní cla
včera
Spojené státy provedly další vlnu leteckých úderů proti Íránu
včera
Počasí: Do Česka o víkendu dorazí přeháňky a ochlazení
15. července 2026 21:40
Francouzský parlament schválil asistovanou sebevraždu. Premiér se chce obrátit na ústavní soud
Dolní komora francouzského parlamentu ve středu schválila finální podobu zákona, který dospělým lidem s nevyléčitelnými chorobami umožní legálně požádat o asistovanou smrt. Národní shromáždění tak po letech intenzivních etických a politických debat definitivně odsouhlasilo normu, jež upravuje podmínky pro podání smrtící látky. Prezident Emmanuel Macron, který tento krok sliboval již ve své předvolební kampani, po hlasování ocenil kultivovanou a respektující diskuzi, kterou zákonodárci k tomuto citlivému tématu vedli.
Zdroj: Libor Novák