Svět zavádí nové sankce, vyloučení ze SWIFT se ale nekoná. Podle Bidena Evropa nechce

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie se v noci na dnešek shodli na zavedení dosud nejtvrdších sankcí proti Rusku za jeho agresi na Ukrajině. Postihy mají omezit ruský přístup ke kapitálu, míří na energetiku, dopravu či obchod. Zasáhnou také 70 procent ruského bankovního trhu, řekla po skončení více než šestihodinové schůzky předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Český premiér Petr Fiala prohlásil, že prosazoval "maximální možnou míru sankcí".

"Putin se pokouší podrobit si přátelskou evropskou zemi. A snaží se překreslit mapu Evropy silou. Nesmí v tom uspět, a neuspěje," prohlásila po jednání von der Leyenová na adresu ruského prezidenta Vladimira Putina. Šéfové unijních států se shodli na tom, že chtějí sankce, které budou mít "masivní a tvrdé" následky.

Podle von der Leyenové mimo jiné znemožní ruské elitě ukládat své peníze v Evropě. Zakázáno bude dodávání klíčových součástek ruským rafinériím, což podle šéfky EK překazí jejich modernizaci. Omezen bude také přístup Ruska ke klíčovým technologiím, včetně například polovodičů. Rusko také již nebude z EU moci dovážet náhradní díly pro letecký průmysl.

Sankce se týkají i vydávání víz. Diplomaté, byznysmeni a další významní lidé již podle von der Leyenové nebudou mít do EU privilegovaný přístup.

"Za Českou republiku můžu říci, že jsem pro maximální možnou míru sankcí, i včetně těch kroků, o kterých můžeme mít pochybnosti," řekl novinářům po summitu Fiala. Narážel tím na debatu o vyřazení Ruska z mezinárodního platebního systému SWIFT, které navrhovala řada zemí v čele s pobaltskými státy. Kvůli odporu některých zemí jako Německo či Itálie však toto opatření požadované Ukrajinou nezískalo potřebnou jednomyslnou podporu lídrů.

Podrobnosti sankcí by dnes měli projednat unijní velvyslanci a odpoledne je na mimořádné schůzce definitivně schválit ministři zahraničí.

Biden: USA a spojenci omezují schopnost Ruska účastnit se globální ekonomiky

Americký prezident Joe Biden oznámil "silné" ekonomické sankce proti Rusku poté, co Moskva dnes podle jeho slov zahájila brutální útok na ukrajinský lid. Nová opatření míří proti dvěma největším ruským bankám - VTB a Sberbank, proti dalším představitelům ruských "elit" i proti vývozu telekomunikačního vybavení a dalších technologií. Spojené státy a jejich spojenci podle Bidena omezují schopnost Ruska účastnit se globální ekonomiky, vyloučení Ruska z mezinárodního platebního systému SWIFT ale americký prezident neoznámil.

"(Ruský prezident Vladimir) Putin je agresor. Putin si tuhle válku vybral a jeho země ponese následky," prohlásil Biden při prvním vystoupení před novináři poté, co ruské jednotky ráno zahájily ofenzívu na Ukrajině. Šéf Kremlu podle Bidena celé měsíce plánoval útok na sousední zemi a odmítl diplomacii.

Spojené státy stejně jako Evropská unie dlouho dopředu avizovaly "zdrcující" protiruské sankce v případě ruského vpádu na Ukrajinu. Biden řekl, že nově představené kroky budou mít pro ruskou ekonomiku vysokou cenu, "jak okamžitě, tak dlouhodobě". "Úmyslně jsme tyto sankce navrhli s cílem maximalizovat dlouhodobý dopad na Rusko a minimalizovat dopad na Spojené státy a naše spojence," uvedl.

USA začnou nově blokovat aktivity čtyř významných ruských bank, dohromady se tak podle Bidena americké sankce týkají institucí, které disponují majetkem o objemu bilionu dolarů (přes 22 bilionů Kč). "To znamená, že veškerá aktiva, která mají v Americe, budou zmrazena," řekl šéf Bílého domu.

Podrobnosti o novém sankčním balíčku následně začaly publikovat jednotlivé složky americké vlády, přičemž Bílý dům oznámil, že největší ruská banka Sberbank a jejích 25 dceřiných společností bude odstřiženo od amerického finančnictví. "Tento krok omezí přístup Sberbank k transakcím prováděným v dolarech," píše úřad prezidenta USA. Sankce proti VTB jsou podle prohlášení ještě tvrdší a mimo jiné zakazují Američanům styky s danou institucí a jejími přidruženými společnostmi.

Dalším terčem amerických kroků je dovoz vyspělých technologií do Ruska. Biden přišel s odhadem, že nové sankce USA a jejich spojenců připraví Rusko o více než polovinu dovážených "high-tech" výrobků. Agentura Reuters informovala, že americké ministerstvo obchodu vydalo nové podmínky týkající se vývozu telekomunikačního vybavení, leteckých komponentů, mikroelektroniky a dalších výrobků do Ruska. Dále zavedlo "politiku odmítnutí" pokud jde o vývoz polovodičů, počítačů nebo laserů.

USA zároveň rozšiřují seznam osob postižených sankcemi poté, co v úterý v rámci prvního kola jmenovaly výkonného ředitele banky Promsvjazbank Pjotra Fradkova či šéfa internetového giganta VK Vladimira Kirijenka. Mezi novými jmény jsou výkonný ředitel ropného koncernu Rosněfť Igor Sečin a také šéfové dvou běloruských bank. "Jsou to lidé, kteří osobně profitovali z počínání Kremlu a měli by sdílet bolest," řekl Biden.

Podle amerického prezidenta Washington a jeho partneři omezí schopnost Rusů podnikat se zahraničními měnami a "být součástí globální ekonomiky". Neoznámil ale snahu vyřadit Rusko z mezinárodního platebního systému SWIFT, což je krok, po kterém volá kromě jiných i ukrajinská vláda. Když byl Biden tázán reportérem, na co ještě čeká, odpověděl, že dnes přijatá opatření zacházejí ještě dál a že vyloučení Ruska ze SWIFT nemá dostatečnou podporu v Evropě.

Ke zpřísnění sankčního režimu Bidena nevyzývali jen zástupci Ukrajiny, ale i politici z obou hlavních amerických stran. Šéf Bílého domu se ovšem musí ohlížet také na dopady sankcí na americkou ekonomiku, v níž podobně jako v Evropě dochází ke zdražování klíčových položek jako jsou energie. Biden dnes mimo jiné slíbil, že jeho vláda se při zavádění sankcí snaží veškerými dostupnými nástroji "chránit americké rodiny a podniky před rostoucími cenami na čerpacích stanicích".

Británie v odpovědi na ruský útok oznámila dosud největší sankční balík

Británie v dnešní odpovědi na ruský útok na Ukrajinu oznámila dosud největší balík protiruských sankcí. Zasáhne více než 100 jedinců a subjektů, mezi nimi bývalého zetě ruského prezidenta Vladimira Putina a několik oligarchů. Londýn zároveň zmrazí aktiva ruských bank a vyřadí je z britského finančního systému. V plánu je příprava zákonů, které omezí finanční a exportní styky s Ruskem, oznámil britský premiér Boris Johnson v parlamentu.

Cílem nových sankcí je podle Johnsona odstřihnout Rusko od britských finančních trhů. Zmrazení aktiv čeká všechny velké ruské banky včetně té druhé největší v Rusku VTB Bank. "Omezíme množství peněz, které mohou ruští občané vložit na svá britská bankovní konta," uvedl premiér.

V posledních hodinách hojně probíranou možnost vyřazení Ruska z mezinárodního platebního systému SWIFT chce Johnson probrat se spojenci. "Nic není mimo hru," uvedl.

Nové sankce se podle Johnsona týkají "všech hlavních výrobců, kteří podporují Putinovu válečnou mašinerii". V Británii také budou mít zákaz přistát veškeré stroje ruského leteckého přepravce Aeroflot.

Na sankčním listu je kromě Putinova bývalého zetě Kirilla Šamalova i výkonný ředitel Promsvjazbank Pjotr Fradkov, který se už dříve objevil na podobném seznamu Spojených států.

Británie zároveň podle agentury Reuters oznámila balík zvýhodnění pro Ukrajince žijící na jejím území. Patří mezi ně uvolnění pravidel pro získání víz, uvedla britská ministryně vnitra Priti Patelová.

Kanada blokuje export do Ruska, premiér Trudeau ohlásil i další nové sankce

Kanada ruší stávající licence pro vývoz zboží do Ruska a zastavuje vydávání nových, oznámil dnes kanadský premiér Justin Trudeau v projevu o novém balíku sankcí souvisejícím s vývojem kolem Ukrajiny. Sankce se nově dotknou několika desítek ruských osob a společností včetně významných bank nebo členů ruské vlády, uvedl premiér.

"Uvalujeme další, tvrdé sankce. Tyto sankce dopadnou na 58 jednotlivců a entit, včetně zástupců ruských elit a jejich rodinných příslušníků," uvedl Trudeau. "Také uvalíme sankce na členy ruské bezpečnostní rady včetně ministra obrany, ministra financí a ministra spravedlnosti," pokračoval.

Podle Trudeaua budou mít tato opatření v kombinaci se zákazem exportu vysokou cenu pro "ruské elity" a omezí možnost ruské vlády financovat "neoprávněnou invazi".

Jde o druhou sadu protiruských sankcí poté, co Kanada v úterý v reakci na rozhodnutí Ruska uznat nezávislost separatistických republik na východě Ukrajiny zakázala svým občanům mimo jiné podílet se na obchodování s ruským dluhem. Dále tehdy avizovala sankce týkající se ruských zákonodárců, kteří souhlasili s "nelegálním rozhodnutím tyto republiky uznat".

Související

Donald Trump

Podporovat Trumpa už se v Evropě nenosí. Pro politiky se stal přítěží

Evropští nacionalističtí a populističtí lídři, pro které byla dříve aliance s americkým prezidentem Donaldem Trumpem výhodou, začínají měnit svůj přístup. Před nadcházejícími klíčovými volbami v roce 2027 v zemích jako Itálie, Francie či Polsko se americká podpora mění spíše v přítěž, míní server Politico.
Tomáš Zdechovský /KDU-ČSL/

EU prověřuje podezřelé IT dotace na Slovensku. Sousedům hrozí sankce

Evropská komise potvrdila, že ví o možných nesrovnalostech u projektů digitalizace financovaných ze slovenského plánu obnovy. Slovensko bude muset u závěrečné deváté žádosti o platbu prokázat, že sporné investice splnily stanovené cíle, přičemž Brusel zohlední i výsledky auditů. Pokud se potvrdí podvod, korupce nebo střet zájmů, které slovenské úřady nenapraví, může Komise krátit evropskou podporu a požadovat vrácení peněz. 

Více souvisejících

EU (Evropská unie) Kanada Velká Británie Rusko sankce

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Boris Nadeždin

Protiválečný politik Naděždin, kterému Moskva nepovolila kandidovat proti Putinovi, uprchl z Ruska

Ruský opoziční a protiválečný politik Boris Naděždin opustil Rusko a odcestoval do Paříže poté, co čelil stupňujícímu se tlaku ze strany ruských úřadů. Do Francie odjel narychlo po obdržení předvolání od Vyšetřovacího výboru Ruské federace, přičemž se obával bezprostředně hrozícího zatčení a uvěznění v moskevské věznici Lefortovo. Kvůli spěšnému odjezdu musel v zemi zanechat svou rodinu a zmeškal i svatbu vlastní dcery.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Ilustrační foto

Evropská ekonomika dostala pomyslnou ránu do obličeje. A hned dvakrát za sebou

Evropská ekonomika čelí souběhu vážných komplikací způsobených extrémním počasím a dopady války v Íránu, které doplňují tlak amerických cel a čínské konkurence. Vlny veder nutí evropské státy k drastickým opatřením v energetice i zemědělství. Rumunský státní výrobce elektřiny Nuclearelectrica musel odpojit svůj jediný funkční reaktor kvůli rekordně nízké hladině Dunaje, který je klíčový pro chlazení zařízení. Země vyhlásila stav energetické nouze a vyzvala firmy i domácnosti k dobrovolnému omezení spotřeby.

před 6 hodinami

Prezident Trump

Nové detaily Trumpova odjezdu z Turecka: Na stole byl původně jiný plán, v kontejneru na jídlo nejel sám

Během nedávného summitu Severoatlantické aliance v turecké Ankaře musely americké bezpečnostní složky narychlo řešit závažnou hrozbu namířenou proti prezidentu Donaldu Trumpovi. Američtí představitelé obdrželi varování, že íránské složky disponují detailními informacemi o prezidentově ubytování v luxusním hotelovém řetězci i o trasách jeho kolony. Podle zdrojů CNN z prostředí amerických služeb navíc existovalo riziko, že by se útočníci mohl pokusit sestřelit prezidentský speciál Air Force One pomocí ramenního protiletadlového kompletu v blízkosti letiště.

před 6 hodinami

Pete Hegseth

Pokusy o sebevraždu na letadlové lodi? Zkreslujete informace, naštval se Hegseth

Americký ministr obrany Pete Hegseth odmítl zprávy o zhoršujících se podmínkách a psychických problémech posádky na letadlové lodi USS Abraham Lincoln. Prohlásil, že informace týkající se situace na plavidle nasazeném v rámci podpory operací v Íránu byly zcela zkresleny. Hegseth reagoval na sílící tlak ze strany amerického Kongresu ohledně rekordně dlouhého nasazení lodi na moři.

před 7 hodinami

Tchaj-Wan

Tchaj-wan vypnul internet. Blackoutem simuloval čínskou invazi

Tchaj-wan poprvé ve své historii uspořádal cvičení, při kterém simuloval rozsáhlý výpadek internetu. Úřady tímto krokem reagují na rostoucí obavy o bezpečnost podmořských kabelů, jež představují klíčové digitální spojení ostrova se světem. Manévry měly za cíl prověřit připravenost obyvatelstva i záložních komunikačních systémů na případný konflikt či blokádu ze strany Číny.

před 8 hodinami

Stíhací letoun F-15 Eagle, ilustrační fotografie

Stíhačky NATO sestřelily nad Lotyšskem bezpilotní letoun. Finsko omezilo provoz

Stíhací letouny Severoatlantické aliance zasahovaly v pátek v brzkých ranních hodinách nad Lotyšskem, kde sestřelily cizí bezpilotní letoun. Incident potvrdily lotyšské ozbrojené síly na sociální síti X s tím, že neznámý dron narušil vzdušný prostor země. Armáda po úspěšném Zásahu aliančních stíhaček zrušila varování před vzdušnou hrozbou, které předtím vyhlásila pro oblasti v blízkosti ruských hranic.

před 9 hodinami

včera

Elon Musk

Musk vydělává jen z Tesly miliardy. Jeho příjem převyšuje plat zaměstnanců 2,5milionkrát

Nová zpráva americké odborové federace AFL-CIO poukazuje na výrazně se rozšiřující propast mezi příjmy nejvyšších firemních manažerů a běžných zaměstnanců ve Spojených státech. Výrazným příkladem je generální ředitel společnosti Tesla Elon Musk, jehož odměna ve výši 158,3 miliardy dolarů překročila průměrný plat zaměstnance této automobilky více než 2,5milionkrát. Výzkumníci pro ilustraci uvedli, že Musk v roce 2025 vydělal mediánový roční plat zaměstnance Tesly každé 4,23 sekundy.

včera

včera

včera

Hormuzský průliv

Proč Trump zastírá fakta o Hormuzském průlivu? Nehodí se mu růst cen před volbami

Vymezení kontroly nad Hormuzským průlivem zůstává v probíhajícím konfliktu mezi Spojenými státy a Íránem stěžejním sporným bodem. Přestože americký prezident Donald Trump opakovaně prohlašuje, že Spojené státy mají nad touto klíčovou námořní cestou plnou kontrolu, podle vojenských a geopolitických odborníků oslovených webem CNN ani jedna ze stran průliv plně neovládá. Situaci na bojišti popisují jako patovou s tím, že průchod strategie ztěžuje neustálé bezpečnostní riziko pro komerční plavidla.

včera

včera

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Japonsko se bouří proti návštěvě Putina na sporných Kurilských ostrovech

Japonská premiérka Sanae Takaiči v čtvrtek ostrými slovy odsoudila vůbec první návštěvu ruského prezidenta Vladimira Putina na sporných Kurilských ostrovech a označila ji za naprosto nepřijatelnou. Ruská státní média informovala, že Putin navštívil ostrov Iturup, který je v Japonsku známý pod názvem Etorofu. Jedná se o jeden ze čtyř ostrovů Kurilského souostroví, na které si dlouhodobě nárokují právo jak Rusko, tak Japonsko.

včera

Češi pozorují zatmění Slunce Prohlédněte si galerii

OBRAZEM: Zatmění Slunce uchvátilo Čechy i Evropany, příští rok nás čeká znovu

Miliony lidí napříč Evropou sledovaly nejvýraznější zatmění Slunce za téměř tři desetiletí. Zatímco obyvatelé Česka měli možnost pozorovat částečné zatmění, během něhož Měsíc zakryl většinu slunečního disku, jiné části kontinentu zažily úplnou tmu. Pás úplného zatmění zasáhl především Grónsko, Island a Španělsko. Pozorovatelé na mnoha místech Evropy reagovali na nebeské divadlo hlasitým jásotem a úžasem.

včera

včera

Další vlna veder je tady. Extrémní počasí opět spaluje Evropu

Kontinentální Evropa i Velká Británie čelí další vlně extrémního horka, která přináší rekordně vysoké teploty, rozsáhlá sucha i nebezpečí lesních požárů. Ve Španělsku i v částech Anglie se očekávají teploty dosahující až 40 °C. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy