Svět zavádí nové sankce, vyloučení ze SWIFT se ale nekoná. Podle Bidena Evropa nechce

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie se v noci na dnešek shodli na zavedení dosud nejtvrdších sankcí proti Rusku za jeho agresi na Ukrajině. Postihy mají omezit ruský přístup ke kapitálu, míří na energetiku, dopravu či obchod. Zasáhnou také 70 procent ruského bankovního trhu, řekla po skončení více než šestihodinové schůzky předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Český premiér Petr Fiala prohlásil, že prosazoval "maximální možnou míru sankcí".

"Putin se pokouší podrobit si přátelskou evropskou zemi. A snaží se překreslit mapu Evropy silou. Nesmí v tom uspět, a neuspěje," prohlásila po jednání von der Leyenová na adresu ruského prezidenta Vladimira Putina. Šéfové unijních států se shodli na tom, že chtějí sankce, které budou mít "masivní a tvrdé" následky.

Podle von der Leyenové mimo jiné znemožní ruské elitě ukládat své peníze v Evropě. Zakázáno bude dodávání klíčových součástek ruským rafinériím, což podle šéfky EK překazí jejich modernizaci. Omezen bude také přístup Ruska ke klíčovým technologiím, včetně například polovodičů. Rusko také již nebude z EU moci dovážet náhradní díly pro letecký průmysl.

Sankce se týkají i vydávání víz. Diplomaté, byznysmeni a další významní lidé již podle von der Leyenové nebudou mít do EU privilegovaný přístup.

"Za Českou republiku můžu říci, že jsem pro maximální možnou míru sankcí, i včetně těch kroků, o kterých můžeme mít pochybnosti," řekl novinářům po summitu Fiala. Narážel tím na debatu o vyřazení Ruska z mezinárodního platebního systému SWIFT, které navrhovala řada zemí v čele s pobaltskými státy. Kvůli odporu některých zemí jako Německo či Itálie však toto opatření požadované Ukrajinou nezískalo potřebnou jednomyslnou podporu lídrů.

Podrobnosti sankcí by dnes měli projednat unijní velvyslanci a odpoledne je na mimořádné schůzce definitivně schválit ministři zahraničí.

Biden: USA a spojenci omezují schopnost Ruska účastnit se globální ekonomiky

Americký prezident Joe Biden oznámil "silné" ekonomické sankce proti Rusku poté, co Moskva dnes podle jeho slov zahájila brutální útok na ukrajinský lid. Nová opatření míří proti dvěma největším ruským bankám - VTB a Sberbank, proti dalším představitelům ruských "elit" i proti vývozu telekomunikačního vybavení a dalších technologií. Spojené státy a jejich spojenci podle Bidena omezují schopnost Ruska účastnit se globální ekonomiky, vyloučení Ruska z mezinárodního platebního systému SWIFT ale americký prezident neoznámil.

"(Ruský prezident Vladimir) Putin je agresor. Putin si tuhle válku vybral a jeho země ponese následky," prohlásil Biden při prvním vystoupení před novináři poté, co ruské jednotky ráno zahájily ofenzívu na Ukrajině. Šéf Kremlu podle Bidena celé měsíce plánoval útok na sousední zemi a odmítl diplomacii.

Spojené státy stejně jako Evropská unie dlouho dopředu avizovaly "zdrcující" protiruské sankce v případě ruského vpádu na Ukrajinu. Biden řekl, že nově představené kroky budou mít pro ruskou ekonomiku vysokou cenu, "jak okamžitě, tak dlouhodobě". "Úmyslně jsme tyto sankce navrhli s cílem maximalizovat dlouhodobý dopad na Rusko a minimalizovat dopad na Spojené státy a naše spojence," uvedl.

USA začnou nově blokovat aktivity čtyř významných ruských bank, dohromady se tak podle Bidena americké sankce týkají institucí, které disponují majetkem o objemu bilionu dolarů (přes 22 bilionů Kč). "To znamená, že veškerá aktiva, která mají v Americe, budou zmrazena," řekl šéf Bílého domu.

Podrobnosti o novém sankčním balíčku následně začaly publikovat jednotlivé složky americké vlády, přičemž Bílý dům oznámil, že největší ruská banka Sberbank a jejích 25 dceřiných společností bude odstřiženo od amerického finančnictví. "Tento krok omezí přístup Sberbank k transakcím prováděným v dolarech," píše úřad prezidenta USA. Sankce proti VTB jsou podle prohlášení ještě tvrdší a mimo jiné zakazují Američanům styky s danou institucí a jejími přidruženými společnostmi.

Dalším terčem amerických kroků je dovoz vyspělých technologií do Ruska. Biden přišel s odhadem, že nové sankce USA a jejich spojenců připraví Rusko o více než polovinu dovážených "high-tech" výrobků. Agentura Reuters informovala, že americké ministerstvo obchodu vydalo nové podmínky týkající se vývozu telekomunikačního vybavení, leteckých komponentů, mikroelektroniky a dalších výrobků do Ruska. Dále zavedlo "politiku odmítnutí" pokud jde o vývoz polovodičů, počítačů nebo laserů.

USA zároveň rozšiřují seznam osob postižených sankcemi poté, co v úterý v rámci prvního kola jmenovaly výkonného ředitele banky Promsvjazbank Pjotra Fradkova či šéfa internetového giganta VK Vladimira Kirijenka. Mezi novými jmény jsou výkonný ředitel ropného koncernu Rosněfť Igor Sečin a také šéfové dvou běloruských bank. "Jsou to lidé, kteří osobně profitovali z počínání Kremlu a měli by sdílet bolest," řekl Biden.

Podle amerického prezidenta Washington a jeho partneři omezí schopnost Rusů podnikat se zahraničními měnami a "být součástí globální ekonomiky". Neoznámil ale snahu vyřadit Rusko z mezinárodního platebního systému SWIFT, což je krok, po kterém volá kromě jiných i ukrajinská vláda. Když byl Biden tázán reportérem, na co ještě čeká, odpověděl, že dnes přijatá opatření zacházejí ještě dál a že vyloučení Ruska ze SWIFT nemá dostatečnou podporu v Evropě.

Ke zpřísnění sankčního režimu Bidena nevyzývali jen zástupci Ukrajiny, ale i politici z obou hlavních amerických stran. Šéf Bílého domu se ovšem musí ohlížet také na dopady sankcí na americkou ekonomiku, v níž podobně jako v Evropě dochází ke zdražování klíčových položek jako jsou energie. Biden dnes mimo jiné slíbil, že jeho vláda se při zavádění sankcí snaží veškerými dostupnými nástroji "chránit americké rodiny a podniky před rostoucími cenami na čerpacích stanicích".

Británie v odpovědi na ruský útok oznámila dosud největší sankční balík

Británie v dnešní odpovědi na ruský útok na Ukrajinu oznámila dosud největší balík protiruských sankcí. Zasáhne více než 100 jedinců a subjektů, mezi nimi bývalého zetě ruského prezidenta Vladimira Putina a několik oligarchů. Londýn zároveň zmrazí aktiva ruských bank a vyřadí je z britského finančního systému. V plánu je příprava zákonů, které omezí finanční a exportní styky s Ruskem, oznámil britský premiér Boris Johnson v parlamentu.

Cílem nových sankcí je podle Johnsona odstřihnout Rusko od britských finančních trhů. Zmrazení aktiv čeká všechny velké ruské banky včetně té druhé největší v Rusku VTB Bank. "Omezíme množství peněz, které mohou ruští občané vložit na svá britská bankovní konta," uvedl premiér.

V posledních hodinách hojně probíranou možnost vyřazení Ruska z mezinárodního platebního systému SWIFT chce Johnson probrat se spojenci. "Nic není mimo hru," uvedl.

Nové sankce se podle Johnsona týkají "všech hlavních výrobců, kteří podporují Putinovu válečnou mašinerii". V Británii také budou mít zákaz přistát veškeré stroje ruského leteckého přepravce Aeroflot.

Na sankčním listu je kromě Putinova bývalého zetě Kirilla Šamalova i výkonný ředitel Promsvjazbank Pjotr Fradkov, který se už dříve objevil na podobném seznamu Spojených států.

Británie zároveň podle agentury Reuters oznámila balík zvýhodnění pro Ukrajince žijící na jejím území. Patří mezi ně uvolnění pravidel pro získání víz, uvedla britská ministryně vnitra Priti Patelová.

Kanada blokuje export do Ruska, premiér Trudeau ohlásil i další nové sankce

Kanada ruší stávající licence pro vývoz zboží do Ruska a zastavuje vydávání nových, oznámil dnes kanadský premiér Justin Trudeau v projevu o novém balíku sankcí souvisejícím s vývojem kolem Ukrajiny. Sankce se nově dotknou několika desítek ruských osob a společností včetně významných bank nebo členů ruské vlády, uvedl premiér.

"Uvalujeme další, tvrdé sankce. Tyto sankce dopadnou na 58 jednotlivců a entit, včetně zástupců ruských elit a jejich rodinných příslušníků," uvedl Trudeau. "Také uvalíme sankce na členy ruské bezpečnostní rady včetně ministra obrany, ministra financí a ministra spravedlnosti," pokračoval.

Podle Trudeaua budou mít tato opatření v kombinaci se zákazem exportu vysokou cenu pro "ruské elity" a omezí možnost ruské vlády financovat "neoprávněnou invazi".

Jde o druhou sadu protiruských sankcí poté, co Kanada v úterý v reakci na rozhodnutí Ruska uznat nezávislost separatistických republik na východě Ukrajiny zakázala svým občanům mimo jiné podílet se na obchodování s ruským dluhem. Dále tehdy avizovala sankce týkající se ruských zákonodárců, kteří souhlasili s "nelegálním rozhodnutím tyto republiky uznat".

Související

NATO

Ukrajinci varují. Rusové chystají operace na území NATO a EU

NATO obdrželo další varování ohledně možných nežádoucích ruských aktivit. Tentokrát přišlo z Kyjeva. Moskva podle ukrajinské vojenské rozvědky plánuje se svými tajnými službami eskalaci hybridních operací na území členských států aliance a Evropské unie. Rozvědka to uvedla na sociální síti Telegram.
Evropská unie

Sedmnáct států EU vytvořilo frontu. Brojí proti plánovaným škrtům

Sedmnáct členských států Evropské unie vytvořilo společnou frontu proti plánovaným škrtům v evropském rozpočtu zaměřených na zemědělství a regionální rozvoj. Ve společném dopise adresovaném irskému premiérovi Micheálu Martinovi, jehož země aktuálně předsedá Radě Evropské unie, požadují zachování finančních prostředků ve výši téměř devíti set miliard eur.

Více souvisejících

EU (Evropská unie) ,  Kanada ,  Velká Británie ,  Rusko ,  sankce

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Trump opět tvrdí, že válka na Ukrajině je blízko konce

Navzdory tomu, že události posledních dní naznačují spíše další eskalaci konfliktu, se prý válka na Ukrajině po čtyřech a půl letech bojů chýlí ke konci. Tvrdí to americký prezident Donald Trump, jehož administrativa se snaží dosáhnout míru mezi Moskvou a Kyjevem. 

včera

včera

Vyhlašování laureátů Nobelovy ceny za chemii

Nobelovu cenu za chemii získali vědci za vyřešení záhady asymetrie života

Nobelovu cenu za chemii získali francouzský vědec Henri B. Kagan a japonský výzkumník Kenzó Soai. Švédská královská akademie věd je ocenila za vyřešení dlouholeté záhady spojené s takzvanou asymetrií života. Vědci popsali způsob, jakým v přírodě vzniká pouze jedna ze dvou možných zrcadlových forem molekul, což má zásadní význam pro vývoj nových léčiv.

včera

Friedrich Merz (CDU)

Tři roky od izraelského masakru: Útok Hamásu si připomíná celý svět, lídři mluví o barbarství

Světoví lídři i veřejnost v řadě světových metropolí si v středu připomněli třetí výročí tragických teroristických útoků hnutí Hamás na Izrael ze 7. října 2023. Zatímco hlavy států a představitelé mezinárodních organizací vyjadřovali solidaritu s oběťmi a závazek bojovat proti antisemitismu, v Londýně či Berlíně se konala vzpomínková shromáždění a pietní akce. Výroční vzpomínky doprovázely také bezpečnostní obavy a politické napětí před nadcházejícími izraelskými parlamentními volbami.

včera

včera

včera

Sídlo Světové zdravotnické organizace

V Rusku se objevil druhý případ záhadné nemoci. Moskva popírá, že by šlo o mor, WHO žádá vysvětlení

Světová zdravotnická organizace požádala ruské úřady o podrobnější informace v souvislosti s novými zprávami o druhém případu těžkého zápalu plic spojeném s protimorovým ústavem v sibiřském Irkutsku. Žádost přichází v návaznosti na úmrtí osmadvacetileté zaměstnankyně tamní laboratoře, ke kterému došlo na začátku týdne. Mezinárodní zdravotnická komunita vyjadřuje znepokojení nad nedostatkem transparentních dat ze strany Moskvy, neboť v souvislosti s případem panují obavy z možného výskytu plicního moru.

včera

včera

Francie, Paříž, ilustrační foto

Ke studentům se přidali rodiče i odbory. Demonstrace ve Francii jsou varováním pro Evropu, odhalily hluboké problémy

Francie čelí rozsáhlé vlně studentských protestů a blokád škol, které vyvrcholily v průběhu prvních říjnových dnů a přerostly v celonárodní projev nespokojenosti. Tisíce středoškoláků a vysokoškoláků v Paříži i v dalších francouzských městech vyšly do ulic na protest proti přeplněným třídám, chybějícím učitelům a chátrající infrastruktuře školních budov.

včera

Jared Kushner, zeť Donalda Trumpa

Trumpův muž má problém. Média si posvítila na Kushnera, kongres požaduje vysvětlení

Přední demokratický zákonodárce Robert Garcia požaduje podrobné informace o finančních investicích Jareda Kushnera na Blízkém východě. Jeho krok navazuje na vyšetřování stanice CNN, podle něhož je Kushnerova soukromá investiční společnost Affinity Partners největším akcionářem v izraelské firmě podporující podniky zapojené do vojenských kampaní. Garcia, který působí jako služebně nejstarší demokrat ve výboru pro dohled Sněmovny reprezentantů, zaslal Kushnerově společnosti oficiální dopis se žádostí o doložení obchodních transakcí.

včera

Marco Rubio

Opravdu šlo o plicní mor? USA dochází s ruským mlčením trpělivost

Americká administrativa stupňuje tlak na Ruskou federaci a požaduje oficiální vysvětlení tragického incidentu ve výzkumném ústavu v sibiřském Irkutsku. V tamním zařízení zaměřeném na výzkum moru a dalších nebezpečných nákaz zemřel osmadvacetiletý laborant, přičemž Moskva o okolnostech jeho úmrtí odmítá podrobněji informovat. Spojené státy z toho důvodu zaslaly ruské vládě oficiální diplomatickou nótu a snaží se prověřit, zda událost nepředstavuje širší bezpečnostní či zdravotní hrozbu.

včera

Petr Pavel

Pavel je kvůli neúčasti ve volbách terčem kritiky. Pavlová jej brání, poradci řeší, co dál

Část spolupracovníků prezidenta Petra Pavla se snaží hlavu státu přesvědčit, aby předčasně ukončil svou soukromou zahraniční cestu na motorkách v Maroku a vrátil se do České republiky k nadcházejícím komunálním volbám. Prezidentův odjezd vyvolal značnou vlnu kritiky, přestože jeho okolí před negativními reakcemi veřejnosti varovalo již předem. Samotná Kancelář prezidenta republiky označila celou situaci za plánovací chybu, která hlavu státu mrzí, a část poradců stále hledá možnosti, jak prezidentovi umožnit odevzdání volebního hlasu.

včera

Haifa, ilustrační fotografie.

Izrael si připomíná třetí výročí masivního útoku teroristického hnutí Hamás

Obyvatelé Izraele si celonárodní minutou ticha a pietními akcemi připomínají třetí výročí masivního útoku teroristického hnutí Hamás. Společné vzpomínkové obřady začaly přesně v šest hodin a devětadvacet minut ráno místního času, tedy v okamžiku, kdy ozbrojenci zahájili přeshraniční nájezd na izraelské území. Při tehdejších útocích zahynulo přibližně dvanáct set lidí a dalších dvě stě padesát jedna osob bylo odvlečeno jako rukojmí.

včera

Christa Pikeová

Pikeová se probrala a začala komunikovat. Lékaři už vědí, proč přežila popravu

Americká vězeňkyně Christa Pikeová, která přežila neúspěšný pokus o popravu smrtící injekcí v americkém státě Tennessee, se v nemocnici probrala z bezvědomí a začala komunikovat. Podle jejích právních zástupců je padesátiletá žena při vědomí, mluví a nadále zůstává v intenzivní péči lékařů. Její zdravotní stav se postupně zlepšuje, přestože při pokusu o popravu utrpěla těžká poškození paží a v nemocničním lůžku zůstává připoutaná pouty. Jedná se o zcela ojedinělý případ, kdy odsouzený člověk přežil podání kompletní dávky popravčí látky.

včera

Volby, ilustrační fotografie.

Komunální volby jsou za dveřmi. Jak funguje křížkování?

Nadcházející komunální volby rozhodnou o novém složení vedení obcí, měst i jednotlivých městských částí na další čtyřleté období. Občané v nich vybírají své zástupce v lokálních zastupitelstvech, kteří následně ovlivňují každodenní chod daného místa. Voliči přitom nevybírají přímo starostu ani primátora, ti vzcházejí až z následných povolebních vyjednávání samotných zastupitelů.

včera

Výhled počasí na příští týden. Meteorologové naznačili, jak bude

Definitivně poslední dny babího léta jsou tady. Důkazem je i předpověď počasí na příští týden, která už s teplotami nad 20 stupňů nepočítá. Odpolední maxima ale stále mohou vystoupat až na 18 °C, vyplývá z výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy