Británie byla pro Evropskou unii přínosem a jejím odchodem Evropané ztrácejí, odchod Spojeného království je ale pro ně i novým začátkem. Ve společném prohlášení to dnes uvedli předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, šéf Evropské rady Charles Michel a předseda Evropského parlamentu David Sassoli. Poznamenali také, že unijní státy mohou velkým klimatickým, obchodním či geopolitickým výzvám čelit jen společně. Británie unii opustí o půlnoci.
Jde o nejvýznamnější změnu od rozpadu britského impéria, pokud jde o místo Spojeného království ve světě, poznamenala agentura Reuters. EU se bude v příštích týdnech snažit vyjednat Británií nové partnerství, jehož těsnost bude podle unijních představitelů záležet na tom, zda se budou obě strany ochotny držet současných pravidel.
Ani teď, kdy Británie po 47 letech opouští evropské společenství, ale podle představitelů EU země nepřestává být pro EU partnerem. Trio unijních špiček ve čtvrtek jednalo ve francouzském městě Bazoches a jedním z témat byla konference o budoucnosti Evropy, v jejímž rámci chtějí evropští politici v následujících dvou letech vést debatu s občany.
"Budeme dále spolupracovat v zahraniční politice, bezpečnosti a obraně se společným cílem a sdílenými zájmy. Ale budeme to dělat každý po svém," uvedli lídři tří hlavních unijních institucí v textu, který otiskla řada médií. Zatímco spolupráce v těchto oblastech by podle signálů z Bruselu a Londýna po brexitu neměla oslabit, vyjednání dohody o vzájemném obchodu či právech lidí, kteří se budou chtít na druhé straně kanálu La Manche usadit v příštích letech, bude výrazně složitější.
"Bez volného pohybu osob nemůže být volný pohyb kapitálu, zboží a služeb. Bez zachování rovných pravidel (v oblastech) životního prostředí, práce, daní či státní pomoci nemůže být nejvyšší stupeň přístupu na jednotný trh. Pokud nejste členem, nemůžete si udržet výhody členství," napsali předsedové v textu nazvaném "Nový úsvit pro Evropu".
Michel na dopolední společné tiskové konferenci podotkl, že unijní země by měly v nastávajících vyjednáváních s Británií zůstat jednotné jako dosud. Jejich důvěru bude nadále mít vyjednavač Michel Barnier, který příští týden představí unijní jednací strategii, již členské státy plánují schválit do konce února. Někteří diplomaté se obávají, že vzhledem k velmi krátkému času na vyjednání obtížné dohody do konce roku mohou členské země v případě neúspěšné první fáze čelit pokušení jednat o dílčích smlouvách samy.
O budoucnosti dnes hovořil také šéf britských opozičních labouristů Jeremy Corbyn. Podle něho je důležité, aby si Británie po odchodu z osmadvacítky udržela s unií dobré vztahy. Corbyn v této souvislosti také varoval, aby se Londýn jednostranně neupínal k dohodě o volném obchodu se Spojenými státy.
Dnes pozdě večer má k Britům promluvit premiér Boris Johnson. Podle britských médií řekne, že dnešek pro Británii neznamená konec, ale nový začátek, a bude apelovat na národní jednotu. Johnson chce do konce tohoto roku uzavřít s EU novou obchodní dohodu. Brusel a unijní státy jsou však skeptické ohledně toho, zda se dá tak rychle vyjednat. Irský premiér Leo Varadkar řekl, že to možné je, zvláště pokud bude nová dohoda podobná stávajícímu uspořádání.
Mluvčí kancléřky Angely Merkelové uvedl, že vystoupení Británie z EU je podle německé vlády mezníkem pro Evropu. Berlín toho lituje, ale doufá, že vzájemné vztahy budou nadále úzké.
Skotská první ministryně Nicola Sturgeonová chce nechat prozkoumat možnosti legálního konání poradního referenda o nezávislosti Skotska na Británii, pokud bude Johnson i nadále proti vyhlášení dalšího takového hlasování. Podle průzkumu, který ve čtvrtek zveřejnila společnost YouGov, by nezávislost nyní podpořilo 51 procent Skotů. Ti o možnosti odtržení od Británie hlasovali už v roce 2014, tehdy se vyslovilo 55 procent hlasujících pro setrvání ve Spojeném království. Skotská regionální vláda volá po dalším referendu v souvislosti s brexitem, obyvatelé Skotska mu ale většinově nakloněni nejsou.
Související
EU čelí kritice z podněcování Putinovy války dovozem ruského zkapalněného zemního plynu
Pavel chce, aby Česko podpořilo Dánsko. O Grónsku by vedl dialog v NATO
EU (Evropská unie) , Brexit , Velká Británie
Aktuálně se děje
před 35 minutami
Doprava v Česku pod náporem počasí kolabuje. Autobusy uvízly a nejezdí, řidiči čekají v kolonách i přes hodinu
před 2 hodinami
Předpověď počasí slibuje další změnu. Oteplení nevydrží, avizují meteorologové
včera
V Praze hledali pacienta, nevrátil se z vycházky. Pátrání má smutný konec
včera
Británie řeší další kauzu bývalého prince Andrewa. Panuje podezření z korupce
včera
Čeští junioři na první zlato od roku 2000 nedosáhli. Švédové byli nad jejich síly
včera
Policie se vrátila k prosincovému únosu hocha ze Zlínska. Ocenila zachránce
včera
Zemřel veterán Miloslav Masopust, dožil se stovky
včera
Pavel v lednu navštíví Vatikán, čeká ho setkání s papežem
včera
Gabon na fotbalovém mistrovství Afriky neuspěl. Tamní vláda proto zasáhla
včera
Zimní počasí se vším všudy. Meteorologové avizují nepříjemný pátek
včera
Venezuela: Při americké operaci bylo zabito sto lidí. Maduro i jeho žena jsou zraněni
včera
Poplach na ISS: Jeden z astronautů má vážné zdravotní problémy, NASA zvažuje, že posádku stáhne z vesmíru
včera
Matka tří dětí odvezla syna do školy, agenti ji "v sebeobraně" zastřelili. V Minneapolisu se schyluje k nepokojům
včera
Důrazné varování z Elysejského paláce: Trump se odvrací od spojenců a ignoruje pravidla. Evropa se musí ubránit
včera
Prezident Pavel se pustil do šéfa Motoristů Macinky
včera
EU čelí kritice z podněcování Putinovy války dovozem ruského zkapalněného zemního plynu
včera
Grónsko není na prodej. Nechceme být Američané, vzkazují obyvatelé Trumpovi
včera
Trump nastínil nejbližší budoucnost Venezuely. Američané se vlivu jen tak nezřeknou
včera
Francie se rozloučila s legendární herečkou Brigitte Bardotovou
včera
Pavel chce, aby Česko podpořilo Dánsko. O Grónsku by vedl dialog v NATO
Česko by se podle prezidenta Petra Pavla mělo připojit ke společnému evropskému prohlášení na podporu Dánska, které čelí americkému tlaku ohledně Grónska. Pavel nicméně uvedl, že zájem Washingtonu na bezpečnosti v severním Atlantiku považuje za pochopitelný.
Zdroj: Jan Hrabě