Dva roky od referenda v Katalánsku. Situace je napjatá, na policii létala vajíčka

Tisíce stoupenců samostatnosti Katalánska se dnes sešly v Barceloně na manifestaci u příležitosti druhého výročí referenda o nezávislosti tohoto autonomního regionu na severovýchodě Španělska. Podobné demonstrace se konaly i v dalších katalánských městech. Pozdě večer ještě vyjde pochod k branám vězení v Lledoners, kde je ve vazbě několik členů bývalé katalánské vlády obžalovaných ze vzpoury právě za uspořádání referenda. Soud má rozhodnout do dvou týdnů a separatisté pro případ odsuzujícího verdiktu vyzývají k občanské neposlušnosti.

"Odsouzení politických a společenských představitelů země (Katalánska) by znamenalo největší útok na naše základní práva," prohlásil podle agentury AFP bývalý poslanec radikální separatistické strany CUP David Fernández. "Vyzýváme všechny občany, aby reagovali nenásilným bojem a pokojnou občanskou neposlušností," dodal, aniž upřesnil, jaké konkrétní akce se plánují.

V katalánské metropoli Barceloně se podle městské policie na protestní akci během dnešního odpoledne postupně sešlo 18.000 lidí, organizátoři demonstrace ale odhadují počet účastníků na 50.000, napsal na webu list El País. Pochod začal na Katalánském náměstí a pokojně prošel městem. Zástup se cestou zastavil mimo jiné u několika škol, kde byla před dvěma lety hlasovací střediska, v nichž španělská policie zasahovala s cílem překazit referendum.

Velká protestní akce se konala i ve městě Girona. Začala už časně ráno před kasárnami španělské policie, na něž kolem tří stovek radikálních separatistů házelo vajíčka a petardy. Odpoledne se pak podle údajů policie na náměstí 1. října shromáždilo kolem 13.000 lidí.

Katalánská policie se na demonstrace pořádané v souvislosti s očekávaným rozsudkem nad bývalým katalánským vedením připravovala několik týdnů. V Barceloně byly nachystány k případnému zákroku početné policejní oddíly, a to zejména na nádražích a na hlavních komunikacích.

Kvůli sporům s katalánskou vládou ohledně připravovaných opatření rezignoval šéf místní policie Andreu Joan Martínez; výměna vedení byla oznámena v pondělí. Podle deníku La Vanguardia se místní vládě nelíbilo, že policisté jsou připraveni použít v případě nepokojů slzný plyn.

Výročí referenda, které podle Madridu nebylo v souladu se španělskou ústavou a jemuž se před dvěma lety tehdejší kabinet snažil zabránit varováním, verdikty soudů i policejními zákroky, si před polednem připomněla i nová katalánská vláda. V 19:00 má začít pochod Barcelonou a ve 21:30 půjdou lidé k vězení Lledoners nedaleko města Manresa, aby tam podpořili uvězněné separatistické vůdce.

Kvůli chystanému rozsudku nad katalánskými politiky, jimž hrozí vysoké tresty vězení (jednomu z nich až 25 let), vyhlásila část katalánských odborů na 11. října v regionu generální stávku.

Související

Více souvisejících

Katalánsko referendum Španělsko

Aktuálně se děje

před 38 minutami

před 2 hodinami

Aktualizováno před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

před 4 hodinami

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

před 10 hodinami

před 11 hodinami

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

před 11 hodinami

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

před 12 hodinami

před 13 hodinami

před 14 hodinami

před 15 hodinami

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

včera

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

včera

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy