Svět zavádí nové sankce, vyloučení ze SWIFT se ale nekoná. Podle Bidena Evropa nechce

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie se v noci na dnešek shodli na zavedení dosud nejtvrdších sankcí proti Rusku za jeho agresi na Ukrajině. Postihy mají omezit ruský přístup ke kapitálu, míří na energetiku, dopravu či obchod. Zasáhnou také 70 procent ruského bankovního trhu, řekla po skončení více než šestihodinové schůzky předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Český premiér Petr Fiala prohlásil, že prosazoval "maximální možnou míru sankcí".

"Putin se pokouší podrobit si přátelskou evropskou zemi. A snaží se překreslit mapu Evropy silou. Nesmí v tom uspět, a neuspěje," prohlásila po jednání von der Leyenová na adresu ruského prezidenta Vladimira Putina. Šéfové unijních států se shodli na tom, že chtějí sankce, které budou mít "masivní a tvrdé" následky.

Podle von der Leyenové mimo jiné znemožní ruské elitě ukládat své peníze v Evropě. Zakázáno bude dodávání klíčových součástek ruským rafinériím, což podle šéfky EK překazí jejich modernizaci. Omezen bude také přístup Ruska ke klíčovým technologiím, včetně například polovodičů. Rusko také již nebude z EU moci dovážet náhradní díly pro letecký průmysl.

Sankce se týkají i vydávání víz. Diplomaté, byznysmeni a další významní lidé již podle von der Leyenové nebudou mít do EU privilegovaný přístup.

"Za Českou republiku můžu říci, že jsem pro maximální možnou míru sankcí, i včetně těch kroků, o kterých můžeme mít pochybnosti," řekl novinářům po summitu Fiala. Narážel tím na debatu o vyřazení Ruska z mezinárodního platebního systému SWIFT, které navrhovala řada zemí v čele s pobaltskými státy. Kvůli odporu některých zemí jako Německo či Itálie však toto opatření požadované Ukrajinou nezískalo potřebnou jednomyslnou podporu lídrů.

Podrobnosti sankcí by dnes měli projednat unijní velvyslanci a odpoledne je na mimořádné schůzce definitivně schválit ministři zahraničí.

Biden: USA a spojenci omezují schopnost Ruska účastnit se globální ekonomiky

Americký prezident Joe Biden oznámil "silné" ekonomické sankce proti Rusku poté, co Moskva dnes podle jeho slov zahájila brutální útok na ukrajinský lid. Nová opatření míří proti dvěma největším ruským bankám - VTB a Sberbank, proti dalším představitelům ruských "elit" i proti vývozu telekomunikačního vybavení a dalších technologií. Spojené státy a jejich spojenci podle Bidena omezují schopnost Ruska účastnit se globální ekonomiky, vyloučení Ruska z mezinárodního platebního systému SWIFT ale americký prezident neoznámil.

"(Ruský prezident Vladimir) Putin je agresor. Putin si tuhle válku vybral a jeho země ponese následky," prohlásil Biden při prvním vystoupení před novináři poté, co ruské jednotky ráno zahájily ofenzívu na Ukrajině. Šéf Kremlu podle Bidena celé měsíce plánoval útok na sousední zemi a odmítl diplomacii.

Spojené státy stejně jako Evropská unie dlouho dopředu avizovaly "zdrcující" protiruské sankce v případě ruského vpádu na Ukrajinu. Biden řekl, že nově představené kroky budou mít pro ruskou ekonomiku vysokou cenu, "jak okamžitě, tak dlouhodobě". "Úmyslně jsme tyto sankce navrhli s cílem maximalizovat dlouhodobý dopad na Rusko a minimalizovat dopad na Spojené státy a naše spojence," uvedl.

USA začnou nově blokovat aktivity čtyř významných ruských bank, dohromady se tak podle Bidena americké sankce týkají institucí, které disponují majetkem o objemu bilionu dolarů (přes 22 bilionů Kč). "To znamená, že veškerá aktiva, která mají v Americe, budou zmrazena," řekl šéf Bílého domu.

Podrobnosti o novém sankčním balíčku následně začaly publikovat jednotlivé složky americké vlády, přičemž Bílý dům oznámil, že největší ruská banka Sberbank a jejích 25 dceřiných společností bude odstřiženo od amerického finančnictví. "Tento krok omezí přístup Sberbank k transakcím prováděným v dolarech," píše úřad prezidenta USA. Sankce proti VTB jsou podle prohlášení ještě tvrdší a mimo jiné zakazují Američanům styky s danou institucí a jejími přidruženými společnostmi.

Dalším terčem amerických kroků je dovoz vyspělých technologií do Ruska. Biden přišel s odhadem, že nové sankce USA a jejich spojenců připraví Rusko o více než polovinu dovážených "high-tech" výrobků. Agentura Reuters informovala, že americké ministerstvo obchodu vydalo nové podmínky týkající se vývozu telekomunikačního vybavení, leteckých komponentů, mikroelektroniky a dalších výrobků do Ruska. Dále zavedlo "politiku odmítnutí" pokud jde o vývoz polovodičů, počítačů nebo laserů.

USA zároveň rozšiřují seznam osob postižených sankcemi poté, co v úterý v rámci prvního kola jmenovaly výkonného ředitele banky Promsvjazbank Pjotra Fradkova či šéfa internetového giganta VK Vladimira Kirijenka. Mezi novými jmény jsou výkonný ředitel ropného koncernu Rosněfť Igor Sečin a také šéfové dvou běloruských bank. "Jsou to lidé, kteří osobně profitovali z počínání Kremlu a měli by sdílet bolest," řekl Biden.

Podle amerického prezidenta Washington a jeho partneři omezí schopnost Rusů podnikat se zahraničními měnami a "být součástí globální ekonomiky". Neoznámil ale snahu vyřadit Rusko z mezinárodního platebního systému SWIFT, což je krok, po kterém volá kromě jiných i ukrajinská vláda. Když byl Biden tázán reportérem, na co ještě čeká, odpověděl, že dnes přijatá opatření zacházejí ještě dál a že vyloučení Ruska ze SWIFT nemá dostatečnou podporu v Evropě.

Ke zpřísnění sankčního režimu Bidena nevyzývali jen zástupci Ukrajiny, ale i politici z obou hlavních amerických stran. Šéf Bílého domu se ovšem musí ohlížet také na dopady sankcí na americkou ekonomiku, v níž podobně jako v Evropě dochází ke zdražování klíčových položek jako jsou energie. Biden dnes mimo jiné slíbil, že jeho vláda se při zavádění sankcí snaží veškerými dostupnými nástroji "chránit americké rodiny a podniky před rostoucími cenami na čerpacích stanicích".

Británie v odpovědi na ruský útok oznámila dosud největší sankční balík

Británie v dnešní odpovědi na ruský útok na Ukrajinu oznámila dosud největší balík protiruských sankcí. Zasáhne více než 100 jedinců a subjektů, mezi nimi bývalého zetě ruského prezidenta Vladimira Putina a několik oligarchů. Londýn zároveň zmrazí aktiva ruských bank a vyřadí je z britského finančního systému. V plánu je příprava zákonů, které omezí finanční a exportní styky s Ruskem, oznámil britský premiér Boris Johnson v parlamentu.

Cílem nových sankcí je podle Johnsona odstřihnout Rusko od britských finančních trhů. Zmrazení aktiv čeká všechny velké ruské banky včetně té druhé největší v Rusku VTB Bank. "Omezíme množství peněz, které mohou ruští občané vložit na svá britská bankovní konta," uvedl premiér.

V posledních hodinách hojně probíranou možnost vyřazení Ruska z mezinárodního platebního systému SWIFT chce Johnson probrat se spojenci. "Nic není mimo hru," uvedl.

Nové sankce se podle Johnsona týkají "všech hlavních výrobců, kteří podporují Putinovu válečnou mašinerii". V Británii také budou mít zákaz přistát veškeré stroje ruského leteckého přepravce Aeroflot.

Na sankčním listu je kromě Putinova bývalého zetě Kirilla Šamalova i výkonný ředitel Promsvjazbank Pjotr Fradkov, který se už dříve objevil na podobném seznamu Spojených států.

Británie zároveň podle agentury Reuters oznámila balík zvýhodnění pro Ukrajince žijící na jejím území. Patří mezi ně uvolnění pravidel pro získání víz, uvedla britská ministryně vnitra Priti Patelová.

Kanada blokuje export do Ruska, premiér Trudeau ohlásil i další nové sankce

Kanada ruší stávající licence pro vývoz zboží do Ruska a zastavuje vydávání nových, oznámil dnes kanadský premiér Justin Trudeau v projevu o novém balíku sankcí souvisejícím s vývojem kolem Ukrajiny. Sankce se nově dotknou několika desítek ruských osob a společností včetně významných bank nebo členů ruské vlády, uvedl premiér.

"Uvalujeme další, tvrdé sankce. Tyto sankce dopadnou na 58 jednotlivců a entit, včetně zástupců ruských elit a jejich rodinných příslušníků," uvedl Trudeau. "Také uvalíme sankce na členy ruské bezpečnostní rady včetně ministra obrany, ministra financí a ministra spravedlnosti," pokračoval.

Podle Trudeaua budou mít tato opatření v kombinaci se zákazem exportu vysokou cenu pro "ruské elity" a omezí možnost ruské vlády financovat "neoprávněnou invazi".

Jde o druhou sadu protiruských sankcí poté, co Kanada v úterý v reakci na rozhodnutí Ruska uznat nezávislost separatistických republik na východě Ukrajiny zakázala svým občanům mimo jiné podílet se na obchodování s ruským dluhem. Dále tehdy avizovala sankce týkající se ruských zákonodárců, kteří souhlasili s "nelegálním rozhodnutím tyto republiky uznat".

Související

Bundeswehr, ilustrační fotografie

Evropa posílá vojáky do Grónska. Trumpovi ustoupit nehodlá

Evropské mocnosti v čele s Francií a Německem přistoupily k bezprecedentnímu vojenskému kroku v reakci na stupňující se tlak Bílého domu ohledně Grónska. Poté, co americký prezident Donald Trump otevřeně pohrozil možnou anexí tohoto strategického ostrova, zahájili spojenci operaci Arctic Endurance. Tato mise pod dánským velením má jasný cíl: ochránit územní celistvost Dánského království a vyslat do Washingtonu signál, že jakékoli pokusy o násilné převzetí kontroly nad ostrovem narazí na tvrdý odpor evropských partnerů.
Donald Trump Analýza

Americký zájem o Grónsko a Venezuelu je pochopitelný. Evropa se musí vzpamatovat

Svět se rychle mění v arénu otevřeného soupeření velmocí. USA a Čína bojují o vliv, kontrolu technologií i klíčových surovin, zatímco Rusko se snaží udržet zbytky své moci. Zásah Washingtonu ve Venezuele ukazuje, že ropa je dnes stejně důležitá jako před třiceti lety. A v tomto světle začíná dávat smysl i americký zájem o Grónsko a arktické trasy. Starý řád se hroutí, nový vzniká, a Evropa si musí rozmyslet, zda bude hráčem, nebo jen prostorem, o němž rozhodují jiní.

Více souvisejících

EU (Evropská unie) Kanada Velká Británie Rusko sankce

Aktuálně se děje

včera

Prezident Trump

Trump chce rozhodnout o tom, zda může Netflix koupit Warner Bros

Americký prezident Donald Trump investoval nejméně milion dolarů do nákupu dluhopisů společností Netflix a Warner Bros Discovery (WBD). Vyplývá to z finanční zprávy, kterou Bílý dům zveřejnil tento pátek. Na celé transakci je nejvíce kontroverzní její načasování; k nákupům totiž došlo jen několik dní poté, co Trump veřejně prohlásil, že hodlá osobně zasahovat do schvalovacího procesu plánovaného spojení těchto dvou mediálních gigantů.

včera

Jana Černochová

Nové vedení nestačí, říká pro EZ po prvním dni sjezdu Černochová. Členům poslala rázný vzkaz

Exministryně obrany Jana Černochová neskrývá spokojenost s výsledky pražského kongresu ODS, který do čela strany vynesl Martina Kupku. Podle ní je nové složení vedení správným krokem, ale pro EuroZprávy.cz zároveň upozorňuje, že samotná změna ve špičkách strany k úspěchu stačit nebude. Černochová zdůraznila, že odpovědnost za restart občanských demokratů nesou všichni členové, kteří nyní musí společně pracovat na zásadní proměně politického stylu.

včera

včera

Martin Kupka

Koalice SPOLU jde k ledu. Kupka ji dál rozvíjet nehodlá

Jedním z nejzásadnějších prohlášení nového předsedy ODS byl postoj k budoucí spolupráci s koaličními partnery. Nový šéf strany Martin Kupka jasně deklaroval, že v rozvíjení projektu SPOLU již nehodlá pokračovat a chce se soustředit na samostatnou cestu občanských demokratů. 

Aktualizováno včera

Martin Červíček Prohlédněte si galerii

OBRAZEM: Zvrat na sjezdu ODS: Červíček se vzdal kandidatury, prvním místopředsedou je Portlík

Jednání o novém vedení ODS na pražském kongresu přineslo zvrat, o kterém se na sjezdu v zákulisí podle informací serveru EuroZprávy.cz spekulovalo celý den. O post statutárního místopředsedy se měla původně utkat dvojice silných kandidátů – senátor Martin Červíček a starosta Prahy 9 Tomáš Portlík. Červíček se však na závěr svého nominačního projevu rozhodl z boje odstoupit a vyzval delegáty, aby podpořili jeho soupeře Portlíka.

včera

Petr Pavel a Volodymyr Zelenskyj

Česko pošle Ukrajině bojové letouny, slíbil podle tamních médií Pavel v Kyjevě

Česká republika plánuje v blízké době posílit ukrajinské letectvo o stroje určené k likvidaci ruských bezpilotních letounů. Během své návštěvy Kyjeva to podle ukrajinských médií oznámil prezident Petr Pavel. Podle jeho slov může Česko v relativně krátkém časovém horizontu poskytnout několik bojových letounů, které vykazují vysokou efektivitu právě při potírání útoků drony.

Aktualizováno včera

Volební sjezd České pirátské strany Prohlédněte si galerii

OBRAZEM: Předsedou Pirátů zůstává Hřib. Pozici obhájil hned v prvním kole

Česká pirátská strana má o svém vedení jasno. Dosavadní předseda Zdeněk Hřib v sobotním hlasování Celostátního fóra v Prachaticích přesvědčivě obhájil svou pozici a stranu povede i v nadcházejících dvou letech. Zvítězil hned v prvním kole, kdy pro něj hlasovalo 469 z celkem 611 přítomných členů. Jeho protikandidát David Witosz obdržel 257 hlasů a Hřibovi k úspěchu pogratuloval s tím, že Piráti i nadále zůstávají živou a demokratickou stranou plnou různých názorů.

včera

Volební sjezd České pirátské strany

Piráti zvolili kompletní předsednictvo. Místopředsedy jsou Šmída i Richterová

Česká pirátská strana má po víkendovém jednání v Prachaticích kompletní nové vedení. K obhájenému mandátu předsedy Zdeňka Hřiba se přidala čtveřice místopředsedů, které si členská základna vybrala během sobotního Celostátního fóra. Post prvního místopředsedy uhájil poslanec Martin Šmída, druhou místopředsedkyní se stala poslankyně Kateřina Stojanová. Vedení dále doplnili investor Jiří Hlavenka na pozici třetího místopředsedy a poslankyně Olga Richterová jako čtvrtá místopředsedkyně.

včera

ODS si volí nového předsedu. (17.1.2026)

ODS hledala dokonalého šéfa. Našla ho? Jak delegáti grilovali Kupku a Ivana

ODS potřebuje dokonalého předsedu, zaznělo během diskuze před volbou nejvýše postaveného člena strany. Stal se jím nakonec Martin Kupka, dosavadní místopředseda a ministr dopravy v předchozí vládě. Podle Kupky je například nutné posílit stranickou značku, i když nový šéf občanských demokratů zároveň připustil, že není dokonalý.

včera

Tomio Okamura

Další bizarní krok Okamury: Z kanceláře nechal odstranit vlajku Evropské unie

Předseda Poslanecké sněmovny Tomio Okamura pokračuje v symbolických změnách ve své úřadovně. Ve videu, které zveřejnil na sociálních sítích, ukázal, jak z kanceláře nechal odstranit vlajku Evropské unie. Ta tam zůstala po jeho předchůdkyni Markétě Pekarové Adamové, což se Okamura rozhodl změnit podle svého vkusu.

Aktualizováno včera

Martin Kupka Prohlédněte si galerii

OBRAZEM: Předsedou ODS se stal Martin Kupka

Občanští demokraté si na pražském sjezdu zvolili svého nového předsedu. Stal se jím Martin Kupka, který v souboji o vedení strany získal 327 hlasů. Jeho soupeř Radim Ivan obdržel podporu 138 delegátů z celkového počtu 508 platných lístků. Dosavadní lídr Petr Fiala, který se rozhodl funkci opustit, Kupku označil za svého přirozeného nástupce a garanta stability i budoucích úspěchů.

včera

Obyvatelé Kyjeva se před invazí ruské armády schovali do krytů

Zavřené školy, teploty hluboko pod nulou. Ukrajinci čelí jedné z nejnáročnějších zim za poslední desetiletí

Ukrajinci v těchto dnech čelí jedné z nejnáročnějších zim za poslední desetiletí. Kateryna Skurydina z Kyjeva popsala, že do postele uléhá v termoprádle a několika vrstvách oblečení pod tlustými dekami. Jejím netradičním pomocníkem v boji s mrazem je bezsrstý kocour jménem Pušok. Díky své vysoké tělesné teplotě funguje pro svou majitelku jako živý termofor. V jejím bytě se topení téměř nespustilo od masivního ruského útoku na energetiku z počátku ledna.

včera

včera

včera

včera

Clémence Guetté

Ve Francii se rodí návrh na okamžité vystoupení z NATO

Vztahy mezi Paříží a Washingtonem procházejí jednou z nejhlubších krizí v novodobé historii. To, co bylo dříve považováno za nepředstavitelný politický scénář, se nyní stává reálným tématem veřejné debaty. Vůbec poprvé byl totiž na půdu francouzského Národního shromáždění předložen konkrétní parlamentní návrh, který požaduje okamžité vystoupení Francie ze Severoatlantické aliance. Tato iniciativa, v jejímž čele stojí vlivná levicová poslankyně Clémence Guetté, odráží rostoucí frustraci Francouzů z dominance Spojených států.

včera

Donald Trump

Trump pohrozil uvalením cel na státy, které nesouhlasí s anexí Grónska

Americký prezident Donald Trump přitvrdil ve své rétorice ohledně Grónska a pohrozil uvalením obchodních cel na státy, které nebudou sdílet jeho ambici toto území anektovat. Během pátečního setkání v Bílém domě, které se původně mělo týkat zdravotní péče, prohlásil, že Spojené státy Grónsko nezbytně potřebují pro svou národní bezpečnost. Podle Trumpa existují dvě cesty, jak ostrova dosáhnout – buď „po dobrém“, tedy koupí, nebo „po zlém“, což mnozí interpretují jako hrozbu vojenskou silou.

včera

Petr Fiala na zahájení poslední fáze kampaně koalice SPOLU

Kdo nahradí Fialu a Hřiba? ODS a Piráti si dnes zvolí nové vedení

Pražský hotel Clarion se dnes stane dějištěm 32. kongresu Občanské demokratické strany. Zástupci členské základny z celé republiky se zde sejdou, aby v sobotu a v neděli rozhodli o budoucím kurzu tohoto politického uskupení. Hlavním bodem programu bude personální obměna, při níž delegáti vyberou předsedu i jeho zástupce na další dva roky. Ze stejného důvodu se dnes sejde v jihočeských Prachaticích i Celostátního fórum České pirátské strany, kde delegáti rovněž rozhodnou o novém složení nejužšího vedení. 

včera

16. ledna 2026 21:55

Pekarová Adamová má po odchodu z politiky novou práci. Pomáhá známé firmě

Bývalá předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová je od listopadu mimo vrcholnou politiku. Bez práce ale není. Podle nejnovějších informací se jedna z velkých nadnárodních firem rozhodla využít jejích zkušeností a kontaktů z politiky. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy