CDU chce za předsedu Friedricha Merze, potvrdit ho musí sjezd

Křesťanskodemokratická unie (CDU), která je největší opoziční silou v Německu, si ve vnitrostranickém referendu za nového předsedu hned v prvním kole jasně vybrala někdejšího šéfa frakce konzervativců ve Spolkovém sněmu Friedricha Merze. Dnes to CDU oznámila na tiskové konferenci.

Merze, který nahradí nynějšího předsedu a neúspěšného kancléřského kandidáta Armina Lascheta, musí v lednu ještě potvrdit volební sjezd. To je ale považováno za formalitu.

O vedení CDU, která po odchodu kancléřky Angely Merkelové hledá novou identitu i přízeň voličů, se vedle Merze ucházeli zahraničněpolitický expert CDU Norbert Röttgen a někdejší šéf úřadu kancléřky Merkelové Helge Braun.

CDU poprvé v hledání předsedy využila vnitrostranické hlasování, kterého se poštou zúčastnilo 115.743 a elektronicky 132.617 straníků, což odpovídalo 66,02 procenta členské základny. Merz v hlasování jasně zvítězil s 62,13 procenta hlasů, druhé kolo volby tak strana pořádat nebude. To by se konalo jen tehdy, pokud by nikdo nezískal přes padesát procent hlasů.

"Nepřestanu opakovat, že tady nejsme pro sebe. Máme svůj úkol i v opozici," řekl Merz v krátkém projevu, ve kterém poděkoval za zvolení a také soupeřům. Podporu, které se mu dostalo, označil za působivou a dodal, že vysoká účast straníků v hlasování je úspěchem CDU. To ocenil i generální tajemník CDU Paul Ziemiak. "Vítězem této volby jsou členové CDU," řekl Ziemiak. Merzovi již pogratulovali jeho soupeři Röttgen a Braun.

Za favorita považovaly Merze průzkumy. Komentátoři uváděli, že k Merzovi se obrací především ti, kteří po éře Merkelové a jejího politického středu žádají návrat ke konzervativnějším kořenům. Merz je rovněž populární u mládežnické organizace CDU a také na východě Německa.

Merzovi v cestě k předsednické funkci stojí ještě stranický sjezd, od kterého se ale očekává, že zvolí šéfa strany podle výsledků referenda. Volební sjezd se bude konat 22. ledna.

Merz s Röttgenem se o vedení CDU ucházeli již dříve, letos v lednu na volebním sjezdu ale prohráli s Laschetem. Laschet tehdy předsednictví převzal po Annegret Krampové-Karrenbauerové, která o funkci neusilovala. Před Krampovou-Karrenbauerovou byla dlouholetou předsedkyní CDU Merkelová, která tento měsíc odešla z politiky. V zářijových parlamentních volbách, ve kterých CDU skončila s nejhorším výsledkem v dějinách spolkové republiky, již Merkelová nekandidovala. Volební neúspěch je také důvodem, proč Laschet dal svou funkci k dispozici.

Související

Friedrich Merz (CDU)

Merzova CDU vyhrála, přesto neslaví. Hranice 30 procent nepadla

Parlamentní volby v Německu přinesly triumf konzervativní unie CDU/CSU pod vedením Friedricha Merze, která podle prvních projekcí získala 29 procent hlasů. Navzdory vítězství však uvnitř CDU nepanovalo nadšení – strana doufala v dosažení psychologické hranice 30 procent. Naopak Alternativa pro Německo (AfD) slaví svůj historicky nejlepší výsledek, když se umístila na druhém místě s téměř 20 procenty hlasů. Sociální demokraté (SPD) Olafa Scholze utrpěli drtivou porážku, když se s pouhými 16 procenty propadli na třetí místo.
Volby v Německu, ilustrační foto

Drtivý propad SPD, rekordní úspěch AfD. Jaký výsledek mohou přinést volby v Německu?

V Německu dnes probíhají předčasné parlamentní volby, které pravděpodobně ukončí vládu kancléře Olafa Scholze a jeho sociálnědemokratické strany (SPD). Po třech letech vlády složené ze sociálních demokratů, Zelených a liberálů z FDP se očekává výrazný posun doprava, přičemž průzkumy naznačují historicky nejhorší výsledek pro Scholzovu stranu a výrazný úspěch konzervativců vedených Friedrichem Merzem.

Více souvisejících

CDU Friedrich Merz (CDU)

Aktuálně se děje

před 39 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Humanitární pomoc na přechodu Rafáh

Izrael čelí tvrdému obvinění: Palestince týrá hlady, zadržuje humanitární pomoc

Izrael čelí vážnému obvinění ze strany šéfa Agentury OSN pro palestinské uprchlíky (UNRWA), Philippa Lazzariniho, který v rozhovoru pro BBC označil zadržování potravinové a humanitární pomoci v Gaze za „válečnou zbraň“. Podle něj je systematické odepírání základních životních potřeb civilnímu obyvatelstvu nejen morálně nepřijatelné, ale může být klasifikováno i jako válečný zločin.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Anders Fogh Rasmussen, dánský politik, bývalý předseda dánské vlády a generální tajemník NATO.

Trumpovy nemístné výhrůžky. Exšéf NATO se ohradil, jde o Grónsko

Bývalý generální tajemník NATO a dánský expremiér Anders Fogh Rasmussen se ostře ohradil proti výrokům amerického prezidenta Donalda Trumpa o možném obsazení Grónska Spojenými státy. Jeho výhrůžky označil za hanebné a připomněl, že největší ostrov světa je součástí Severoatlantické aliance.

před 4 hodinami

Donald Trump (21. února 2025).

Mimořádná zpráva Setkání, které vstoupí do historie. Trump možná poletí do Turecka na schůzku Putina se Zelenským

Americký prezident Donald Trump prohlásil, že uvažuje o cestě do Turecka, kde by se ve čtvrtek 15. května mohlo uskutečnit historické setkání mezi ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a ruským prezidentem Vladimirem Putinem. „Zvažuji cestu do Istanbulu. Pokud uvidím, že se věci mohou skutečně posunout, je možné, že tam poletím. Věřím, že oba lídři budou na místě,“ uvedl Trump.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Donald Trump

Trump: Evropská unie je v mnoha ohledech hnusnější než Čína

Americký prezident Donald Trump označil Evropskou unii za „hnusnější“ než Čínu. Řekl to navzdory nedávné chvále na adresu šéfky unijní exekutivy Ursuly von der Leyenové, kterou dokonce označil za „fantastickou“. Obchodní válka nad Atlantikem se tedy zřejmě teprve blíží. 

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Volodymyr Zelenskyj s předsedkyní Poslanecké sněmovny Markétou Pekarovou Adamovou

Zelenskyj o jednání s Putinem nestál. Bojí se ale Trumpa

Požadavek Donalda Trumpa, aby Ukrajina „okamžitě“ zahájila mírová jednání s Ruskem, podle evropských diplomatů ohrozil dlouhodobě připravovaný plán EU přimět USA k uvalení dalších sankcí na Moskvu. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle nich neměl na výběr a musel přijmout nabídku Vladimira Putina k jednání, aby Trumpa nerozzlobil.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Aktualizováno včera

Češi hrají třetí zápas ve skupině MS proti Dánsku.

MS v hokeji 2025 ONLINE: Česko – Dánsko 7:2. Pastrňák a Nečas úřadovali

Třetí zápas mají na programu na světovém šampionátu v hokeji v pondělí večer hokejisté České republiky. Po Švýcarsku (5:4 po prodloužení) a Norsku (2:1) tentokrát svěřence kouče Radima Rulíka čeká domácí Dánsko. Oproti zápasu s Nory se poprvé na turnaji v brance představí Daniel Vladař, pro kterého to bude debut na mistrovství světa. Trenéři pak na soupisku nově zapsali obránce Daniela Gazdu kvůli zranění Tomáše Kundrátka. Z duelu s Norskem neodešel bez šrámů ani útočník Jáchym Kondelík, jehož na pozici centra ve třetím útoku nahradí Daniel Voženílek. Jak si povedou Češi proti Dánům, sledujte online třetinu po třetině na serveru Eurozpravy.cz.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Francouzi byli blízko senzace. Finové ale v závěru vyrovnali a vyhráli v prodloužení

V neděli večer mohli zažít fanoušci na právě probíhajícím letošním hokejovém světovém šampionátu v Dánsku a ve Švédsku první šok. Mohli se o něj postarat Francouzi, kteří trápili favority z Finska. Ti svým výkonem po většinu zápasu navázali na nevýrazné výkony z přípravy na tento turnaj a už už se tak zdálo, že si z tohoto zápasu Francie odnese senzační tři body za výhru 3:1 Jenže v posledních dvou a půl minutách třetí třetiny Finové konečně zabrali a při hře bez gólmana dokázali vyrovnat na 3:3. Následovalo tak prodloužení, v němž rozhodl o finském vítězství Pärssinen.

Zdroj: David Holub

Další zprávy