Průměrná mzda v eurech v Česku činí 1368 eur (34.932 Kč), což je nejvyšší hodnota ze zemí visegrádské čtyřky (V4). Nejvyšší průměrná mzda v celé střední a východní Evropě je v Německu, a to 3978 eur (101.578 Kč). Následuje Rakousko s 3108 eur (79.363 Kč).
Nejnižší průměrná mzda 400 eur (10.214 Kč) je v Kosovu a 432 eur (11.031 Kč) na Ukrajině. Vyplývá to z každoroční studie poradenské společnosti Mazars, která porovnává daňové systémy 21 zemí střední a východní Evropy. Podle údajů Českého statistického úřadu průměrná mzda v Česku v letošním prvním čtvrtletí meziročně vzrostla o 3,2 procenta na 35.285 korun.
Průměrná úroveň mezd v eurech se podle studie nejvíce zvýšila v soukromém sektoru. V Německu o 14 procent a o pět až deset procent na Slovensku, v Chorvatsku, Lotyšsku a Severní Makedonii. V Polsku průměrná mzda činí 1331 eur, v Maďarsku 1147 eur a na Slovensku 1113 eur.
Studie dále uvádí, že daně a povinné odvody zaměstnavatelů související se zaměstnáváním lidí se letos v 21 evropských zemích spíše snížily. V průměru činí u daní a povinných odvodů poměr nákladů zaměstnavatele k hrubým mzdám 15 procent. Mezi jednotlivými zeměmi jsou však rozdíly. Zatímco v Rumunsku činí odvody méně než pět procent hrubé mzdy, na Slovensku je to 35,2 procenta. Česká republika je v rámci regionu zemí s druhou nejvyšší sazbou, a to 33,8 procenta.
"Pokud jde o ekonomický dopad pandemie, zatím se zdá, že většina vlád středoevropského regionu se rozhodla, že programy na udržení zaměstnanosti a podpory podnikání nebude financovat prostřednictvím navýšení daní. Některé vlády se dokonce rozhodly daňovou zátěž snížit. Například lednové zrušení superhrubé mzdy v České republice bude mít významný dlouhodobý dopad na příjmy státního rozpočtu," uvedl vedoucí partner daňového oddělení Mazars v České republice Pavel Klein. Podle něj lze do budoucna očekávat, že v souvislosti s tlakem na veřejné finance se vlády jednotlivých zemí zaměří na zavedení nových daní nebo zintenzivní daňové kontroly ve firmách.
Ze studie dále vyplývá, že nejvyšší základní sazbu DPH mají Maďarsko a Chorvatsko, a to 27 a 25 procent. Průměr regionu je 21 procent, tedy stejně jako v ČR. V Německu je základní sazba 19 procent.
V případě daní z příjmu firem má nejvyšší zdanění Německo, její maximální výše činí 31 procent. Naopak nejnižší daně firmy odvádí v Maďarsku a v Černé Hoře, a to devět procent. Běžná sazba daně z příjmu právnických osob v zemích regionu je mezi 15 a 20 procenty, v ČR je 19 procent. "Daňová konkurence mezi jednotlivými státy je stále více zřetelná a to navzdory úsilí Evropské unie, která se snaží rozdíly v sazbách korporátních daní v členských státech minimalizovat," uvádí studie.
Publikace, ve které jsou kromě států V4 zastoupeny také Německo, Rakousko, Rusko, Ukrajina, jihoevropské a pobaltské státy, monitoruje především mzdové náklady, nepřímé daně a také různé aspekty zdanění právnických osob a převodních cen.
Související
Učitelé si od ledna polepší, rozhodla končící Fialova vláda
Odboráři bojují s vládou o vyšší platy. Pomoci má i dopisová kampaň
Aktuálně se děje
včera
V Česku se potvrdilo další ohnisko ptačí chřipky
včera
Zelenskyj i Putin chtějí ukončit válku na Ukrajině, prohlásil Trump
Aktualizováno včera
Nebezpečné počasí hrozí už dnes večer. Výstraha se týká celé ČR
včera
Trump měl na telefonu Putina. Hovor byl dobrý a produktivní, tvrdí šéf Bílého domu
včera
Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo
včera
Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř
včera
Příměří u jaderné elektrárny v Záporoží. Začaly kritické opravy vedení
včera
Muž s nožem v Budějovicích vyhrožoval kolemjdoucím. Policista ho zpacifikoval
včera
Francie oplakává Bardotovou. O dojmy se podělil i prezident Macron
včera
Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany
včera
Hazard, jaký se nevidí. Žena v Krkonoších bruslila na tenkém ledu i s kočárkem
včera
Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová
včera
Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec
včera
Zimní počasí na přelomu roku. Napadnout mohou desítky centimetrů sněhu
včera
Trump přivítá Zelenského. Zbývá deset procent a plán bude hotový, tvrdí Kyjev
včera
Anonym vyhrožoval střelbou v teplickém obchodním domě. Policie po něm pátrá
včera
Předpověď počasí: Poslední týden roku bude ve znamení pravé zimy
27. prosince 2025 21:20
"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině
27. prosince 2025 20:05
Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry
27. prosince 2025 18:51
Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti
Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.
Zdroj: Libor Novák