Při každé masivní očkovací kampani ve světě experti zprávy o úmrtích a závažných vedlejších účincích vakcín očekávají, jejich příčiny jsou poté předmětem rozsáhlejších zkoumání. Případy úmrtí se mohou vyskytnout zejména u seniorů, kteří jsou často v terminálním stadiu jiného onemocnění. Úmrtí po očkování ale nesouvisejí s vakcínou Pfizer/BioNTech.
Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA), která sleduje vakcinaci v zemích Evropské unie a vedlejší účinky očkovacích látek, ve zprávě z 29. ledna uvedla, že dosavadní hlášené případy úmrtí po podání vakcíny firem Pfizer a BioNTech nesouvisejí s očkovací látkou.
Vakcínou americko-německého konsorcia se začalo ve většině zemí EU včetně Česka očkovat 27. prosince. Při hodnocení brali odborníci unijní agentury v potaz "přítomnost dalších zdravotních problémů a úmrtnost v dané věkové skupině v běžné populaci". "Případy nevyvolávají obavy z bezpečnosti (vakcíny)," uvedla EMA.
Norská agentura pro léčivé přípravky v polovině ledna uvedla, že po očkování více než 30.000 obyvatel vakcínou od firem Pfizer a BioNTech či od společnosti Moderna mělo 29 lidí vedlejší účinky a 13 jich zemřelo. K 26. lednu bylo v zemi hlášeno celkem 33 úmrtí po podání první dávky vakcíny. Ke všem úmrtím došlo u klientů v pečovatelských domech, všem z nich bylo přes 80 let.
"Neděsí nás to. Je celkem zřejmé, že tyto vakcíny představují velmi malé riziko, s výjimkou těch nejslabších pacientů," řekl norské veřejnoprávní televizi NRK Steinar Madsen z agentury. "Lékaři nyní musí pečlivě zvážit, kdo by měl být očkován. Ti, kdo jsou slabí a blíží se ke konci svého života, mohou být očkování po individuálním zhodnocení," dodal.
Německý Institut Paula Ehrlicha (PEI), který v zemi působí jako regulátor v oblasti očkovacích látek, vyšetřoval v polovině ledna, kdy bylo v Německu očkováno více než 800.000 obyvatel, deset případů úmrtí ve věku od 79 do 93 let po podání první dávky vakcíny. Šlo o pacienty, kteří trpěli karcinomy, srdečními chorobami a dalšími vážnými nemocemi, které byly také pravděpodobnou příčinou jejich úmrtí.
Belgická Federální agentura pro léčiva a zdravotnické výrobky (FAMHP) ve zprávě ze 4. února uvedla, že po očkování proti koronaviru v zemi zemřelo 14 lidí, pět z nich bylo starších 90 let. Další podrobnosti o zemřelých osobách nebyly zveřejněny, nicméně FAMHP ve zprávě zkoumající vedlejší účinky vakcíny uvedla, že dosud nebyla prokázána přímá souvislost hlášených případů úmrtí s očkovací látkou.
Španělská média 2. února přinesla informaci o úmrtí devíti seniorů z domova důchodců v obci Lagartera v provincii Toledo. K jejich úmrtí došlo do deseti dnů od naočkování první dávkou vakcíny. Všichni z nich trpěli i dalšími nemocemi.
Ve Spojených státech, které mají dlouhodobě nejvyšší celkové počty nakažených koronavirem i zemřelých v souvislosti s touto nemocí na světě, bylo do poloviny ledna po podání zhruba dvou milionů dávek vakcíny od společnosti Pfizer zaznamenáno 21 silných alergických reakcí. Žádná z nich ale nebyla smrtelná.
Zdravotnické úřady na Floridě od ledna vyšetřují možnou spojitost mezi podáním vakcíny proti covidu-19 a úmrtím šestapadesátiletého lékaře Gregoryho Michaela. U muže se po podání očkovací látky projevil výrazný úbytek krevních destiček a po zhruba dvou týdnech od hospitalizace lékař zemřel na krvácení do mozku. Případem se zabývá také výrobce preparátu, společnost Pfizer.
V Indii, druhé koronavirovou nákazou nejpostiženější zemi světa, bylo k 4. únoru, necelé tři týdny od zahájení očkování, zaznamenáno podle úřadů 16 úmrtí po podání první dávky očkovací látky. U žádného úmrtí nebyla prokázána přímá spojitost s vakcínou. V zemi jsou v rámci očkování podávány dvě vakcíny - indická vakcína Covaxin a vakcína vyvinutá farmaceutickou firmou AstraZeneca společně s Oxfordskou univerzitou.
Související

Lékař falšoval certifikáty o očkování proti covidu-19. Sedět nepůjde, rozhodla ministryně

Von der Leyenová čelí hlasování o nedůvěře. Nejspíš ho ustojí, ale za vysokou cenu
očkování , Evropská agentura pro léčiva (EMA) , Pfizer
Aktuálně se děje
před 23 minutami

Na tropické počasí si ještě počkáme. Příští týden budou třicítky spíše vzácností
Aktualizováno před 6 hodinami

OBRAZEM: Start MotoGP ve velkém stylu. Jezdci ovládli zaplněné centrum Brna
včera

Jak Evropa přiměla Trumpa pomoci Ukrajině? Kyjev může poděkovat Německu
včera

Británie čelí jednomu z největších skandálů v historii. Kauza úniku dat afghánských spojenců bobtná
včera

Trump měl vyzvat Ukrajinu, aby útočila hlouběji v Rusku. Třetí světová začala, reaguje Medveděv
včera

Obama tajně plánoval útok na jaderný arzenál KLDR
včera

Trump už konečně pochopil to, co všichni ostatní věděli roky
včera

EU připravuje třetí odvetný úder proti Trumpovým clům
Aktualizováno včera

Mimořádná zpráva Poplach na pražském letišti: Evakuace kvůli podezřelému zavazadlu, zasahoval pyrotechnik i zásahovka
včera

Kyjev má přednost. Švýcarsko kvůli Ukrajině objednané Patrioty zatím nedostane
včera

Rusko využívá Trumpův odklad sankcí, zvyšuje tlak na ukrajinském bojišti
včera

Jedna z největších záhad druhé světové války rozluštěna: Proč nacisté ukradli fragment tapisérie z Bayeux?
včera

Proč Izrael bombarduje Sýrii? Nejde jen o sebeobranu
včera

Maláčová a Zaorálek si podřezali větev? Sociální demokraté budou ve volbách kandidovat s komunisty
včera

Trump oznámil plošná cla. 150 zemí dostane stejnou sazbu
včera

Ukrajina má novou premiérku. Julija Svyrydenková chystá zásadní změny
včera

NATO urychluje přípravy na dodávky Patriotů Ukrajině. Rusko bude hrozbou i v případě míru, varuje nový šéf
včera

Chaotické vyjednávání o rozpočtu EU za 1,8 bilionu eur odhalilo slabiny von der Leyenové
včera

Průlom v genetice: V Británii se rodí děti z DNA tří lidí, bez dědičné choroby, která ničí životy
včera
Když Putin vidí ústup, považuje to za známku slabosti. Myslím, že NATO ve skutečnosti již neexistuje, varuje Zolotukhin
Americký prezident Donald Trump mění podobu vojenské pomoci Ukrajině – místo přímých darů zbraní plánuje prodej techniky evropským zemím, které by ji mohly Kyjevu dále předat. Nový model má podle Bílého domu zmírnit domácí kritiku a přinést ekonomické výhody. Tento přístup však podle ukrajinského odborníka na informační bezpečnost Dmytra Zolotukhina, bývalého náměstka ministra informační politiky a specialisty na národní bezpečnost, vysílá nebezpečný signál Kremlu. Pro EuroZprávy.cz upozornil, že váhání Západu může Rusko vnímat jako slabost, což zvyšuje riziko další eskalace konfliktu.
Zdroj: Jakub Jurek