Evropská unie se shodla s USA na principech nové dohody týkající se přenášení osobních dat evropských uživatelů na servery ve Spojených státech. Na dnešní tiskové konferenci s americkým prezidentem Joem Bidenem to oznámila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.
Původní dohodu o přenosu dat známou jako Privacy Shield ("štít EU-USA") zneplatnil v roce 2020 Soudní dvůr EU, protože podle něj nezajišťovala dostatečnou ochranu dat evropských uživatelů. Podle unijních zdrojů agentury Reuters bude nicméně trvat několik měsíců, než se shodu ohledně principů podaří přetavit v konečnou dohodu.
"Mám radost, že jsme našli principiální shodu ohledně nového rámce pro transatlantické toky dat," řekla von der Leyenová. Podle Bidena dohoda "ulehčí ekonomické vztahy s EU v hodnotě 7,1 bilionu dolarů (158,6 bilionu korun)".
Von der Leyenová dodala, že nová dohoda "umožní předvídatelné a důvěryhodné toky mezi EU a USA a zajistí ochranu soukromí a občanských svobod", k jejímu konkrétním obsahu však neuvedla žádné detaily.
Nejmenovaný činitel EU agentuře Reuters řekl, že schválení finální podoby nového nastavení pravidel bude trvat řadu měsíců. "USA musí nejprve připravit svůj exekutivní příkaz a my pak musíme udělat naše vnitřní konzultace v (Evropské) komisi a v Evropském sboru pro ochranu osobních údajů (EDPB)," řekl.
Soudní dvůr EU v červenci 2020 zneplatnil dohodu mezi Bruselem a Washingtonem a vyhověl tak stížnosti rakouského aktivisty Maxe Schremse, podle nějž dokument nezajišťoval uživatelům dostatečnou ochranu před špehováním ze strany americké vlády. Soud ale nechal v platnosti starší mechanismus zasílání dat do třetích zemí. Dozorčím orgánů v jednotlivých členských zemích dal nicméně možnost pozastavit nebo zakázat posílání dat mimo EU v případech, kdy nelze mít jistotu o úrovni ochrany údajů v cílových zemích.
Rozhodnutí Soudního dvora EU přivítali bojovníci za ochranu soukromí uživatelů, ale ostře jej kritizovaly americké technologické firmy.
Za skvělou považuje zprávu o progresu v jednáních o dohodě Svaz průmyslu a dopravy ČR, jeho zástupci však podle vyjádření čekají na detailnější informace.
Dohody "štít EU-USA" využívalo asi 5000 amerických firem včetně technologických gigantů jako Google či Amazon, které se po rozhodnutí unijního soudu ocitly v právní nejistotě. Regulační úřady v evropských zemích podle serveru Politico v tomto směru dosud přivíraly oči a doufaly v rychlé uzavření nové dohody. V USA i EU nicméně narůstal tlak na lídry, aby našli trvalejší řešení co nejrychleji. Úřady ve Francii, Rakousku či Nizozemsku přitom v poslední době začaly místním firmám zakazovat přesun dat do USA.
Americká společnost Meta Platforms v této situaci v únoru pohrozila, že pokud se nepodaří dohodu obnovit, zváží stažení svých platforem Facebook a Instagram z Evropy.
Zprávu o nové dohodě přivítali zástupci evropských společností. "Právní jistota ohledně toku dat podnítí inovace, růst a vytváření pracovních míst. Dohoda je vítězstvím pro podniky na obou stranách Atlantiku," řekl Markus Beyrer, ředitel evropské podnikatelské konfederace BusinessEurope.
Rakouský aktivista Schrems po oznámení řekl, že hodlá novou dohodu prozkoumat, až vyjdou najevo její konkrétní obrysy. "Konečný text dorazí až za nějaký čas, až přijde, tak jej podrobně prozkoumáme společně s našimi právními experty z USA. Pokud nebude odpovídat právu EU, my nebo jiná skupina jej pravděpodobně napadneme," řekl.
Související
Zdechovský apeluje na tvrdší boj proti podvodům s evropskými penězi
EU by mohla Británii povolit výjimky, pokud se rozhodne vrátit
EU (Evropská unie) , USA (Spojené státy americké) , Ursula von der Leyenová
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Babiš v Polsku jednal s Tuskem. Plánují společné vládní jednání
před 1 hodinou
Zdechovský apeluje na tvrdší boj proti podvodům s evropskými penězi
před 2 hodinami
Konečná dává sbohem komunistům, potvrdila strana
před 3 hodinami
Zelenskyj avizuje trojstranné jednání, na kterém budou i Rusové
před 4 hodinami
Národní banka zvyšuje úrokové sazby. Bude to mít vliv na hypotéky
Aktualizováno před 4 hodinami
Policejní manévry v Ruzyni. Anonym nahlásil bombu v několika letadlech
před 5 hodinami
Je tady sezóna akutních respiračních infekcí. Nejvíce stonají předškolní děti
před 6 hodinami
Na Slovensku zemřel ukrajinský voják. Případ vraždy řeší kriminalisté
před 7 hodinami
Babiš hodlá znovu obsadit pozici poradce pro národní bezpečnost
před 8 hodinami
Zimní podmínky mohou nastat již v listopadu. Řidičům se radí přezout
před 9 hodinami
Bylo to nepřehlédnutelné. ČT reagovala na úterní společenské dění
před 10 hodinami
Já za nic nemůžu. Fico poprvé komentoval vládní krizi na Slovensku
před 11 hodinami
Trumpovo první povolební téma překvapuje. Máme větší priority, přiznal on sám
před 12 hodinami
Polsko očekává ruské sabotáže. U hranic už posiluje bezpečnost
před 13 hodinami
Počasí přinese o víkendu do Česka mrazivá rána
včera
Vance vyjmenoval důvody, kvůli kterým Republikánská strana prohrála ve volbách
včera
Politico: Za kyberútoky na chladničky v obchodech může stát Rusko
včera
Česko, Dánsko, Norsko, a teď i Kanada. Počet zemí bojkotujících ruské hokejisty narůstá
včera
Google umožní školám omezit přístup studentů k AI
včera
Evropské státy výrazně rozšiřují civilní obranný výcvik, připravují občany na možný konflikt s Ruskem
Norsko, Finsko a Polsko výrazně rozšiřují civilní obranný výcvik a přípravu obyvatelstva na možnou krizi v souvislosti s rostoucími obavami z Ruska. Podle zpráv německého listu Bild zapojují tyto země do národní obrany nad rámec pravidelných ozbrojených sil také vojenské záložníky, vládní instituce, podniky a běžné občany. Programy zahrnují výcvik v zacházení se zbraněmi, městský boj, ovládání dronů a nouzovou připravenost.
Zdroj: Libor Novák