Británie byla pro Evropskou unii přínosem a jejím odchodem Evropané ztrácejí, odchod Spojeného království je ale pro ně i novým začátkem. Ve společném prohlášení to dnes uvedli předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, šéf Evropské rady Charles Michel a předseda Evropského parlamentu David Sassoli. Poznamenali také, že unijní státy mohou velkým klimatickým, obchodním či geopolitickým výzvám čelit jen společně. Británie unii opustí o půlnoci.
Jde o nejvýznamnější změnu od rozpadu britského impéria, pokud jde o místo Spojeného království ve světě, poznamenala agentura Reuters. EU se bude v příštích týdnech snažit vyjednat Británií nové partnerství, jehož těsnost bude podle unijních představitelů záležet na tom, zda se budou obě strany ochotny držet současných pravidel.
Ani teď, kdy Británie po 47 letech opouští evropské společenství, ale podle představitelů EU země nepřestává být pro EU partnerem. Trio unijních špiček ve čtvrtek jednalo ve francouzském městě Bazoches a jedním z témat byla konference o budoucnosti Evropy, v jejímž rámci chtějí evropští politici v následujících dvou letech vést debatu s občany.
"Budeme dále spolupracovat v zahraniční politice, bezpečnosti a obraně se společným cílem a sdílenými zájmy. Ale budeme to dělat každý po svém," uvedli lídři tří hlavních unijních institucí v textu, který otiskla řada médií. Zatímco spolupráce v těchto oblastech by podle signálů z Bruselu a Londýna po brexitu neměla oslabit, vyjednání dohody o vzájemném obchodu či právech lidí, kteří se budou chtít na druhé straně kanálu La Manche usadit v příštích letech, bude výrazně složitější.
"Bez volného pohybu osob nemůže být volný pohyb kapitálu, zboží a služeb. Bez zachování rovných pravidel (v oblastech) životního prostředí, práce, daní či státní pomoci nemůže být nejvyšší stupeň přístupu na jednotný trh. Pokud nejste členem, nemůžete si udržet výhody členství," napsali předsedové v textu nazvaném "Nový úsvit pro Evropu".
Michel na dopolední společné tiskové konferenci podotkl, že unijní země by měly v nastávajících vyjednáváních s Británií zůstat jednotné jako dosud. Jejich důvěru bude nadále mít vyjednavač Michel Barnier, který příští týden představí unijní jednací strategii, již členské státy plánují schválit do konce února. Někteří diplomaté se obávají, že vzhledem k velmi krátkému času na vyjednání obtížné dohody do konce roku mohou členské země v případě neúspěšné první fáze čelit pokušení jednat o dílčích smlouvách samy.
O budoucnosti dnes hovořil také šéf britských opozičních labouristů Jeremy Corbyn. Podle něho je důležité, aby si Británie po odchodu z osmadvacítky udržela s unií dobré vztahy. Corbyn v této souvislosti také varoval, aby se Londýn jednostranně neupínal k dohodě o volném obchodu se Spojenými státy.
Dnes pozdě večer má k Britům promluvit premiér Boris Johnson. Podle britských médií řekne, že dnešek pro Británii neznamená konec, ale nový začátek, a bude apelovat na národní jednotu. Johnson chce do konce tohoto roku uzavřít s EU novou obchodní dohodu. Brusel a unijní státy jsou však skeptické ohledně toho, zda se dá tak rychle vyjednat. Irský premiér Leo Varadkar řekl, že to možné je, zvláště pokud bude nová dohoda podobná stávajícímu uspořádání.
Mluvčí kancléřky Angely Merkelové uvedl, že vystoupení Británie z EU je podle německé vlády mezníkem pro Evropu. Berlín toho lituje, ale doufá, že vzájemné vztahy budou nadále úzké.
Skotská první ministryně Nicola Sturgeonová chce nechat prozkoumat možnosti legálního konání poradního referenda o nezávislosti Skotska na Británii, pokud bude Johnson i nadále proti vyhlášení dalšího takového hlasování. Podle průzkumu, který ve čtvrtek zveřejnila společnost YouGov, by nezávislost nyní podpořilo 51 procent Skotů. Ti o možnosti odtržení od Británie hlasovali už v roce 2014, tehdy se vyslovilo 55 procent hlasujících pro setrvání ve Spojeném království. Skotská regionální vláda volá po dalším referendu v souvislosti s brexitem, obyvatelé Skotska mu ale většinově nakloněni nejsou.
Související
Hrozba obchodní války je zpět. EU netuší, jaká cla budou zítra platit
Jakému clu teď bude podléhat Česko? U vývozu z EU může klesnout i vzrůst, rozhodne Trump
EU (Evropská unie) , Brexit , Velká Británie
Aktuálně se děje
před 25 minutami
Babiš oznámil Čechům změny v plánu repatriačních letů z Blízkého východu
před 1 hodinou
Velká vlna útoků na Írán teprve přijde, prohlásil Trump
před 2 hodinami
MHD v Praze se dnes vrátila ke kratším intervalům
před 2 hodinami
Írán se na poslední chvíli snaží zachránit zbytky jaderného programu
před 3 hodinami
Svět si připomíná důležitý milník. Je to 130 let, co byla objevena radioaktivita
před 4 hodinami
Začalo meteorologické jaro. Předpověď slibuje stabilní počasí po celý týden
před 4 hodinami
Po íránské párty Trumpa s Netanjahuem může přijít zničující kocovina
před 5 hodinami
EU se chystá na citelný nárůst cen energií. Válka v Íránu znervózňuje i Ukrajinu
před 6 hodinami
Vláda se vyslovila pro zrušení nominačního zákona, chce přísnější postihy za neplacení výživného
před 7 hodinami
Kvůli situaci v Íránu pošle vláda do ulic policisty s dlouhými zbraněmi
před 7 hodinami
Írán patří mezi nejsilnější státy Blízkého východu. Proč je proti Izraeli zcela bezbranný?
před 8 hodinami
Kuvajt sestřelil tři americké stíhačky F-15
před 9 hodinami
Írán ochutnal vlastní medicínu. Američané jim okopírovali Šáhidy, teď s nimi vybombardovali Teherán
před 10 hodinami
Trhy panikaří. Írán zastavil dopravu Hormuzským průlivem, ceny ropy prudce rostou
před 10 hodinami
Izraelská armáda zvažuje pozemní invazi do Libanonu
před 11 hodinami
Útok Hizballáhu na Izrael považuje Libanon za „pokus o sebevraždu“ celé země
před 12 hodinami
Izrael zahájil nálety v Libanonu. Kypr terčem útoku Íránu, v Kuvajtu se zřítily americké stíhačky
před 13 hodinami
Zasedla Bezpečnostní rada státu. Pro Čechy poletí do Ománu čtyři letadla
před 14 hodinami
Počasí: Jarní teploty budou pokračovat i příští víkend
včera
Izraelská armáda povolala do služby 100 000 rezervistů. V dalších zvýší intenzitu útoků na Írán
Izraelská armáda v reakci na probíhající vojenské operace a eskalaci konfliktu s Íránem povolala do služby 100 000 rezervistů. Oficiální zástupci ozbrojených sil potvrdili, že tato rozsáhlá mobilizace má za cíl posílit strategické pozice země. Povolaní vojáci budou nasazeni především v jednotkách protivzdušné obrany, při zajišťování bezpečnosti hranic a v dalších klíčových sektorech, které jsou pro obranu státu nezbytné.
Zdroj: Libor Novák