Británie byla pro Evropskou unii přínosem a jejím odchodem Evropané ztrácejí, odchod Spojeného království je ale pro ně i novým začátkem. Ve společném prohlášení to dnes uvedli předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, šéf Evropské rady Charles Michel a předseda Evropského parlamentu David Sassoli. Poznamenali také, že unijní státy mohou velkým klimatickým, obchodním či geopolitickým výzvám čelit jen společně. Británie unii opustí o půlnoci.
Jde o nejvýznamnější změnu od rozpadu britského impéria, pokud jde o místo Spojeného království ve světě, poznamenala agentura Reuters. EU se bude v příštích týdnech snažit vyjednat Británií nové partnerství, jehož těsnost bude podle unijních představitelů záležet na tom, zda se budou obě strany ochotny držet současných pravidel.
Ani teď, kdy Británie po 47 letech opouští evropské společenství, ale podle představitelů EU země nepřestává být pro EU partnerem. Trio unijních špiček ve čtvrtek jednalo ve francouzském městě Bazoches a jedním z témat byla konference o budoucnosti Evropy, v jejímž rámci chtějí evropští politici v následujících dvou letech vést debatu s občany.
"Budeme dále spolupracovat v zahraniční politice, bezpečnosti a obraně se společným cílem a sdílenými zájmy. Ale budeme to dělat každý po svém," uvedli lídři tří hlavních unijních institucí v textu, který otiskla řada médií. Zatímco spolupráce v těchto oblastech by podle signálů z Bruselu a Londýna po brexitu neměla oslabit, vyjednání dohody o vzájemném obchodu či právech lidí, kteří se budou chtít na druhé straně kanálu La Manche usadit v příštích letech, bude výrazně složitější.
"Bez volného pohybu osob nemůže být volný pohyb kapitálu, zboží a služeb. Bez zachování rovných pravidel (v oblastech) životního prostředí, práce, daní či státní pomoci nemůže být nejvyšší stupeň přístupu na jednotný trh. Pokud nejste členem, nemůžete si udržet výhody členství," napsali předsedové v textu nazvaném "Nový úsvit pro Evropu".
Michel na dopolední společné tiskové konferenci podotkl, že unijní země by měly v nastávajících vyjednáváních s Británií zůstat jednotné jako dosud. Jejich důvěru bude nadále mít vyjednavač Michel Barnier, který příští týden představí unijní jednací strategii, již členské státy plánují schválit do konce února. Někteří diplomaté se obávají, že vzhledem k velmi krátkému času na vyjednání obtížné dohody do konce roku mohou členské země v případě neúspěšné první fáze čelit pokušení jednat o dílčích smlouvách samy.
O budoucnosti dnes hovořil také šéf britských opozičních labouristů Jeremy Corbyn. Podle něho je důležité, aby si Británie po odchodu z osmadvacítky udržela s unií dobré vztahy. Corbyn v této souvislosti také varoval, aby se Londýn jednostranně neupínal k dohodě o volném obchodu se Spojenými státy.
Dnes pozdě večer má k Britům promluvit premiér Boris Johnson. Podle britských médií řekne, že dnešek pro Británii neznamená konec, ale nový začátek, a bude apelovat na národní jednotu. Johnson chce do konce tohoto roku uzavřít s EU novou obchodní dohodu. Brusel a unijní státy jsou však skeptické ohledně toho, zda se dá tak rychle vyjednat. Irský premiér Leo Varadkar řekl, že to možné je, zvláště pokud bude nová dohoda podobná stávajícímu uspořádání.
Mluvčí kancléřky Angely Merkelové uvedl, že vystoupení Británie z EU je podle německé vlády mezníkem pro Evropu. Berlín toho lituje, ale doufá, že vzájemné vztahy budou nadále úzké.
Skotská první ministryně Nicola Sturgeonová chce nechat prozkoumat možnosti legálního konání poradního referenda o nezávislosti Skotska na Británii, pokud bude Johnson i nadále proti vyhlášení dalšího takového hlasování. Podle průzkumu, který ve čtvrtek zveřejnila společnost YouGov, by nezávislost nyní podpořilo 51 procent Skotů. Ti o možnosti odtržení od Británie hlasovali už v roce 2014, tehdy se vyslovilo 55 procent hlasujících pro setrvání ve Spojeném království. Skotská regionální vláda volá po dalším referendu v souvislosti s brexitem, obyvatelé Skotska mu ale většinově nakloněni nejsou.
Související
Další podezření na únik informací: AfD může předávat citlivé dokumenty o Ukrajině Kremlu
Politico: Budapešť funguje jako přímý informační kanál pro Kreml. EU vylučuje Maďarsko z citlivých diskusí
EU (Evropská unie) , Brexit , Velká Británie
Aktuálně se děje
před 33 minutami
Narušení dopravy v Hormuzském průlivu může mít pro globální obchod hluboké následky, varují experti
před 1 hodinou
Podezřelí v případu z Pardubic. Kolují první informace o identitě zadržených
před 1 hodinou
Hormuzským průlivem proplouvají první tankery. Nepřátelské státy musí za průjezd zaplatit
před 1 hodinou
Novinky o počasí. Nového sněhu bude až 30 centimetrů, platí varování
před 2 hodinami
Válka v Íránu se propíše o peněženek Čechů. První velký dodavatel energií zdražuje
před 3 hodinami
„Oškubali jste důchodce. Lhář, srab, chudák, nemáte koule...“ Opozice ve Sněmovně tvrdě šije do vládní koalice
před 4 hodinami
Trump vyjednává jen sám se sebou, vzkazuje Teherán k dohodě. Válka s Íránem je nezákonná, přisadilo si Španělsko
před 4 hodinami
Diplomaté jsou skeptičtí: Trumpův mírový plán je rok starý, pro Írán byl těžko přijatelný
před 5 hodinami
Likvidace jaderného programu výměnou za konec sankcí. Unikly první detaily íránského mírového plánu
před 6 hodinami
Trump: Válku s Íránem jsme vyhráli. Teherán zoufale touží po dohodě
před 7 hodinami
NASA představila první konkrétní plány na kolonizaci Měsíce
před 8 hodinami
Počasí přinese sněžení do části republiky. Spadne až 20 centimetrů sněhu
včera
V Prachaticích se vraždilo na ubytovně. V případu je podezřelý cizinec
včera
Sarah Fergusonová řeší dilema. V USA chtějí kvůli Epsteinovi rozhovor i svědectví
včera
Zemřela Božena Jirků, stála za Nadací Charty 77 a Kontem Bariéry
včera
Vražda v Prostějově. Obviněný je podezřelý i z dalších sedmi trestných činů
včera
Jarní počasí se v dubnu vrátí, naznačuje výhled. Bude až 16 stupňů
včera
Novinky k pardubickému případu. Policie zadržela první údajné pachatele
včera
Hrozí slovinský scénář? Zjistili jsme, jak to v Česku vypadá s pohonnými hmotami
včera
Dva miliony dolarů za plavbu? Írán údajně zpoplatnil průjezd Hormuzským průlivem
Írán začal uplatňovat svůj rostoucí vliv nad jednou z nejdůležitějších námořních tras světa a od některých obchodních plavidel vyžaduje poplatky za průjezd Hormuzským průlivem. Podle informací agentury Bloomberg se jedná o neformální mýtné, které je vyžadováno nárazově. Platby za jednu plavbu mohou dosahovat až výše dvou milionů dolarů, což vyvolává značnou nervozitu na světových trzích.
Zdroj: Libor Novák