Česko má ze zemí Visegrádu nejvyšší průměrný výdělek v eurech

Průměrná mzda v eurech v Česku činí 1368 eur (34.932 Kč), což je nejvyšší hodnota ze zemí visegrádské čtyřky (V4). Nejvyšší průměrná mzda v celé střední a východní Evropě je v Německu, a to 3978 eur (101.578 Kč). Následuje Rakousko s 3108 eur (79.363 Kč).

Nejnižší průměrná mzda 400 eur (10.214 Kč) je v Kosovu a 432 eur (11.031 Kč) na Ukrajině. Vyplývá to z každoroční studie poradenské společnosti Mazars, která porovnává daňové systémy 21 zemí střední a východní Evropy. Podle údajů Českého statistického úřadu průměrná mzda v Česku v letošním prvním čtvrtletí meziročně vzrostla o 3,2 procenta na 35.285 korun.

Průměrná úroveň mezd v eurech se podle studie nejvíce zvýšila v soukromém sektoru. V Německu o 14 procent a o pět až deset procent na Slovensku, v Chorvatsku, Lotyšsku a Severní Makedonii. V Polsku průměrná mzda činí 1331 eur, v Maďarsku 1147 eur a na Slovensku 1113 eur.

Studie dále uvádí, že daně a povinné odvody zaměstnavatelů související se zaměstnáváním lidí se letos v 21 evropských zemích spíše snížily. V průměru činí u daní a povinných odvodů poměr nákladů zaměstnavatele k hrubým mzdám 15 procent. Mezi jednotlivými zeměmi jsou však rozdíly. Zatímco v Rumunsku činí odvody méně než pět procent hrubé mzdy, na Slovensku je to 35,2 procenta. Česká republika je v rámci regionu zemí s druhou nejvyšší sazbou, a to 33,8 procenta.

"Pokud jde o ekonomický dopad pandemie, zatím se zdá, že většina vlád středoevropského regionu se rozhodla, že programy na udržení zaměstnanosti a podpory podnikání nebude financovat prostřednictvím navýšení daní. Některé vlády se dokonce rozhodly daňovou zátěž snížit. Například lednové zrušení superhrubé mzdy v České republice bude mít významný dlouhodobý dopad na příjmy státního rozpočtu," uvedl vedoucí partner daňového oddělení Mazars v České republice Pavel Klein. Podle něj lze do budoucna očekávat, že v souvislosti s tlakem na veřejné finance se vlády jednotlivých zemí zaměří na zavedení nových daní nebo zintenzivní daňové kontroly ve firmách.

Ze studie dále vyplývá, že nejvyšší základní sazbu DPH mají Maďarsko a Chorvatsko, a to 27 a 25 procent. Průměr regionu je 21 procent, tedy stejně jako v ČR. V Německu je základní sazba 19 procent.

V případě daní z příjmu firem má nejvyšší zdanění Německo, její maximální výše činí 31 procent. Naopak nejnižší daně firmy odvádí v Maďarsku a v Černé Hoře, a to devět procent. Běžná sazba daně z příjmu právnických osob v zemích regionu je mezi 15 a 20 procenty, v ČR je 19 procent. "Daňová konkurence mezi jednotlivými státy je stále více zřetelná a to navzdory úsilí Evropské unie, která se snaží rozdíly v sazbách korporátních daní v členských státech minimalizovat," uvádí studie.

Publikace, ve které jsou kromě států V4 zastoupeny také Německo, Rakousko, Rusko, Ukrajina, jihoevropské a pobaltské státy, monitoruje především mzdové náklady, nepřímé daně a také různé aspekty zdanění právnických osob a převodních cen.

Související

Vláda ČR

Vláda schválila schodek rozpočtu 310 miliard. Schválila růst platů ve veřejném sektoru, na obranu půjdou 2 % HDP

Vláda Andreje Babiše schválila v pondělí upravený návrh státního rozpočtu se schodkem 310 miliard korun. Ministryně financí Alena Schillerová při představení dokumentu uvedla, že kabinet musel zásadně přepracovat plán předchozí vlády Petra Fialy, který označila za nereálný a plný nadhodnocených příjmů. Současný návrh navyšuje deficit o 24 miliard korun oproti původnímu záměru, což má podle Schillerové směřovat výhradně do prorůstových investic a nápravy chybějících výdajů na povinné platby státu.

Více souvisejících

mzdy / platy průzkumy

Aktuálně se děje

včera

Volodymyr Zelenskyj a Valerij Zalužnyj

Zalužnyj: Schopnosti Ukrajiny překonávají NATO. Do aliance zřejmě nikdy nevstoupíme

Ukrajinský velvyslanec ve Spojeném království a bývalý vrchní velitel ozbrojených sil Valerij Zalužnyj otevřeně prohlásil, že jeho země pravděpodobně nikdy nevstoupí do NATO. Na setkání s evropskými velvyslanci uvedl, že se v otázce členství pohyboval celá léta, avšak současná realita ukazuje, že alianční standardy jsou pro Kyjev v současné podobě nedosažitelné.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Proč Írán nechce dohodu s USA? Doufá, že Trump v USA na podzim prohraje

Teherán podle webu The Guardian usiluje o to, aby diplomatická jednání s USA schválně protáhl a udržel tak amerického prezidenta Donalda Trumpa v probíhajícím konfliktu až do podzimních voleb do Kongresu. Cílem íránské strany je uštědřit americkému prezidentovi politickou ránu, která by se mohla vyrovnat krizi s americkými teheránskými rukojmími za prezidenta Jimmyho Cartera.

včera

Policie ČR

V Tanvaldu došlo k útoku nožem. Tři lidé jsou zranění

V pátek odpoledne došlo v Tanvaldu v ulici Horská k vážnému incidentu, při kterém útočník napadl lidi nožem. Zásah záchranářů a policie si vyžádal ošetření čtyř zraněných osob, přičemž tři z nich utrpěly těžká poranění.

včera

Bílý dům, Washington D.C., USA

Soud nařídil zastavit stavbu Trumpova tanečního sálu

Federální odvolací soud v USA nařídil zastavení stavby kontroverzního tanečního sálu v hodnotě 400 milionů dolarů, který v Bílém domě prosazuje prezident Donald Trump. Páteční rozhodnutí představuje vážnou překážku pro administrativu a otevírá cestu k právní bitvě před Nejvyšším soudem.

včera

včera

včera

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump se opět pokouší omezit novorozencům práva na občanství

Americký prezident Donald Trump se vrací k snahám o omezení práva na občanství získané narozením na půdě Spojených států. Stává se tak jen několik týdnů poté, co Nejvyšší soud Spojených států odmítl jeho předchozí plošší pokus o zrušení této dlouholeté praxe. 

včera

Dovoz a vývoz zboží

Trump podepsal zavedení nových cel

Americký prezident Donald Trump podepsal nové nařízení, kterým zavádí patnáctiprocentní clo na dovážené produkty obsahující polysilikon. Toto opatření má začít platit čtvrtého prosince a jeho hlavním úkolem je podpořit domácí dodavatelské řetězce v oblasti mikročipů i solárních panelů.

včera

Vladimir Putin na výroční tiskové konferenci. (19.12.2025)

WSJ: Putin může podle amerických tajných služeb zaútočit na NATO už za několik měsíců

Americké zpravodajské služby varují, že ruský prezident Vladimir Putin by mohl v období mezi letošním podzimem a rokem 2029 vyzkoušet odhodlání aliance prostřednictvím omezeného útoku. Cílem takových kroků by nebylo zabrání území, ale snaha otestovat, zda členské státy dodrží své závazky o kolektivní obraně. Tyto znepokojivé scénáře přicházejí v době, kdy Moskva čelí rostoucímu tlaku kvůli situaci na ukrajinské frontě. Masivní škody, které ukrajinské drony způsobují ruskému zázemí, totiž Kreml zahnaly do kouta.

včera

Sklad Wildberries pod útokem

Kyjev provedl útok na logistické centrum Wildberries vzdálené 2000 km od ukrajinských hranic

Ukrajinské drony provedly v pátek brzy ráno útok na logistické centrum společnosti Wildberries v ruském Jekatěrinburgu. Tento zásah vyvolal v rozlehlém areálu silný požár a potvrdil rostoucí dosah ukrajinských bezpilotních systémů hluboko v ruském vnitrozemí. Společnost posléze potvrdila, že zasažené zařízení spravuje společný podnik RWB, který řídí veškeré logistické operace.  

včera

Thajsko

Thajskem otřásl krvavý incident. Student zabil nejméně šest lidí

Thajskem v pátek otřásl mimořádně krvavý incident, když mladistvý střelec zaútočil na střední škole v provincii Nonthaburi na předměstí Bangkoku. Podle vyjádření policie začalo násilné řádění poté, co podezřelý čtrnáctiletý chlapec údajně usmrtil své prarodiče v jejich domě a následně zamířil do vzdělávací instituce. 

včera

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Stávající pomoc Kyjevu nestačí. Ukrajina čelí stále intenzivnějším ruským úderům

Ukrajinská města čelí stále intenzivnějším úderům ze strany ruských ozbrojených sil, které naplno využívají zranitelnosti místní protivzdušné obrany. Moskva totiž v posledních měsících masivně sází na balistické rakety. Tyto zbraně dopadají na hustě obydlené oblasti s minimálním nebo dokonce žádným varováním předem, což civilnímu obyvatelstvu dává jen pramalou šanci se včas ukrýt.

včera

6. srpna 2026 22:01

6. srpna 2026 20:10

6. srpna 2026 18:56

6. srpna 2026 18:03

6. srpna 2026 17:18

6. srpna 2026 16:14

Česká diplomacie přesouvá své síly. Jeden konzulát zanikne, jiný vznikne

Ministerstvo zahraničních věcí upravuje svou diplomatickou síť tak, aby lépe odpovídala současným zájmům České republiky. Už za několik týdnu ukončí činnost jeden z konzulátů, jiný ji naopak zahájí. Ministerstvo o tom informovalo na webu

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy