Svět zavádí nové sankce, vyloučení ze SWIFT se ale nekoná. Podle Bidena Evropa nechce

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie se v noci na dnešek shodli na zavedení dosud nejtvrdších sankcí proti Rusku za jeho agresi na Ukrajině. Postihy mají omezit ruský přístup ke kapitálu, míří na energetiku, dopravu či obchod. Zasáhnou také 70 procent ruského bankovního trhu, řekla po skončení více než šestihodinové schůzky předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Český premiér Petr Fiala prohlásil, že prosazoval "maximální možnou míru sankcí".

"Putin se pokouší podrobit si přátelskou evropskou zemi. A snaží se překreslit mapu Evropy silou. Nesmí v tom uspět, a neuspěje," prohlásila po jednání von der Leyenová na adresu ruského prezidenta Vladimira Putina. Šéfové unijních států se shodli na tom, že chtějí sankce, které budou mít "masivní a tvrdé" následky.

Podle von der Leyenové mimo jiné znemožní ruské elitě ukládat své peníze v Evropě. Zakázáno bude dodávání klíčových součástek ruským rafinériím, což podle šéfky EK překazí jejich modernizaci. Omezen bude také přístup Ruska ke klíčovým technologiím, včetně například polovodičů. Rusko také již nebude z EU moci dovážet náhradní díly pro letecký průmysl.

Sankce se týkají i vydávání víz. Diplomaté, byznysmeni a další významní lidé již podle von der Leyenové nebudou mít do EU privilegovaný přístup.

"Za Českou republiku můžu říci, že jsem pro maximální možnou míru sankcí, i včetně těch kroků, o kterých můžeme mít pochybnosti," řekl novinářům po summitu Fiala. Narážel tím na debatu o vyřazení Ruska z mezinárodního platebního systému SWIFT, které navrhovala řada zemí v čele s pobaltskými státy. Kvůli odporu některých zemí jako Německo či Itálie však toto opatření požadované Ukrajinou nezískalo potřebnou jednomyslnou podporu lídrů.

Podrobnosti sankcí by dnes měli projednat unijní velvyslanci a odpoledne je na mimořádné schůzce definitivně schválit ministři zahraničí.

Biden: USA a spojenci omezují schopnost Ruska účastnit se globální ekonomiky

Americký prezident Joe Biden oznámil "silné" ekonomické sankce proti Rusku poté, co Moskva dnes podle jeho slov zahájila brutální útok na ukrajinský lid. Nová opatření míří proti dvěma největším ruským bankám - VTB a Sberbank, proti dalším představitelům ruských "elit" i proti vývozu telekomunikačního vybavení a dalších technologií. Spojené státy a jejich spojenci podle Bidena omezují schopnost Ruska účastnit se globální ekonomiky, vyloučení Ruska z mezinárodního platebního systému SWIFT ale americký prezident neoznámil.

"(Ruský prezident Vladimir) Putin je agresor. Putin si tuhle válku vybral a jeho země ponese následky," prohlásil Biden při prvním vystoupení před novináři poté, co ruské jednotky ráno zahájily ofenzívu na Ukrajině. Šéf Kremlu podle Bidena celé měsíce plánoval útok na sousední zemi a odmítl diplomacii.

Spojené státy stejně jako Evropská unie dlouho dopředu avizovaly "zdrcující" protiruské sankce v případě ruského vpádu na Ukrajinu. Biden řekl, že nově představené kroky budou mít pro ruskou ekonomiku vysokou cenu, "jak okamžitě, tak dlouhodobě". "Úmyslně jsme tyto sankce navrhli s cílem maximalizovat dlouhodobý dopad na Rusko a minimalizovat dopad na Spojené státy a naše spojence," uvedl.

USA začnou nově blokovat aktivity čtyř významných ruských bank, dohromady se tak podle Bidena americké sankce týkají institucí, které disponují majetkem o objemu bilionu dolarů (přes 22 bilionů Kč). "To znamená, že veškerá aktiva, která mají v Americe, budou zmrazena," řekl šéf Bílého domu.

Podrobnosti o novém sankčním balíčku následně začaly publikovat jednotlivé složky americké vlády, přičemž Bílý dům oznámil, že největší ruská banka Sberbank a jejích 25 dceřiných společností bude odstřiženo od amerického finančnictví. "Tento krok omezí přístup Sberbank k transakcím prováděným v dolarech," píše úřad prezidenta USA. Sankce proti VTB jsou podle prohlášení ještě tvrdší a mimo jiné zakazují Američanům styky s danou institucí a jejími přidruženými společnostmi.

Dalším terčem amerických kroků je dovoz vyspělých technologií do Ruska. Biden přišel s odhadem, že nové sankce USA a jejich spojenců připraví Rusko o více než polovinu dovážených "high-tech" výrobků. Agentura Reuters informovala, že americké ministerstvo obchodu vydalo nové podmínky týkající se vývozu telekomunikačního vybavení, leteckých komponentů, mikroelektroniky a dalších výrobků do Ruska. Dále zavedlo "politiku odmítnutí" pokud jde o vývoz polovodičů, počítačů nebo laserů.

USA zároveň rozšiřují seznam osob postižených sankcemi poté, co v úterý v rámci prvního kola jmenovaly výkonného ředitele banky Promsvjazbank Pjotra Fradkova či šéfa internetového giganta VK Vladimira Kirijenka. Mezi novými jmény jsou výkonný ředitel ropného koncernu Rosněfť Igor Sečin a také šéfové dvou běloruských bank. "Jsou to lidé, kteří osobně profitovali z počínání Kremlu a měli by sdílet bolest," řekl Biden.

Podle amerického prezidenta Washington a jeho partneři omezí schopnost Rusů podnikat se zahraničními měnami a "být součástí globální ekonomiky". Neoznámil ale snahu vyřadit Rusko z mezinárodního platebního systému SWIFT, což je krok, po kterém volá kromě jiných i ukrajinská vláda. Když byl Biden tázán reportérem, na co ještě čeká, odpověděl, že dnes přijatá opatření zacházejí ještě dál a že vyloučení Ruska ze SWIFT nemá dostatečnou podporu v Evropě.

Ke zpřísnění sankčního režimu Bidena nevyzývali jen zástupci Ukrajiny, ale i politici z obou hlavních amerických stran. Šéf Bílého domu se ovšem musí ohlížet také na dopady sankcí na americkou ekonomiku, v níž podobně jako v Evropě dochází ke zdražování klíčových položek jako jsou energie. Biden dnes mimo jiné slíbil, že jeho vláda se při zavádění sankcí snaží veškerými dostupnými nástroji "chránit americké rodiny a podniky před rostoucími cenami na čerpacích stanicích".

Británie v odpovědi na ruský útok oznámila dosud největší sankční balík

Británie v dnešní odpovědi na ruský útok na Ukrajinu oznámila dosud největší balík protiruských sankcí. Zasáhne více než 100 jedinců a subjektů, mezi nimi bývalého zetě ruského prezidenta Vladimira Putina a několik oligarchů. Londýn zároveň zmrazí aktiva ruských bank a vyřadí je z britského finančního systému. V plánu je příprava zákonů, které omezí finanční a exportní styky s Ruskem, oznámil britský premiér Boris Johnson v parlamentu.

Cílem nových sankcí je podle Johnsona odstřihnout Rusko od britských finančních trhů. Zmrazení aktiv čeká všechny velké ruské banky včetně té druhé největší v Rusku VTB Bank. "Omezíme množství peněz, které mohou ruští občané vložit na svá britská bankovní konta," uvedl premiér.

V posledních hodinách hojně probíranou možnost vyřazení Ruska z mezinárodního platebního systému SWIFT chce Johnson probrat se spojenci. "Nic není mimo hru," uvedl.

Nové sankce se podle Johnsona týkají "všech hlavních výrobců, kteří podporují Putinovu válečnou mašinerii". V Británii také budou mít zákaz přistát veškeré stroje ruského leteckého přepravce Aeroflot.

Na sankčním listu je kromě Putinova bývalého zetě Kirilla Šamalova i výkonný ředitel Promsvjazbank Pjotr Fradkov, který se už dříve objevil na podobném seznamu Spojených států.

Británie zároveň podle agentury Reuters oznámila balík zvýhodnění pro Ukrajince žijící na jejím území. Patří mezi ně uvolnění pravidel pro získání víz, uvedla britská ministryně vnitra Priti Patelová.

Kanada blokuje export do Ruska, premiér Trudeau ohlásil i další nové sankce

Kanada ruší stávající licence pro vývoz zboží do Ruska a zastavuje vydávání nových, oznámil dnes kanadský premiér Justin Trudeau v projevu o novém balíku sankcí souvisejícím s vývojem kolem Ukrajiny. Sankce se nově dotknou několika desítek ruských osob a společností včetně významných bank nebo členů ruské vlády, uvedl premiér.

"Uvalujeme další, tvrdé sankce. Tyto sankce dopadnou na 58 jednotlivců a entit, včetně zástupců ruských elit a jejich rodinných příslušníků," uvedl Trudeau. "Také uvalíme sankce na členy ruské bezpečnostní rady včetně ministra obrany, ministra financí a ministra spravedlnosti," pokračoval.

Podle Trudeaua budou mít tato opatření v kombinaci se zákazem exportu vysokou cenu pro "ruské elity" a omezí možnost ruské vlády financovat "neoprávněnou invazi".

Jde o druhou sadu protiruských sankcí poté, co Kanada v úterý v reakci na rozhodnutí Ruska uznat nezávislost separatistických republik na východě Ukrajiny zakázala svým občanům mimo jiné podílet se na obchodování s ruským dluhem. Dále tehdy avizovala sankce týkající se ruských zákonodárců, kteří souhlasili s "nelegálním rozhodnutím tyto republiky uznat".

Související

Volodymyr Zelenskyj v Praze Analýza

Nejistota ohledně bezpečnostních záruk pro Ukrajinu je zdrcující. Kvůli Rusku i USA

Francie, Německo, Británie či Turecko společně s USA hledají podobu bezpečnostních garancí pro Ukrajinu, avšak konkrétní parametry zůstávají nejasné. Emmanuel Macron varoval, že příštích patnáct dní bude rozhodujících, zatímco Donald Trump sice slíbil americkou účast, ale vyloučil přímé nasazení vojáků. Kyjev žádá nákup zbraní a odkup dronů, Moskva hrozí eskalací a uvnitř NATO přetrvávají rozpory. Bez jasného rámce a podpisu dohody mohou být sliby pouze iluzorní ochranou.
Keir Starmer a Donald Trump

Evropané pochopili, jak se jedná s Trumpem. Konfrontace nepomůže, je nutné mu pohladit ego

Evropští lídři se v pondělí neobvykle spojili a doprovodili prezidenta Volodymyra Zelenského do Bílého domu, aby znovu vymezili rámec mírových rozhovorů s Ruskem. Reagovali tím na krok Donalda Trumpa, který během předchozího jednání s ruským vládcem Vladimirem Putinem na Aljašce změnil dříve dohodnuté podmínky. Summit odhalil novou evropskou taktiku – méně konfrontace, více apelu na city a ego amerického prezidenta. 

Více souvisejících

EU (Evropská unie) Kanada Velká Británie Rusko sankce

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 4 hodinami

Izraelská armáda

The Guardian: Izrael v Gaze zabil pětkrát více civilistů než bojovníků Hamásu

Údaje z tajné databáze izraelské armády naznačují, že Izrael v Gaze usmrtil pětkrát více civilistů než bojovníků. Od začátku války uplynulo 19 měsíců. Podle společného vyšetřování listu The Guardian, izraelsko-palestinské publikace +972 Magazine a hebrejsky psaného serveru Local Call izraelští zpravodajci v květnu evidovali 8 900 jmen, které označili za bojovníky Hamásu a Palestinského islámského džihádu, nebo jako „pravděpodobně mrtvé“.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Nejistota ohledně bezpečnostních záruk pro Ukrajinu je zdrcující. Kvůli Rusku i USA

Francie, Německo, Británie či Turecko společně s USA hledají podobu bezpečnostních garancí pro Ukrajinu, avšak konkrétní parametry zůstávají nejasné. Emmanuel Macron varoval, že příštích patnáct dní bude rozhodujících, zatímco Donald Trump sice slíbil americkou účast, ale vyloučil přímé nasazení vojáků. Kyjev žádá nákup zbraní a odkup dronů, Moskva hrozí eskalací a uvnitř NATO přetrvávají rozpory. Bez jasného rámce a podpisu dohody mohou být sliby pouze iluzorní ochranou.

před 8 hodinami

Komáři

V Česku se nachází invazní komár z Asie. Do budoucna může představovat problém

V Česku se usadil invazní komár japonský, potvrdily výsledky monitoringu vědců ze Státního zdravotního ústavu a České zemědělské univerzity. Komár původem z Asie je schopen přenášet široké spektrum nejrůznějších patogenů, například západonilskou horečku, horečku dengue nebo onemocnění chikungunya. Často se přitom vyskytuje v okolí lidských sídel a jako své hostitele preferuje savce, tedy i člověka.

před 8 hodinami

Sergej Lavrov na summitu Rusko Afrika 2023

Právo veta. Rusko se chce podílet na bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov ve středu prohlásil, že Moskva nebude akceptovat žádné bezpečnostní záruky pro Ukrajinu, pokud nebude sama jejich součástí. Výrok, který zazněl po setkání s jeho jordánským protějškem, vyvolal pobouření mezi západními a ukrajinskými činiteli, kteří považují ruskou podmínku za neakceptovatelnou. 

před 9 hodinami

Politici si připomněli události 21. srpna 1968. (21.8.2025) Prohlédněte si galerii

Česko si připomíná srpen 1968. Pavel varoval před zkreslováním historie

Česko si ve čtvrtek připomíná události 21. srpna 1968, kdy do tehdejšího Československa vtrhla vojska zemí Varšavské smlouvy v čele se sovětskou armádou. Tradiční pietní akt se uskutečnil u budovy Českého rozhlasu. Zúčastnili se ho prezident Petr Pavel či premiér Petr Fiala (ODS).

před 10 hodinami

Vladimir Putin

Kreml hraje nebezpečnou hru. Putin nabídl Moskvu pro jednání se Zelenským

Ruský vládce Vladimir Putin údajně nabídl Moskvu jako možné místo jeho setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Ten ji měl razantně odmítnout. Cesta kamkoli do Ruské federace by pro ukrajinského prezidenta i celou jeho zemi znamenala projev porážky a zároveň smrtelně nebezpečné riziko. 

před 10 hodinami

před 11 hodinami

Polská policie

Ruský dron doletěl až k Varšavě a vytvořil obří kráter. Poláci zuří a chystají reakci

Na východě Polska byly ve středu nalezeny trosky bezpilotního letounu, který podle prvních informací pochází z Ruska. Incident polské úřady označily za další provokaci a porušení vzdušného prostoru, k němuž došlo v souvislosti s pokračující ruskou agresí na Ukrajině. Trosky byly objeveny na poli u vesnice Osiny, exploze vytvořila až šestimetrový kráter. Úřady připravují diplomatickou reakci.

před 12 hodinami

před 13 hodinami

Izraelská armáda

Izrael se chystá naplno vtrhnout do Gazy. Porážka Hamásu nemusí přinést kýžený efekt

Izrael mobilizuje 60 tisíc záložníků a chystá novou fázi operace v Pásmu Gazy, zaměřenou na podzemní infrastrukturu Hamásu i hustě osídlené části města Gaza. Cílem je zničení hnutí a propuštění rukojmích, avšak rodiny unesených i část armádních elit varují, že eskalace může ohrozit jejich návrat. Kritici upozorňují na rostoucí humanitární krizi a riziko dalšího vysídlování. Zároveň sílí obavy, že po oslabení Hamásu vznikne mocenské vakuum, podobné tomu, které po válce s Islámským státem paralyzuje Irák.

před 13 hodinami

před 14 hodinami

Válka v Izraeli

Izrael stupňuje boje v Gaze, Palestinci prchají. Souhlas Hamásu s příměřím nic neznamená

Izrael stupňuje ofenzívu v Gaze, jejímž cílem je ovládnutí města a eliminace Hamásu. Boje vedou k masovému vysidlování civilistů a narůstajícím mezinárodním varováním před humanitární katastrofou. Vláda zároveň schválila nové osady na Západním břehu, což prohlubuje napětí a ohrožuje vyhlídky na dvoustátní řešení. Hamás mezitím přijal návrh příměří, Izrael zatím mlčí.

před 15 hodinami

Vladimir Putin

Chceme jednat jedině s Putinem, reaguje Ukrajina na Lavrova

Ukrajina dává v reakci na poslední ruská vyjádření jasně najevo, že v rámci jednání s Kremlem stojí jedině o přímé rozhovory mezi prezidenty, tedy Volodymyrem Zelenským a Vladimirem Putinem. Schůzku v tomto formátu nadále připravuje i Bílý dům. 

před 16 hodinami

Pieta za srpen roku 1968

Důstojná připomínka sovětské invaze? Stačilo. Za rok může být v Česku všechno jinak, rozhodne se v říjnu

Přesně před 57 lety zažila naše země sovětskou okupaci, která zlomila její sebevědomí a připravila ji o svobodu na více než dvě desetiletí. Dnes, kdy Rusko znovu vede válku v Evropě a část české společnosti je ochotna otevřít dveře komunistům, stojíme před zásadní volbou. Říjnové volby rozhodnou, zda ubráníme demokracii a svobodu, nebo dopustíme, aby se ponižující minulost vrátila. 

před 17 hodinami

před 22 hodinami

Virtuální sídlo, nebo kancelář? Správné rozhodnutí ušetří tisíce měsíčně

Podniká, ale neví si rady s umístěním firmy. Na branku si dávat označení firmy nechce, stejně tak si nepřeje uvádět adresu domova ve veřejných rejstřících. Tenhle scénář zná většina podnikatelů. Někteří si pronajmou nebo koupí kancelář. Jiní na to jdou ale chytřeji.

Zdroj: Komerční článek

Další zprávy