Česko přišlo o status země bez spalniček. Hrozbou jsou i dezinformace, varuje WHO

Spalničky se rychle šíří. Ve 48 evropských zemích bylo během prvního pololetí tohoto roku zaznamenáno 89.994 případů, což je více než dvojnásobek ve srovnání se stejným obdobím loni, kdy bylo potvrzeno 44.175 případů. 

Během letošního prvního pololetí už bylo v Evropě zaznamenáno více případů spalniček, než za celý loňský rok (84.462). Na základě loňských statistik WHO nově už nepovažuje Českou republiku, Británii, Řecko a Albánii za země, v nichž jsou spalničky považovány za vymýcené.

#Measles is a highly contagious disease. It’s also mostly preventable thanks to vaccines and widespread immunization. pic.twitter.com/WS8lsrzauX

Ve světě bylo od ledna potvrzeno téměř 365.000 případů, což je podle WHO nejvíce od roku 2006 a téměř trojnásobek oproti stejnému období loňského roku. Nejpostiženějšími zeměmi jsou Kongo (155.460 případů), Madagaskar (127.454) a Ukrajina (54.246). V roce 2017 spalničky podle odhadů způsobily 109.000 úmrtí, většinou šlo o děti mladší pěti let.

Nárůst počtu případů spalniček byl zaznamenán v téměř každém regionu po celém světě. Nemoci, které může děti zabít nebo jim způsobit vážné postižení, se přitom dá předcházet očkováním, uvedla ve svém prohlášení Světová zdravotnická organizace. Podle Kate O'Brienové z WHO stojí za nárůstem špatné zdravotnictví v některých zemích, ale rovněž i šíření dezinformací o očkování. "Šíření dezinformací považujeme za stále větší hrozbu," uvedla O'Brienová. "Vyzýváme proto provozovatele sociálních sítí, komunity, vůdce i další lidi, kteří se veřejně vyjadřují, aby se ujistili o tom, že sdělují přesné a vědecky důvěryhodné informace," dodala.

Podle údajů českého ministerstva zdravotnictví onemocnělo spalničkami od začátku letošního roku do minulého pátku 585 lidí. Loni jich bylo za celý rok 203. Nejhorší situace byla letos v březnu, kdy ve dvou týdnech zaznamenali lékaři bezmála šest desítek nových případů spalniček. Od poloviny května nových nemocných výrazně ubylo.

V Británii loni zaznamenali 953 případů, v první polovině letošního roku jich pak bylo 489. V Řecku loni hlásili 2193 a za letošní půlrok 28 případů a v Albánii to bylo loni 1466 případů a za letošních šest měsíců 475 případů. "Každá z těchto zemí je příkladem oblasti s extrémně vysokým pokrytím populace očkováním. Nejsou to tedy případy zemí se špatným zdravotnickým systémem," uvedla Kate O'Brienová.

"Jde tedy o varování pro celý svět: dosáhnout vysokého celonárodního pokrytí nestačí, je třeba toho dosáhnout v každé komunitě, v každé rodině pro každé dítě," dodala.

Asi 60 procent pacientů v Evropě v první polovině letošního roku bylo mladších devatenácti let. 78 procent všech případů z prvních šesti měsíců roku 2019 pocházelo ze čtyř zemí: Ukrajiny, Kazachstánu, Gruzie a Ruska. Jak WHO rovněž oznámila, status zemí bez spalniček nově získalo Rakousko a Švýcarsko. 

V roce 2018 se tak v evropském regionu nacházelo 35 zemí z celkého počtu 53, ve kterých byly spalničky vymýceny. Mezi těmito zeměmi je například Maďarsko, Slovensko, Španělsko, Švédsko, Dánsko či Irsko. Naopak status země, kde se spalničky stále nepodařilo vymýtit, mají stále Belgie, Francie, Německo, Itálie či Rumunsko.

Spalničky se šíří kapénkami a jsou vysoce nakažlivé. Prvními příznaky jsou horečka, kašel, rýma, světloplachost a zarudnutí očních spojivek, někdy bílé tečky v ústech. Později se objevuje sytě červená až fialová vyrážka, která začíná na záhlaví a šíří se na obličej, krk, břicho a končetiny.