Do voleb v Německu zbývají hodiny. O voliče se poperou i recesisté a bizarní strany

Mezi zavedenými politickými stranami, které jsou již nyní zastoupeny ve Spolkovém sněmu, se se spornou pověstí potýkají postkomunistická Levice a protiimigrační Alternativa pro Německo (AfD). Obě strany konzervativní unie CDU/CSU označuje za krajní a odmítá s nimi spolupracovat. Do parlamentu ale kandiduje řada stran, jejichž názory jsou ještě více vyhraněné.

"Kapitalismus ohrožuje budoucnost lidstva," uvádí Německá komunistická strana (DKP), která se otevřeně hlásí k marxismu-leninismu a k revolučnímu úkolu nastolení komunismu. DKP, kterou tajné služby označují jako krajně levicovou, ale mnoho příznivců nemá. V parlamentních volbách před čtyřmi lety dostala necelých 12.000 hlasů.

Zatímco DKP se od zločinů sovětského diktátora Stalina distancovala, Marxisticko-leninská strana Německa (MLPD) se k jeho odkazu hlásí. Za inspiraci považuje i někdejšího čínského vůdce Mao Ce-tunga, kterému jsou stejně jako Stalinovi připisovány miliony obětí. "Pracující třída musí po pádu diktatury mezinárodního finančního kapitálu a podmanění státní moci v jednotlivých zemích nastolit diktaturu proletariátu a převést výrobní prostředky do společného vlastnictví celé pracující společnosti," říká v programu MLPD. Plakátová kampaň MLPD je oproti konkurenční DKP viditelnější, strana si také v roce 2017 vedla výrazně lépe, dostala okolo 36.000 hlasů.

Vedle komunistů v seznamu kandidujících stran nechybí ani neonacisté, jako jsou například Třetí cesta nebo Národnědemokratická strana Německa (NPD). Třetí cesta, jejíž název může vyvolávat odkaz na nacistickou třetí říši, letos vyvolala rozruch několika plakáty. Na jednom z nich vyzývala k pověšení Zelených a na dalších, které byly připevněny k lampám pouličního osvětlení, uváděla, že toto místo je rezervováno pro zrádce národa. "Volte německy!" vyzývá Třetí cesta své příznivce. Třetí cesta také říká, že Německo je větší než spolková republika, což na svém webu dokládá zobrazením současného Německa spolu s Rakouskem, východním Polskem, Slezskem a Východním Pruskem.

NPD, která po roce 2000 dokázala oslovit i stovky tisíc voličů a proniknout do zemských sněmů Saska a Meklenburska-Předního Pomořanska, se nyní ocitá na okraji zájmu. Příznivce se nyní snaží přesvědčit, že patří do Spolkového sněmu, ve kterém ale dosud nikdy neusedla. Mezi její základní požadavky patří obnovení hraničních kontrol, deportace odmítnutých žadatelů o azyl a podpora německých rodin.

Ekologickou alternativu vůči Zeleným nabízí Zahradní strana. Původně vznikla jako protestní hnutí v Magdeburgu proti plánům developerů k zastavění místní zahrádkářské kolonie, postupně se ale přeměnila ve stranu, která se věnuje nejen ochraně přírody a zvířat, ale také otázkám bezpečnosti, vzdělání či ochraně pracovních míst.

Výraznou plakátovou kampaň v letošních volbách vede hnutí Strana (Die PARTEI), které založili v roce 2004 redaktoři satirického magazínu Titanic. Strana už si v minulosti připsala několik úspěchů v komunálních volbách a ve volbách do Evropského parlamentu v roce 2019 získala dvě křesla. Zastoupena je také ve Spolkovém sněmu díky tomu, že někdejší sociální demokrat Marco Bülow změnil stranickou příslušnost.

Strana se hlásí k extrémnímu středu a v případě volebního vítězství slibuje zavést existenční maximum, které podle ní zajistí seriózní financování všeho. Existenční maximum stanovila Strana na deset milionů eur (254 milionů korun), s vyššími majetky již nepočítá. "Kdo si nedokáže užít s deseti miliony, ten si život nezaslouží," říká Strana.

V plánu má také zastropování cen piva. Brzda, která růst ceny chmelového nápoje zastaví, se podle Strany automaticky aktivuje vždy po splnění dvou podmínek - velké žízně a dosažení kvóty prázdných sklenic. Strana rovněž plánuje každoroční investiční cíl do vzdělání ve výši dvou procent výkonu ekonomiky. To zdůvodňuje tím, že místo do ocelových přileb vojáků chce peníze Strana nalít do hlav mládeže.