Česko v boji s koronavirem zavedlo nejpřísnější opatření v Evropě, ukazuje studie

Slovenské Centrum pro veřejnou politiku porovnalo přístup jednotlivých evropských zemí k opatřením proti koronaviru a šíření nemoci covid-19. Opatření, která jednotlivé země přijaly, rozdělilo do dvou kategorií.

V první z nich odborníci hodnotili omezení aktivit a pohybu. "Většina zemí opatření zpřísnila postupně. Nejdříve zákazem hromadných akcí (někdy s postupným snižování limitů na počet osob), zavřením některých nebo všech gastronomických provozů a také škol. Několik zemí již v tomto období zároveň vyhlásilo nějakou formu nouzového stavu," píše se ve studii.

Ve většině případů přišla po této "náběhové" fázi hlavní fáze ve formě vnitrostátní karantény, takzvaného lockdownu. Ten se projevil kombinací omezení scházení, omezení pohybu obyvatelstva, omezení maloobchodu,zavádění práce z domu a dodatečnými opatřeními, jakými je například nošení roušek.

V rámci této analýzy se Česko řadí k zemím, které zavedly spíše mírnější opatření, podobně jako Maďarsko, Rakousko nebo Velká Británie. Ke slabším nařízením sáhlo například Slovensko, Dánsko, Estonsko, Litva a další státy.

Naopak přísnější opatření zavedly Bulharsko, Chorvatsko, Francie, Řecko a Irsko. Nejpřísněji se pak k pandemii z hlediska vnitrostátní ochrany postavil Kypr, Rumunsko, Španělsko a Itálie.

Paradoxně žádná z těchto zemí nezavedla tak přísnou ochranu hranic, jako právě Česko. To spolu se Slovenskem a Finskem náleží ve druhé části studie k zemím, které zavedly tu nejpřísnějších ochranu vůbec.

Menší opatření zavedlo například Dánsko, Chorvatsko, Maďarsko, Litva, ale i Španělsko nebo Itálie, kde byla situace jednu dobu nejhorší. Nejméně přísnou ochranu hranic pak zavedla Velká Británie, Bulharsko, Řecko nebo Portugalsko.

Studie podotkla, že Česko a Finsko dokonce jako jediné země zakázaly vycestovat svým vlastním občanům. V tomto ohledu tak tuzemské nařízení bylo spolu s Finskem tím nejpřísnějším v Evropě.

"Opatření na ochranu zemí proti pandemii covid-19 jsou v mnoha z těchto států zdrojem národní frustrace či naopak hrdosti. Do první kategorie spadá například Spojené království. Tam rychlé šíření doprovázené poměrně vysokou úrovní nákazy u zdravotnického personálu a zejména v zařízeních pečujících o seniory, spojené s mediální diskusí o nedostatku ochranného materiálu v nemocnicích, způsobilo u části obyvatelstva šok," píší autoři studie.

"Na druhé straně v zemích s nízkou úrovní nákazy, což obyvatelstvo vnímá pozitivně jako důsledek rychlé reakce své vlády, lze sledovat určitý tón uspokojení, že země situaci zvládla lépe, než "bohatý Západ". To jsme zjistili v případě Chorvatska, Řecka, České republiky či Slovenska," dodali.