Estonsko má poprvé v čele vlády ženu. Nástupcem Jüriho Ratase, který před necelými dvěma týdny odstoupil v souvislosti s korupčním skandálem, se po dnešním hlasování v parlamentu stala Kaja Kallasová ze středopravicové Reformní strany, informovala agentura Reuters.
Kabinet Kallasové složí přísahu v úterý. Opouští jej krajně pravicová Konzervativní lidová strana Estonska (EKRE), jejíž účast ve vládě Kallasová odmítla.
Třiačtyřicetiletá premiérka slíbila, že země přestane definovat manželství pouze jako svazek mezi ženami a muži, což dosud EKRE blokovala. V rozporu s politikou svého předchůdce kabinet Kallasové zakáže investice do technologií založených na fosilních palivech.
"První věc, kterou budeme řešit, je zdravotní krize," řekla podle pobaltské agentury BNS Kallasová v odkazu na pandemii covidu-19. "Naším cílem je udržet Estonsko co nejotevřenější, aby mohli lidé chodit do práce, děti do škol a aby pokračovala ekonomická činnost."
Ratasova Estonská strana středu (EKK) zůstává ve vládě navzdory obviněním z korupce. Generální tajemník této strany podle prokurátora přijal sponzorský dar ve výši milionu eur (26,2 milionu korun) pro stranu výměnou za politickou podporu developerského projektu Porto Franco v přístavní čtvrti hlavního města Tallinnu. Ratas tvrdí, že o jednání tajemníka nevěděl.
V 15členné vládě Kallasové usedne šest žen a osm členů budou třicátníci nebo čtyřicátníci. Ratas v ní bude chybět, zůstává však šéfem EKK. Příští parlamentní volby se mají konat začátkem roku 2023.
Středopravá Reformní strana sice vyhrála předloňské volby, ale Kallasová na rozdíl od Ratase vládu tehdy nesestavila. Právnička a bývalá členka Evropského parlamentu je dcerou bývalého premiéra Siima Kallase.
Související
Válku mezi Ruskem a NATO nelze smést ze stolu. Invaze do Pobaltí nehrozí bezprostředně, říká Kraus
Ruské provokace přibližují Evropu válce více než kdykoliv v historii, shodují se lídři
estonsko , Kaja Kallasová (Estonsko)
Aktuálně se děje
před 19 minutami
Zelenskyj: Evropa mlčí a Putin dál vyrábí rakety. Neměla by spoléhat na NATO, místo aby jednala jen čeká
před 54 minutami
Trumpa k dohodě o Grónsku dotlačili poradci. Co je její náplní?
před 2 hodinami
Zelenskyj dorazil do Davosu, jednání s Trumpem začalo. Putin chce zaplatit členství v Radě míru zmrazenými aktivy
před 3 hodinami
Hraniční přechod Rafáh se příští týden otevře v obou směrech
před 4 hodinami
Jeden velký podvod na OSN? Rada míru popírá principy rovnosti, staví na bohatství a kultu uctívačů Trumpa
před 4 hodinami
V Radě míru chce být každý, prohlásil na zakládací ceremonii Trump. Na pódiu nebyl jediný západní spojenec
před 5 hodinami
Trump se dnes sejde se Zelenským
před 6 hodinami
Nový hit internetu: Nejstahovanější aplikace pomáhá bojkotovat americké zboží
před 7 hodinami
Babiš se chlubí, s kolika prezidenty a premiéry se setkal v Davosu. Nejsou to ani tři procenta lídrů
před 7 hodinami
Putin přijal pozvání do nově vznikající Rady míru, oznámil Trump
před 9 hodinami
Počasí: Zima si nevezme pauzu ani o víkendu, v noci teploty spadnou až na -8 stupňů
včera
Dosáhli jsme rámcové dohody o Grónsku, bude navždy, prohlásil Trump a zrušil cla
včera
Může americký Kongres zabránit Trumpovi v převzetí Grónska? Má k tomu hned několik nástrojů
včera
Trump prohlásil, že se dnes setká v Davosu se Zelenským. Ten tam ale vůbec není, potkat se tak mají zítra
včera
Grónsko není Island, Spojeným státům nikdy nepatřilo. Trumpův projev byl plný chyb a hoaxů
včera
Trump navrhuje, aby jeho Rada míru nahradila OSN. Jmenoval se neodvolatelným předsedou
včera
Válka na Ukrajině se USA netýká, dal najevo Trump. Nemáme s ní nic společného, co z ní USA získaly, zeptal se
včera
Chceme okamžité jednání o koupi „kusu ledu“. Odmítněte a budeme si to pamatovat, řekl Trump v Davosu
včera
Trump v Davosu: Evropa se neubírá správným směrem. Ničí ji migrace a lídři nedělají nic, aby úpadek zastavili
včera
USA dávají najevo, že jsou ochotny jednat tvrdě. Zásah v Latinské Americe ale může povzbudit Čínu a Rusko, říká Řepa
Bezpečnostní analytik Tomáš Řepa v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz popsal, co hodnotí jako reálné cíle americké intervence ve Venezuele a co očekává od budoucího vývoje. „Nejpravděpodobnější scénář je spjatý s alespoň částečnou energetickou obnovou. USA a partnerské firmy přinesou kapitál, servis a technologie, postupně zvednou produkci a exporty,“ říká. Scénář konsolidace venezuelské ekonomiky ale není jediný – existují i horší, které zahrnují drastické zhoršení bezpečnostní situace v Latinské Americe nebo zamrznutí konfliktu, sabotáže ropných zařízení či rozkvět černého trhu.
Zdroj: Jakub Jurek