Estonsko vztyčilo první kilometr plotu na hranici s Ruskem

Informoval o tom dnes zpravodajský server ERR News. Podle dřívějších informací by východní estonskou hranici, která je zároveň vnější hranicí Evropské unie, v budoucnu měly pomoci střežit i bezpečnostní videokamery nebo drony.

"Polovina přístupových silnic a kilometr oplocení jsou připravené. Bude třeba tam doplnit (určité) prvky, ale plot jako takový už stojí," přiblížil dnes zástupce ředitele policie a pohraniční stráže Egert Beličev. Upřesnil, že v současné době se pracuje na budování infrastruktury na osmikilometrovém úseku. Ten je součástí první etapy výstavby, která začala v červenci, měla by trvat tři roky a na jejím konci by měl stát plot na 23,5 kilometrech hranic na jihovýchodě Estonska.

Ministr vnitra Alar Laneman podotkl, že tato část hranic má nejen praktický, ale i symbolický a politický význam. "Z praktického hlediska hovoříme o vnější hranici Evropské unie a NATO. A všichni rozumíme tomu, že dobře vybavená, opatřená potřebnými technickými prostředky a střežená hranice je velmi důležitá, aby bylo možné žít bezpečně v Estonsku i EU," uvedl Laneman.

Estonsko plánuje vztyčit 2,5 metru vysoký plot na zhruba 90 kilometrech suchozemské hranice s Ruskem, napsala už dříve agentura Interfax. Oplocení nebude v místech, kde obě země dělí bažiny nebo Čudské jezero. Náklady na celý projekt Tallinn odhaduje na více než 130 milionů eur (takřka 3,5 miliardy korun) a nový plot by měl být kompletní v letech 2026 - 2027.

Estonsko oznámilo záměr oplotit hranici s Ruskem před více než pěti lety, krátce poté, co Rusko odsoudilo k 15 letům vězení za údajnou špionáž estonského důstojníka tajné služby Estona Kohvera. Podle Tallinnu ho přes hranici unesli ruští agenti. Proti verdiktu protestoval Tallinn i Evropská unie. Incident dál zkomplikoval rusko-estonské vztahy, které se vyhrotily po tvrdé estonské kritice ruské politiky vůči Ukrajině a ruské anexi Krymu v roce 2014.