Bennett chce pomoci při řešení ukrajinské krize, šance ale nejsou velké

zrael se bude podle premiéra Naftaliho Bennetta i nadále snažit pomoci při řešení rusko-ukrajinské krize. Šance na úspěch ale podle něj nejsou velké, uvedla agentura Reuters. Bennett v sobotu jednal s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a později telefonoval s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.

S ním hovořil Bennett po telefonu během víkendu hned třikrát, informoval mluvčí izraelského premiéra. Žádné další podrobnosti o telefonátu ale nezveřejnil.

Bennett se dosud nepřipojil k mezinárodnímu odsouzení ruské invaze na Ukrajinu. Premiér zdůrazňuje silné vazby, jaké spojují Izrael s Moskvou i Kyjevem. Kvůli této blízkosti k oběma válčícím stranám se Izrael nabídl jako prostředník, což podpořili ukrajinští představitelé, připomněla AFP.

V sobotu Bennett překvapivě návštívil Moskvu, kde o válce na Ukrajině diskutoval s ruským prezidentem Putinem. Do ruské metropole dorazil jako první zahraniční vůdce od ruské invaze na Ukrajinu. Po tříhodinovém jednání s Putinem hovořil po telefonu se Zelenským a následně odcestoval do Berlína na schůzku s německým kancléřem Olafem Scholzem.

Další kolo hovorů Bennett absolvoval dnes odpoledne, kdy se postupně telefonicky spojil s Putinem, Scholzem a francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem. Kreml následně uvedl, že ruský prezident s izraelským premiérem pokračoval v detailních hovorech ohledně "speciální vojenské operace", jak Moskva označuje invazi na Ukrajinu. Probrali i Bennettovy hovory s ostatními lídry a shodli se, že zůstanou ve spojení, píše agentura TASS.

Bližší podrobnosti z jednání a schůzek nejsou známé.

Ještě před sobotním setkáním s ruským prezidentem Bennett svou misi konzultoval se Spojenými státy, Německem a Francií, což potvrdil i Elysejský palác. Bennetta doprovázel ministr pro výstavbu Zeev Elkin, který hovoří rusky a který je původem z Ukrajiny.

Jak ministr uvedl ještě před začátkem dnešního jednání izraelské vlády, do Moskvy a do Německa odletěl, aby "pomohl v dialogu mezi (znepřátelenými) stranami". Cesta měla "požehnání i podporu všech hráčů", dodal Bennett v narážce na Spojené státy.

"Jak všichni víme, situace na místě není dobrá. Lidské utrpení je obrovské a pravděpodobně bude ještě větší, jestliže se nic nezmění," citoval Bennetta izraelský list The Times of Israel. "Jsou tam také Izraelci, kteří se potřebují vrátit domů a židovské komunity v nouzi, které potřebují pomoc," dodal ministr.

Bennett doplnil, že židovský stát bude při řešení krize i nadále pomáhat, jak byl požádán. "I kdyby existovala jen malá šance, že naše zprostředkovatelské úsilí bude úspěšné, je morální povinností Izraele se o to pokusit," řekl.

Související

Viktor Janukovyč

Janukovyč se Putina bál. Každý akt ruské agrese vede k hlubší integraci Ukrajiny do EU, ukázal krvavý Euromajdan

Uběhlo již deset let od krvavých protestů v Kyjevě, známých jako Euromajdan. Dosavadní prezident Viktor Janukovyč byl svržen a na jeho místo byl zvolen Petro Porošenko. Co se tehdy ale na Ukrajině vůbec dělo a proč lidé protestovali? Běžní Ukrajinci byli nespokojení s politickým vedením země spojovaným s korupcí a organizovaným zločinem. Korupce v nejvyšších politických kruzích pálí zemi už od její samostatnosti z roku 1991 a stále je nutné ji řešit.

Více souvisejících

Ukrajinská krize Naftali Bennett (Izrael) Olaf Scholz

Aktuálně se děje

před 25 minutami

před 51 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Nigel Farage před volbami

Farage: Pokud vyhraje Harrisová, měla by omilostnit Trumpa

Nigel Farage, lídr britské krajně pravicové strany Reform UK, vyzval bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby v případě porážky v nadcházejících prezidentských volbách proti demokratické kandidátce Kamale Harrisové výsledek přijal.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Televizní duel Harrisové a Trumpa.

Změna klimatu i vztah k Číně. Voliči rozhodují o budoucnosti USA i celého Západu

Americké prezidentské volby, naplánované na 5. listopadu 2024, jsou předmětem celosvětové pozornosti, neboť přinášejí zásadní otázky o směru, kterým se Spojené státy vydají. Letos proti sobě stojí demokratická kandidátka, viceprezidentka Kamala Harrisová, a republikánský exprezident Donald Trump. Výsledek těchto voleb může zásadně ovlivnit nejen americkou domácí politiku, ale také postavení USA ve světě. 

před 6 hodinami

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Ukrajinská armáda se poprvé střetla se severokorejskými vojáky

Ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov oznámil, že ozbrojené síly jeho země poprvé narazily na severokorejské vojáky, kteří byli údajně vysláni na pomoc Rusku. V rozhovoru pro jihokorejskou veřejnoprávní stanici KBS uvedl, že mezi ukrajinskými a severokorejskými jednotkami došlo k „malému střetnutí,“ aniž by specifikoval přesné místo či čas incidentu.

před 6 hodinami

Jean-Claude Juncker

Juncker: Pokud vyhraje Trump, Evropa musí ukázat sílu

Bývalý předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker vyzval Evropskou unii, aby zaujala sebevědomý postoj ve vztazích se Spojenými státy, bez ohledu na to, kdo zvítězí v nadcházejících prezidentských volbách v USA. Juncker varoval EU, aby při jednáních „nepůsobila ustrašeně.“

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Ilustrační foto

Volby v USA: První obec sečetla výsledky. Trump i Harrisová mají tři hlasy

V malé obci Dixville Notch v americkém státě New Hampshire se v úterý ráno rozběhly prezidentské volby ve Spojených státech. Prvních šest registrovaných voličů odevzdalo své hlasy hned po otevření volební místnosti o půlnoci místního času (06:00 SEČ), přičemž současní kandidáti Kamala Harrisová a Donald Trump si shodně rozdělili po třech hlasech. Uvedl to server CNN.

před 8 hodinami

Co bude s NATO, pokud volby vyhraje Trump? Rutte se budoucnosti nebojí

Severoatlantická aliance zůstane jednotná, bez ohledu na to, zda v nadcházejících amerických prezidentských volbách zvítězí Kamala Harrisová nebo Donald Trump. Tuto jistotu vyjádřil generální tajemník NATO Mark Rutte během své pondělní návštěvy v Berlíně.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy