Belgičtí zdravotníci chystají stávku, popudila je ministryně

Poté, co jedna z ministryní označila jejich chování za dětinské, začaly odbory chystat časově neomezený protest.

Belgie patří k zemím výrazně zasaženým šířením nemoci covid-19, kvůli níž byly zdejší nemocnice v minulých týdnech pod velkým tlakem. V některých zdravotnických zařízeních se naplnila kapacita lůžek a personál byl přetížen dlouhými službami kvůli nedostatku náhradníků. Belgičané práci lékařů a zdravotníků již od března oceňují každovečerním potleskem, avšak řada profesionálů z nemocnic dává najevo, že by jim byla milejší reforma zdravotní péče, která by do systému přidala lidi i peníze.

Poté, co minulý týden vstoupil v platnost královský dekret povolující v reakci na nedostatek zdravotních sester tuto činnost i nekvalifikovanému personálu, začala chystat stávku jejich odborová organizace. V pondělí se k ní přidal jeden z největších belgických zaměstnaneckých svazů Setca.

"Naši členové mají vztek," řekla listu Brussels Times zástupkyně organizace Nathalie Lionnetová. "Když vidíte, že je v pečovatelském domě s 80 pacienty jen jedna zdravotní sestra a dvě pomocné, je třeba to řešit," dodala s tím, že cílem stávky je upozornit veřejnost na špatný stav belgického zdravotnictví, které vláda musí reformovat a zlepšit postavení zdravotníků.

Jejich svazy zdůrazňují, že protest nenaruší akutní péči, o jeho konkrétní podobě chtějí rozhodnout v nejbližších dnech.

Belgické úřady dnes oznámily, že za posledních 24 hodin evidovaly 232 nových případů nemoci covid-19 a 29 dalších úmrtí. Pokračuje tím příznivý květnový trend poklesu nových případů. Celkem se v zemi nakazilo koronavirem přes 55 tisíc lidí, zemřelo jich 9108. Vláda zdůrazňuje, že relativně vysoké číslo je způsobeno tím, že na rozdíl od většiny jiných zemí zahrnuje do počtu úmrtí i nepotvrzené případy z pečovatelských domů. Ty tvoří téměř polovinu celkového počtu.

Velký mediální zájem vzbudila víkendová návštěva premiérky Wilmésové v bruselské nemocnici svatého Petra, kde její vůz projel "uličkou hanby" mezi desítkami zaměstnanců, kteří se k vozu šéfky vlády otočili zády. Ředitel nemocnice vysvětloval jejich čin "únavou" z vleklé krize a "obavami" z budoucnosti. Federální ministryně Marie-Christine Marghemová však vyvolala hněvivé reakce mezi zdravotníky tím, že je označila za "děti, které nedostaly, co chtějí".

Sama premiérka, jejíž počínání během krize většina Belgičanů schvaluje, reagovala smířlivěji. Podotkla sice, že zdravotníci již před vypuknutím pandemie věděli, že si volí náročné povolání, avšak připustila, že význam zdravotnických profesí je třeba posílit.

Podle odborů, jejichž jednání označuje část vlády za zpolitizované, je však otázkou, zda na reformu bude mít vláda dost ochoty a hlavně času. Wilmésová je totiž prozatímní premiérkou, která vede vládu kvůli neschopnosti vítězných stran z loňských voleb dohodnout se za téměř rok od hlasování na trvalé koalici. Podle některých expertů tak bude případná reforma spíše problémem až budoucí vlády.