Blinken v Bruselu slíbil kolegům oživení Severoatlantické aliance

Obnovu a oživení Severoatlantické aliance slíbil dnes svým kolegům z ostatních členských zemí NATO šéf americké diplomacie Antony Blinken. Přislíbil také sdílet plány USA na odchod z Afghánistánu, ačkoli kýžené konkrétní datum se spojenci nedozvěděli.

Blinken rovněž před novináři mluvil o potřebě ostražitosti vůči Rusku, včetně amerického požadavku na přerušení stavby plynovodu Nord Stream 2. I kvůli hrozbám z východu by podle něj evropští členové aliance měli více sblížit své postoje s Tureckem.

Blinken během své první návštěvy Evropy v nové funkci potvrdil, že Spojené státy chtějí po lednovém nástupu prezidenta Joea Bidena zlepšit vztahy se svými aliančními partnery poznamenané čtyřmi lety konfrontační politiky Donalda Trumpa.

"Spojené státy chtějí znovu vybudovat naše partnerství, v první řadě a především s našimi spojenci v NATO, chceme oživit alianci," uvedl Blinken v Bruselu. Trump dával najevo, že alianci pokládá za zastaralou organizaci, evropští spojenci USA v NATO proto uvítali změnu postoje Washingtonu.

O tom, že Spojené státy svým spojeneckým závazkům dostojí, ujišťoval Biden evropské partnery už při vystoupení na letošní Mnichovské bezpečnostní konferenci v únoru. "Amerika je zpátky," prohlásil tehdy. Evropané přitom v posledních letech z Washingtonu slýchali především výtky, že na společnou obranu přispívají příliš málo peněz.

Bidenova administrativa nyní vyhodnocuje postoj ke stažení amerických vojáků z Afghánistánu. Biden dává najevo, že vzhledem k pokračujícímu násilí v zemi bude těžké dodržet termín stažení k počátku května, jak se USA zavázaly loni v dohodě s hnutím Tálibán. Budoucnost afghánské mise NATO, do značné míry závislé právě na postoji Washingtonu, je jedním z témat dnešní a středeční schůzky ministrů aliance. V únoru ministři obrany plánovali odchod svázat s úspěchem mírových dohod mezi afghánskou vládou a radikálním hnutím Tálibán, finální rozhodnutí ale dosud nepadlo.

"Nehledě na taktická rozhodnutí jsme s našimi partnery v NATO zajedno ve snaze ukončit tento konflikt odpovědně," naznačil dnes Blinken americkou ochotu vyčkat na úspěšný konec mírových jednání.

Ministerská schůzka bude mít ve středu na programu debatu o dalším spojeneckém postoji k mocenské rozpínavosti Ruska. Blinken dnes uvedl, že se bude snažit evropské partnery v čele s Německem přesvědčit ke změně postoje ve věci dostavby plynovodu Nord Stream 2. Berlín přes odpor Polska a dalších zemí v ruském sousedství trvá na dokončení projektu potrubí, které vede pod mořem plyn z Ruska do Německa. Blinken dnes zopakoval, že USA chtějí uvalit sankce na firmy podílející se na projektu.

"Nakonec je v rozporu s cíli energetické bezpečností samotné EU. Může podkopávat zájmy Polska, Ukrajiny a mnoha dalších blízkých partnerů či spojenců," prohlásil dnes šéf americké diplomacie, který si o projektu chce promluvit se svým německým protějškem Heikem Maasem.

Blinken rovněž prohlásil, že právě kvůli možné hrozbě ze strany Ruska či vojenskému vzestupu Číny by aliance měla být jednotnější a vyzval Turecko a evropské země, aby se snažily sblížit své postoje. Ty se liší například v pohledu na turecké aktivity ve východním Středomoří či Libyi.

Související

Ruská armáda, ilustrační fotografie. Analýza

Co se stane, až Rusko zaútočí na Evropu? Hrozí extrémně krvavá válka

Nejnovější zprávy o masivním soustřeďování ruských sil u hranic Evropské unie byly rychle zpochybněny jako neověřené a přehnané. Zkušenost posledních let – a zejména ta ukrajinská – však ukazuje, že podobné varovné signály nelze jednoduše smést ze stolu. Otázkou je, zda Moskva zůstane u hybridního nátlaku na NATO, nebo přejde k otevřené agresi, jak odolná by byla Evropa bez americké opory a jak zásadně by plné zapojení USA změnilo rovnováhu sil. 

Více souvisejících

NATO Antony Blinken

Aktuálně se děje

před 13 minutami

Aktualizováno před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

před 3 hodinami

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

před 9 hodinami

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 12 hodinami

před 13 hodinami

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

včera

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

včera

Moskva

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

včera

Období hlubokého otřesu a nejistoty. Rok 2025 se zapíše do dějin Evropské unie

Uplynulý rok 2025 se do dějin evropské ekonomiky zapíše jako období hlubokého otřesu a nejistoty. Server Politico jej popisuje jako jeden z nejvíce vyčerpávajících roků pro unijní obchod, kterému dominoval nevybíravý tlak staronového amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten od svého lednového návratu do úřadu nešetřil na adresu Bruselu urážkami a označil Evropskou unii za uskupení vytvořené k parazitování na Americe, což následně podpořil zavedením nejtvrdších celních bariér za posledních sto let.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy