Evropská unie podle svých činitelů v těchto dnech vyjednává s Británií kompromisní variantu dodávek vakcíny od firmy AstraZeneca, která by vyhovovala oběma stranám. Šéfka společných unijních nákupů vakcín Sandra Gallinaová dnes prohlásila, že Brusel nebude váhat s využitím všech možnosti, aby společnost přiměl k dodání co největšího množství slíbených dávek.
Evropská komise se podle jednoho z činitelů chystá rozšířit možnosti omezení jejich vývozu, které by mohlo zasáhnout i další firmu Johnson & Johnson.
Většina unijních států se stále potýká s nedostatkem vakcín ke zrychlení tempa očkování proti covidu-19, které by umožnilo splnit cíl do konce léta naočkovat přes dvě třetiny dospělých obyvatel EU. Hlavní potíže má evropský blok s britsko-švédskou společností AstraZeneca, která v prvním čtvrtletí dodá necelou třetinu z více než 90 milionů původně přislíbených dávek. Dodávky hodlá výrazně omezit i ve druhém kvartálu.
"Použijeme všechny nástroje, které máme k dispozici, abychom vakcíny dostali," řekla dnes Gallinaová během debaty s europoslanci. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová minulý týden pohrozila, že Brusel omezí vývoz vakcín firmy ze závodů na území EU.
Ve smlouvě, kterou komise loni se společností uzavřela, jsou zmíněny dva podniky v Británii, jeden v Belgii a jeden v Nizozemsku, které by měly zajišťovat dodávky do členských zemí. Zatím se to však podle unijních činitelů naplňuje pouze v případě toho belgického, z ostatních putují vakcíny primárně do Británie.
Komise tvrdí, že omezení vývozu je až krajní možností a má se týkat zemí s výrazně vyšší počtem očkování, které zároveň neposkytují vakcíny unii. Británie, která je hlavním potenciálním terčem exportního zákazu, tuto možnost dopředu odsuzuje jako porušení pravidel volného obchodu znemožňující firmě plnit smlouvu s Londýnem. Britský premiér Boris Johnson o víkendu hovořil s lídry Německa a Francie ve snaze odvrátit tento krok, který však obě země podporují. Lídři členských zemí budou o dalším postupu jednat během dvoudenního videosummitu, který začíná ve čtvrtek.
Brusel se podle nejmenovaných činitelů v současnosti snaží s Londýnem dohodnout na sdílení produkce z nizozemského podniku. Pokud by Británie odmítala vyjít unii vstříc, může dojít na zákaz vývozu, s nímž podle bruselského webu Politico Nizozemsko souhlasí.
Není zatím zcela jasné, kolik vakcín by v případě zapojení nizozemského závodu přibylo unijním zemím. Komisař Thierry Breton začátkem března prohlásil, že tamní výrobní kapacita je až šest milionů dávek měsíčně.
Nejmenovaný činitel dnes novinářům řekl, že EU se chystá rozšířit možnosti zmíněného zákazu vývozu. Komise podle něj ve středu navrhne, aby se zákaz exportu mohl týkat nejen případů, kdy firmy své závazky v daném čtvrtletí vůbec neplní, ale i jejich odkládání na konec kvartálu. Některá evropská média dnes informovala, že podobné plány v několika členských zemích avizoval Johnson & Johnson. Firma, jejíž vakcínu regulátor EU schválil předminulý týden, má ve druhém čtvrtletí státům EU poskytnout 55 milionů dávek. V průběhu dubna však podle médií dodá méně vakcín, než se původně předpokládalo a jejich doručení posune na květen a červen.
Související
Období hlubokého otřesu a nejistoty. Rok 2025 se zapíše do dějin Evropské unie
Brusel vrací úder. Tlaku USA ustoupit nehodlá
EU (Evropská unie) , evropská komise , AstraZeneca , očkování
Aktuálně se děje
před 35 minutami
V Česku se potvrdilo další ohnisko ptačí chřipky
před 1 hodinou
Zelenskyj i Putin chtějí ukončit válku na Ukrajině, prohlásil Trump
Aktualizováno před 2 hodinami
Nebezpečné počasí hrozí už dnes večer. Výstraha se týká celé ČR
před 3 hodinami
Trump měl na telefonu Putina. Hovor byl dobrý a produktivní, tvrdí šéf Bílého domu
před 4 hodinami
Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo
před 4 hodinami
Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř
před 5 hodinami
Příměří u jaderné elektrárny v Záporoží. Začaly kritické opravy vedení
před 6 hodinami
Muž s nožem v Budějovicích vyhrožoval kolemjdoucím. Policista ho zpacifikoval
před 7 hodinami
Francie oplakává Bardotovou. O dojmy se podělil i prezident Macron
před 8 hodinami
Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany
před 10 hodinami
Hazard, jaký se nevidí. Žena v Krkonoších bruslila na tenkém ledu i s kočárkem
před 11 hodinami
Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová
před 11 hodinami
Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec
před 12 hodinami
Zimní počasí na přelomu roku. Napadnout mohou desítky centimetrů sněhu
před 13 hodinami
Trump přivítá Zelenského. Zbývá deset procent a plán bude hotový, tvrdí Kyjev
před 14 hodinami
Anonym vyhrožoval střelbou v teplickém obchodním domě. Policie po něm pátrá
před 15 hodinami
Předpověď počasí: Poslední týden roku bude ve znamení pravé zimy
včera
"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině
včera
Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry
včera
Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti
Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.
Zdroj: Libor Novák