Velká Británie by i v případě vystoupení z EU bez smlouvy mohla čerpat peníze z fondů EU i v roce 2020. Zároveň by ale i v příštím roce měla přispívat do rozpočtu EU. Vyplývá to z nařízení Evropské komise, ke kterému ministerstvo financí na úterní jednání vlády vypracovalo materiál. Ten bude po schválení vládou předložen k souhlasu Poslanecké sněmovně i Senátu, následně může vláda s nařízením vyslovit souhlas v Radě EU. Materiál má ČTK k dispozici.
"Návrh za jasně stanovených podmínek zachovává a prodlužuje na rok 2020 dočasnou možnost Spojeného království a subjektů Spojeného království se nadále účastnit programů tak, jako by Spojené království zůstalo členem EU," uvádí dokument. Podmínkami je písemný závazek Velké Británie nadále přispívat do rozpočtu EU na rok 2020, provést platbu a umožnit pokračování kontrol a auditů unijních prostředků.
Evropská komise od nařízení očekává, že by nařízení mohlo přispět také k dosažení finančního vyrovnání mezi EU a Velkou Británií, ke kterému by mělo dojít po brexitu bez dohody sjednáním separátní mezinárodní dohody.
MF v materiálu uvedlo, že z pohledu ČR je klíčové, aby Velká Británie v maximální míře dostála svým finančním závazkům z dob členství v EU, tedy aby uhradila svůj příspěvek do rozpočtu EU za rok 2019 i za rok 2020. "ČR proto podpořila předchozí krizové nařízení, které Komise předložila v únoru 2019 a které by zmírnilo dopady případného brexitu bez dohody na financování rozpočtu 2019. Ze stejných důvodů ČR podporuje prodloužení právní úpravy za stejných podmínek i na rok 2020," uvedl úřad.
Pokud nakonec nepožádá o další odklad, měla by Británie EU opustit 31. října. Podle britského listu The Times by Brusel mohl odklad schválit, i kdyby o něj britský premiér Boris Johnson nepožádal, jak mu ukládá nedávno schválený zákon. Johnson sám odklad odmítá. Žádost by EU podle britského listu The Times přijala i v případě, že by ji odeslal šéf britské státní správy Mark Sedwill.
Související
Spoj každých 15 minut? Eurotunel pod Lamanšským průlivem čeká vlaková revoluce
Velká Británie zpřístupní Ukrajině utajované technologie k výrobě raket Storm Shadow
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Záběry, ze kterých mrazí. Lidé neměli šanci, voda brala mosty, domy i auta, mrtvých mohou být stovky
před 2 hodinami
Meta zaplatí pokutu 17 miliard dolarů. Facebook a Instagram čekají stěžejní změny
před 4 hodinami
"Je to běžné." Trump se poprvé vyjádřil k cestě šéfa CIA do Moskvy
před 5 hodinami
Slovensko překazilo žhářský útok na továrnu na drony. Nešlo o první případ ohrožení, řekl Kaliňák
před 6 hodinami
Sněmovna přehlasovala Pavlovo veto a schválila rozvolnění rozpočtových pravidel. Opozice se obrátí na soud
před 7 hodinami
Kanada oznámila zavedení odvetných cel na zboží z USA
před 9 hodinami
Sněmovna plánuje přehlasovat Pavlovo veto. Opozice se obrátí na Ústavní soud
před 10 hodinami
Trump stupňuje nátlak. Přejmenování jezera Ontario není jediný kontroverzní krok, který připravuje
před 11 hodinami
Trump má před sebou nesplnitelný úkol. Aby protiíránské sankce fungovaly, potřebuje Čínu
před 12 hodinami
Smrt Dolly Parton zasáhla celý svět. Amerika se halí do smutku, Trump nařídil svěsit vlajky
před 13 hodinami
Počasí přinese do konce týdne tropy, ty vystřídají bouřky a ochlazení
včera
Kreml může převzít budovy, které majitelé neochrání před ukrajinskými útoky, schválil Putin
včera
Už není cesty zpět. Extrémní počasí vyjde EU na desítky miliard, musí začít jednat hned
včera
Zemřela Dolly Parton. Nejslavnější country zpěvačku všech dob proslavily hity I Will Always Love You a Jolene
včera
Trumpovi se nelíbí kanadské sbližování s Čínou. Hrozí zavedením stoprocentních cel
včera
V Moskvě v tichosti přistálo americké letadlo se šéfem CIA na palubě. USA i Rusko mlčí
včera
Čína se oficiálně postavila za Írán. USA otevřeně hrozí odvetou za sankce
včera
USA hrozí spojencům Íránu sankcemi. Oči všech se upírají k Číně
včera
Už to není Palestina ani Írán. Netanjahu vytáhl krátce před volbami nového úhlavního nepřítele
včera
Vyšší úmrtnost už měl jen covid. Červnové a červencové extrémní počasí má v Evropě desetitisíce obětí
Vlny veder, které během letošního léta zasáhly západní a střední Evropu, si vyžádaly rozsáhlé ztráty na životech. Podle dosud dostupných neúplných statistik, které shromáždil server The Guardian, zemřelo na kontinentu nejméně o 35 tisíc lidí více, než bývá v tomto období obvyklé. Uvedená čísla přitom pokrývají zhruba polovinu evropských zemí a drtivá většina z nich zatím nezahrnuje údaje za měsíc srpen.
Zdroj: Libor Novák