Bitva o eurokomisaře vrcholí, tři země ještě své kandidáty neoznámily

Kandidáti v září absolvují slyšení ve výborech Evropského parlamentu a koncem října budou europoslanci novou komisi schvalovat jako celek. ČR vysílá do Bruselu stávající komisařku Věru Jourovou.

V končící komisi má Jourová na starosti spravedlnost, ochranu spotřebitele a rovnost příležitostí mužů a žen. Premiér Andrej Babiš by rád, aby nově získala některou z ekonomických oblastí. Zmínil digitalizaci, vnitřní trh nebo mezinárodní obchod. Nominaci Jourové v pondělí definitivně potvrdí vláda.

Ráda jsem dnes diskutovala za účasti pana premiéra s členy Výboru pro evropské záležitosti v @snemovna. Otevřená diskuse o různých výzvách a problémech EU byla přínosná a těším se na další spolupráci. pic.twitter.com/o7Up7alykM

Von der Leyenová před Evropským parlamentem slíbila, že její tým budou tvořit rovným dílem ženy a muži. Některé země proto nominovaly dva kandidáty. Jména ještě nedodala Itálie, která čelí politické krizi, Belgie, kde je stále ve hře více uchazečů, a Francie. Tamní prezident Emmanuel Macron podle serveru Euractiv čeká, až bude jasné, jakou oblast by francouzský kandidát mohl dostat.

Osm potenciálních komisařů pochází stejně jako von der Leyenová z Evropské lidové strany (EPP). Rakousko nominovalo současného komisaře Johannese Hahna, podobně jako Bulharsko Mariju Gabrielovou. Kypr vyšle někdejší šéfku Parlamentního shromáždění Rady Evropy Stellu Kyriakidisovou, Řecko dosavadního mluvčího EK Margaritise Schinase, Irsko současného komisaře pro zemědělství a rozvoj venkova Phila Hogana a Lotyšskou stávajícího komisaře pro euro a sociální dialog Valdise Dombrovskise. Maďarsko nominovalo nováčka Lászlóa Trócsányie (členství maďarské vládní strany Fidesz v EPP je ale pozastavené) a Chorvatsko Dubravku Šuicaovou.

K socialistům se v tuto chvíli řadí deset komisařů. Z Finska má nově přijít Jutta Urpilainenová, stejně jako z Lucemburska Nicolas Schmit, ze Španělska Josep Borrell, ze Švédska Ylva Johanssonová a z Malty někdejší miss této země a doktorka politické sociologie Helena Dalliová. Rumunsko nominovalo Rovanu Plumbovou a Dana Nicu a Portugalsko Pedra Marquese a Elisu Ferreiraovou. Zůstat mají stávající komisaři Frans Timmermans z Nizozemska a Slovák Maroš Šefčovič.

Z rodiny liberálů pak přišli tři komisaři, kromě Jourové také stávající dánská komisařka Margrethe Vestagerová nebo nováček Kadri Simsonová z Estonska.

Teprve osmadvacetiletý litevský kandidát Virginijus Sinkevičius patří k zeleným, Slovinec Janez Lenarčič je nezávislý a Polák Krzysztof Szczerski je členem vládní strany Právo a spravedlnost (PiS), která v parlamentu patří k euroskeptické pravici (ECR).

Úkol sestavit komisi ale nebude jednoduchý, neboť von der Leyenová, jejíž nominaci schválil v červenci Evropský parlament jen o několik hlasů, musí naslouchat požadavkům politických stran, připomněla agentura AFP. Jednotlivé komisaře budou v září nejprve "grilovat" podle jejich možného budoucího portfolia příslušné výbory Evropského parlamentu. Poté bude novou EK jako jeden celek 22. října schvalovat na svém plenárním zasedání Evropský parlament.

Nová komise je jmenována vždy na pět let. Funkční období té současné, kterou vede Lucemburčan Jean-Claude Juncker, končí 31. října. Z každé země Evropské unie je v komisi jeden člen. Tentokrát bude tým von der Leyenové složen kvůli odchodu Británie z EU jen z 26 komisařů.

Nominovaní kandidáti se ale nezbytně nutně nemusí stát novými komisaři. Von den Leyenová může vlády požádat, aby určily někoho jiného, a také Evropský parlament má právo po slyšení ve výborech kandidáty odmítnout. Juncker se dal nedávno slyšet, že při sestavování své komise odmítl šest kandidátů a k dalším změnám jej přiměl europarlament, než jeho komisi v roce 2014 schválil.

Sestavení nové EK je politicky delikátní úkol, neboť členské státy mají velké ambice a hodně z nich požaduje ekonomická portfolia, která patří k nejprestižnějším, řekl AFP zdroj z komise. Manévrovací prostor von der Leyenové je navíc omezený, protože šéfové států a vlád jí již "vnutily" dva místopředsedy - nizozemského socialistu Timmermanse a dánskou liberálku Vestagerovou. Ti zasedají již ve stávající komisi a byli kandidáty svým frakcí v Evropském parlamentu na šéfa EK. Protože se jím nestali, státy požadovaly, aby dostali na starost důležité oblasti, uvedla AFP.