EU chce do měsíce otevřít diplomatické zastoupení v Afghánistánu

Evropská unie chce do měsíce znovuotevřít své diplomatické zastoupení v Afghánistánu, napsal dnes britský deník Financial Times (FT). Poznamenal přitom, že cílem unijní sedmadvacítky je prohloubit svou dosud velmi omezenou komunikaci s vládou islamistického hnutí Tálibán.

Pokud do měsíce skutečně dojde ke znovuotevření unijní mise v neklidné asijské zemi, bude to znamenat návrat evropských diplomatů do Kábulu 12 týdnů poté, co město museli po odchodu amerických a spojeneckých vojsk urychleně opustit, jelikož Tálibán nad zemí překvapivě rychle získal kontrolu.

Návrat unijních diplomatů se plánuje v době, kde se světové mocnosti stále snaží shodnout na tom, jak s Tálibánem jednat. Brusel uvedl, že hodlá s vládou tálibů komunikovat, ale nemá v plánu ji uznat.

Mezi státy sedmadvacítky podle FT panuje shoda na tom, že unijní zastoupení v Tálibánem vedeném Afghánistánu je potřebné, aby EU v zemi mohla apelovat na dodržování lidských práv, pomohla předejít humanitární krizi a dohlédla na to, že Tálibán plní svůj závazek, že se Afghánistán nestane vývozcem terorismu.

Brusel podle FT také reaguje na postup Ruska, Turecka a Číny, které po svržení předchozí afghánské vlády své ambasády v Afghánistánu nezavřely a které se snaží s novým režimem vybudovat úzké vztahy.

Evropská služba pro vnější činnost, tedy unijní diplomatická služba, plánuje znovuotevřít své zastoupení v Kábulu, sdělily FT zdroje, které byly s plánem seznámeny. Podle nich by toto zastoupení kromě unijních činitelů mohli využívat také diplomati členských zemí EU. Termín otevření přitom podle zdrojů bude závist na vyřešení bezpečnostních otázek.

Brusel v září vyslal do Afghánistánu tým, který má vyhodnotit proveditelnost navrácení diplomatů do Kábulu. Bez fyzické přítomnosti v Afghánistánu by totiž EU neměla přístup potřebný k efektivní realizaci přislíbeného balíčku regionální pomoci v hodnotě přibližně miliardy eur (25,7 miliardy Kč).

Za uplynulý měsíc se Brusel snažil s Kábulem vyjednat dohodu, která by umožnila zajistit ochranu budovy zastoupení soukromou ostrahou či ochrankami členských států. Podle jednoho zdroje FT ale EU neochotně přijala skutečnost, nelze obejít nastavená pravidla, podle nichž zahraniční zastoupení v Afghánistánu mohou chránit jen bezpečnostní složky Tálibánu.

Mluvčí šéfa unijní diplomacie Nabila Massraliová uvedla, že zatím nebylo rozhodnuto o bezpečnostních otázkách týkajících se mise v Afghánistánu. "Můžeme potvrdit, že pracujeme na zajištění omezené přítomnosti na místě, z bezpečnostních důvodů však nemůžeme sdělovat podrobnosti," sdělila FT. "V této fázi by šlo pouze o (zastoupení) EU. Členské státy se mohou připojit, ale to je na jejich uvážení. Pokud jde o to, kdo našim zaměstnancům bude zajišťovat bezpečnost, zjišťujeme, jaké jsou stávající možnosti," pokračovala. "Jak jsme opakovaně uvedli, není to známka uznání (vlády Tálibánu). Chceme být schopni lépe pomáhat afghánským lidem, kteří potřebují naši pomoc, tím, že budeme blíž," dodala s tím, že komunikace s Tálibánem je proto nevyhnutelná.

Související

Ursula von der Leyenová, MSC 2025 | 14. – 16.02.2025

Oznámení nových Trumpových cel zahýbalo Evropou. Od lídrů přišla rázná reakce

Transatlantické obchodní vztahy procházejí další hlubokou krizí poté, co americký prezident Donald Trump oznámil, že odstupuje od části přelomové dohody o clech, kterou uzavřel s lídry Evropské unie loni v létě ve Skotsku. Trump ostře zkritizoval Brusel za příliš pomalou ratifikaci ujednání a na sociální síti Truth Social oznámil, že zvýší cla na automobily a nákladní vozy dovážené z EU do Spojených států z nynějších 15 % na 25 %.
Mark Carney, Liberální strana Kanady

Carney: Evropa se nepodrobí brutálnímu světu, stane se základnou pro obnovu mezinárodního řádu

Evropa se nepodrobí „brutálnímu světu“ a namísto toho se stane základnou pro obnovu nového mezinárodního řádu. Na summitu Evropského politického společenství (EPC) v arménském Jerevanu to prohlásil kanadský premiér Mark Carney. Ten se stal historicky prvním neevropským lídrem, který se jednání tohoto bloku zúčastnil, což podtrhuje proměnu globálních spojenectví v době rostoucí nejistoty.

Více souvisejících

EU (Evropská unie) Afghanistán

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

Hokej, ilustrační fotografie.

Čeští hokejisté přišli o trénink před Švédskými hokejovými hrami. Kvůli díře v ledu

Nepříjemný a zároveň nečekaný začátek přípravy na závěrečný turnaj před blížícím se mistrovstvím světa, tedy na Švédské hokejové hry, zažili čeští hokejisté. Nejprve v tréninkové hale Caratana Arena ve švédském Ängelholmu hledali někoho, aby v hale rozsvítil. Když se nakonec rozsvítit povedlo, byla odhalena díra v ledu. Nakonec byl tento původně naplánovaný trénink zrušen, aby mohl být nahrazen čtvrtečním ranním.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Sídlo Světové zdravotnické organizace

WHO pátrá po původu hantaviru. Objevila pacienta nula

Představitelé Světové zdravotnické organizace (WHO) vnesli více světla do probíhajícího vyšetřování nákazy na palubě výletní lodi MV Hondius. Šéf organizace podrobně zrekapituloval dosud známé a potvrzené případy, které odstartovaly mezinárodní zdravotní pohotovost. Celý řetězec tragických událostí začal u muže, u něhož se první příznaky objevily již 6. dubna a který nemoci podlehl o pět dní později.

včera

Letadla, ilustrační foto

Hantavirem se zřejmě nakazila i letuška. Na palubě letadla bylo téměř 400 lidí

Letecká společnost KLM potvrdila, že na palubě letu z jihoafrického Johannesburgu do Amsterdamu, kterým měla cestovat žena nakažená hantavirem, se nacházelo celkem 388 osob. Incident se odehrál 25. dubna a vyvolal rozsáhlá preventivní opatření ze strany nizozemských zdravotnických úřadů. Mezi lidmi na palubě bylo kromě cestujících také čtrnáct členů posádky.

včera

Prezident Trump Prohlédněte si galerii

NBC: Trump musel zastavit operaci Projekt Svoboda kvůli Saúdům. Zablokovali Američanům vzdušný prostor

Americký prezident Donald Trump musel nečekaně zastavit operaci „Projekt Svoboda“, jejímž cílem bylo prolomit íránskou blokádu v Hormuzském průlivu a zajistit bezpečný průjezd lodí. K tomuto náhlému obratu došlo pouhých 36 hodin po spuštění akce poté, co klíčový spojenec v Perském zálivu – Saúdská Arábie – zablokoval americké armádě přístup ke svým základnám a vzdušnému prostoru.

včera

včera

Hantavirus

Případ lodi MV Hondius je pro vědce výjimečný. Jak se hantavirus šíří a hrozí další globální pandemie?

Výskyt infekčních onemocnění na palubách výletních lodí není pro epidemiology žádnou neznámou. Obvykle jde o střevní potíže způsobené noroviry nebo bakteriemi E. coli, případně o respirační nákazy, jak ukázala pandemie koronaviru. Současná situace na nizozemském plavidle M.V. Hondius je však podle odborníků něčím naprosto výjimečným a nečekaným.

včera

Ilustrační foto

Svět v pohotovosti. Loď MV Hondius opustilo 40 lidí, letadly odletěli domů

Situace kolem výletní lodi MV Hondius, kterou zasáhla vlna nákazy smrtícím hantavirem, nabírá na dramatičnosti. Podle nejnovějších informací nizozemského ministerstva zahraničí opustilo plavidlo na dálkovém britském území Svatá Helena mnohem více lidí, než se původně předpokládalo. Celkem se jedná o zhruba 40 cestujících, kteří se po první tragické události na lodi rozhodli nepokračovat v plavbě a vydali se do svých domovů komerčními lety.

včera

Ilustrační foto

Patří mezi nejsmrtelnější viry vůbec. Jak se hantavirus dokáže šířit mezi lidmi?

Lékaři a vědci v současnosti upírají veškerou pozornost k výletní lodi MV Hondius, na které se rozšířila nebezpečná nákaza hantavirem. Klíčem k pochopení toho, co se na palubě děje, je studie tragického ohniska v argentinské vesnici Epuyen z roku 2018. Tehdy jediná narozeninová oslava spustila řetězec událostí, který vedl k jedenácti úmrtím a poprvé detailně popsal, jak se specifický kmen viru zvaný Andes dokáže šířit přímo mezi lidmi.

včera

včera

MV Hondius

MV Hondius míří k Tenerife. Z lodi zmizelo 23 lidí, WHO po nich vyhlásila pátrání

Výletní loď MV Hondius, která se stala dějištěm tragického propuknutí nákazy hantavirem, aktuálně míří k břehům kanárského přístavu Granadilla de Abona na ostrově Tenerife. Na palubě plavidla bylo doposud potvrzeno osm případů nákazy, přičemž tři lidé této nebezpečné nemoci podlehli. Očekává se, že loď dorazí do cíle v neděli ráno, kde na cestující budou čekat přísná bezpečnostní opatření a zdravotnické týmy připravené k okamžité evakuaci.

včera

včera

včera

Dobré zprávy z Českého Švýcarska. Stupeň požárního poplachu se snížil

Další dobré zprávy přišly z Českého Švýcarska, kde hasiči od víkendu bojují s rozsáhlým lesním požárem. Podle nejnovějších informací se snížil stupeň požárního poplachu. Okolnostmi požáru se zabývá policie. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy