EK schválila podmínky pro dočasné zařazení jádra a plynu mezi zelené investice, Rakousko ji zažaluje

Konečná podoba taxonomie se proti původnímu návrhu z přelomu roku dočkala několika změn. Komise například odstranila dílčí termíny pro přechod k čistému plynu a ponechala jen konečný rok 2035, kdy budou muset zelenými investicemi podpořené podniky využívat pouze nízkoemisní plyny. Už v současnosti se však budou muset vejít do maximálních povolených hodnot produkce oxidu uhličitého. U jádra se zásadní podmínky nezměnily, státy tedy budou muset mimo jiné mít hlubinná úložiště vyhořelého paliva od roku 2050. Zelený status budou mít pouze ty nové jaderné bloky, které získají stavební povolení do roku 2045. Každé tři roky přitom bude moci komise na základě nových vědeckých poznatků pravidla přehodnotit a navrhnout změnu podmínek.

"Posílení soukromých investic v přechodu k čistým energiím je klíčem pro dosažení našich klimatických cílů. Proto přicházíme se striktními pravidly, která pomohou získat finance pro podporu tohoto přechodu od zdrojů jako je uhlí způsobujících větší škody," řekla dnes eurokomisařka pro finanční služby Mairead McGuinnessová, podle níž se v EU zhruba 15 procent energie stále vyrábí z uhlí, což chce Brusel co nejrychleji změnit.

Komise zdůrazňuje, že pravidla mají být pouze návodem pro investory, kteří budou chtít své peníze vložit do udržitelných projektů. Nijak však nijak neomezují členské státy v tom, jaký energetický mix si zvolí, mají pouze urychlit přechod k nízkouhlíkovému hospodářství a dosažení klimatické neutrality do poloviny století.

"Taxonomie přinese předvídatelnost pro trh a v dlouhodobějším měřítku také levnější energii vyrobenou v Evropě. A tak pomůže nezávislosti Evropy na geopolitické mocenské hře," uvedla místopředsedkyně komise Věra Jourová s odkazem na současnou energetickou závislost řady unijních zemí na Rusku. Výsledná podoba pravidel je podle ní "zdravý evropský kompromis a dobrá dohoda pro Česko".

Státy a Evropský parlament přenesly na komisi mandát ke schválení taxonomie, proto do její podoby po dnešku již nemohou zasahovat. Mají ale možnost ji odmítnout jako celek. Muselo by se však pro to nejdéle do půl roku vyslovit alespoň 20 z 27 členských zemí či většina europoslanců. To je podle dosavadních vyjádření politiků nepravděpodobné, ačkoli evropští zákonodárci z řad zelených již začali pro zamítnutí pravidel hledat spojence. Stejně jako další kritici poukazují na fakt, že jádro ani plyn podle nich nejsou udržitelnými zdroji.

"Stále je šance to zastavit," prohlásil německý zelený europoslanec Michael Bloss, k jehož frakci se dnes s kritikou konečné podoby návrhu přidala druhá početně nejsilnější skupina socialistů. Naopak nejsilnější lidovci taxonomii ocenili a nehodlají hlasovat proti ní.

Rakousko zažaluje EK kvůli rozhodnutí 

Rakousko v příštích týdnech podá žalobu k Soudnímu dvoru Evropské unie proti dnešnímu rozhodnutí Evropské komise, které dočasně zařadilo jádro a zemní plyn mezi zelené investice. Uvedla to dnes rakouská ministryně pro klima, životní prostředí a energetiku Leonore Gewesslerová. K Rakousku se připojí také Lucembursko, informovala agentura APA. Vídeň právní kroky předem avizovala.

Podle Gewesslerové musí Rakousko s žalobou formálně počkat do chvíle, než norma začne platit. "V nadcházejících týdnech připravíme právní podklady, a pokud tato taxonomie vstoupí v platnost, zahájíme řízení před Soudním dvorem EU," řekla citovala agentura AFP ministryni, která možnost právních kroků ohlásila prakticky ihned po zveřejnění návrhu Evropské komise na přelomu roku.

Komise v takzvané taxonomii vyšla vstříc zemím jako Francie, Polsko či Česko, které chtějí na jádro a plyn sázet při odstavování elektráren či tepláren využívajících uhlí nebo ropu. Pravidla, jejichž cílem je přimět soukromé investory k podpoře zmíněných zdrojů v příštích dvou desítkách let, kritizuje i skupina dalších států, Rakousko ovšem vystupuje nejaktivněji.

"Ministryně životního prostředí Gewesslerová má mou plnou podporu při zkoumání právních kroků," uvedl na twitteru ještě před oznámením žaloby kancléř Karl Nehammer. Podle něj bude Rakousko nadále sázet na rozvoj obnovitelných zdrojů. "Energie z jádra není zelená ani udržitelná," dodal.

Konečná podoba taxonomie se proti původnímu návrhu z přelomu roku dočkala několika změn. Komise například odstranila dílčí termíny pro přechod k čistému plynu a ponechala jen konečný rok 2035. Už v současnosti se však budou muset vejít do maximálních povolených hodnot produkce oxidu uhličitého. U jádra se zásadní podmínky nezměnily, státy tedy budou muset mimo jiné mít hlubinná úložiště vyhořelého paliva od roku 2050. Zelený status budou mít pouze ty nové jaderné bloky, které získají stavební povolení do roku 2045. Každé tři roky přitom bude moci komise na základě nových vědeckých poznatků pravidla přehodnotit a navrhnout změnu podmínek.

Státy a Evropský parlament přenesly na komisi mandát ke schválení taxonomie, proto do její podoby po dnešku již nemohou zasahovat. Mají ale možnost ji odmítnout jako celek. Muselo by se však pro to nejdéle do půl roku vyslovit alespoň 20 z 27 členských zemí či většina europoslanců. To je podle dosavadních vyjádření politiků nepravděpodobné, ačkoli evropští zákonodárci z řad zelených již začali pro zamítnutí pravidel hledat spojence. Stejně jako další kritici poukazují na fakt, že jádro ani plyn podle nich nejsou udržitelnými zdroji.