Evropská unie chce po nástupu nového amerického prezidenta Joea Bidena výrazně posílit spolupráci se Spojenými státy, s nimiž měla poslední čtyři roky za vlády Donalda Trumpa chladné vztahy. Sedmadvacítka evropských zemí dnes zveřejnila strategii, podle které hodlá společně s Washingtonem bojovat proti pandemii nemoci covid-19 i klimatickým změnám a také vyřešit vzájemné obchodní spory.
Lídři EU by rádi už v první polovině příštího roku posílení spolupráce s Bidenem osobně probrali na summitu v Bruselu.
Evropská komise dává v dnešním plánu najevo, že Bidenovo volební vítězství nad končícím prezidentem Trumpem, který označoval EU spíše za soka než za partnera, je "příležitostí, která se naskytne jednou za generaci". Evropský blok jí hodlá využít a přesvědčit novou americkou vládu o potřebě spolupráce na globálních tématech a návratu k multilateralismu, k němuž se Trump stavěl kriticky.
"Konkrétními návrhy spolupráce s novou Bidenovou administrativou vysíláme našim americkým přátelům a spojencům jasný signál. Pojďme se dívat vpřed, nikoli zpět," prohlásil dnes šéf unijní diplomacie Josep Borrell s odkazem na rozpory, které mezi oběma dlouholetými spojenci za Trumpova působení vznikly.
When the transatlantic partnership is strong, the EU and the US are both stronger.It is time to reconnect with a new agenda for transatlantic and global cooperation for the world of today.Let’s look forward, not back. ?? ?? #EUinTheWorld
— European Commission ?? (@EU_Commission) December 2, 2020
Dosavadní šéf Bílého domu například odmítal uznat závažnost klimatických změn a oznámil odstoupení své země od pařížské klimatické dohody. Biden dal jasně najevo, že hodlá v této věci zcela obrátit kurz a dřívější závazky opět respektovat. Výrazně aktivnější přístup bližší tomu evropskému má zvolený prezident také směrem k nynější pandemii, jejíž průběh Trump zprvu zlehčoval a snažil se co nejméně omezit americkou ekonomiku. Unie by podle dnešního plánu chtěla přesvědčit USA, aby například spolufinancovaly zajištění vakcín pro země celého světa. Trump přitom na nedávném videosummitu vyspělých zemí G20 zmínil, že vakcínu by podle něj jako první měli dostat Američané.
Zásadní zlepšení očekává unie v obchodních vztazích. Trump zavedl cla na dovoz hliníku či oceli a kvůli negativní americké obchodní bilanci s EU hrozil uvalením další celní zátěže. Podle dnešního plánu by unie chtěla s USA "úzce spolupracovat na vyřešení vzájemných obchodních sporů vadících oběma stranám". Konkrétní řešení pří jako je dlouhodobá celní válka o státní podporu leteckých výrobců Airbus a Boeing však komise nenastínila.
Biden sice dal najevo, že bude oproti Trumpovi větším příznivcem globálních organizací jako je Světová obchodní organizace (WTO), není však jisté, nakolik sblíží své obchodní postoje s evropskými. Podle expertů bude v této věci důležité také hledání společného přístupu k posilující globální roli Číny, o němž však komise ve své strategii nemluví.
EU by ráda s Bidenovou vládou vyřešila také další sporné téma, kterým je zdanění velkých technologických firem. Komise by chtěla obnovit letos přerušený dialog a přimět Washington, aby souhlasil s kompromisní variantou zdanění amerických internetových obrů jako Facebook či Google, která by předešla zaváděním různých daní v jednotlivých evropských zemích. EK také chce k vyřešení obchodních a daňových sporů ustavit zvláštní transatlantickou radu.
Podobnou strategii jako komise už v pondělí velvyslancům členských zemí unie představil předseda Evropské rady Charles Michel. Počítá mimo jiné s tím, že Biden by s unijními lídry měl v první polovině příštího roku hned dvakrát probrat možnosti budoucí spolupráce: nejprve při videokonferenci a až to vývoj covidové nákazy dovolí, tak i osobně v Bruselu. O návrzích unijních orgánů budou koncem příštího týdne hovořit na summitu prezidenti a premiéři členských zemí, kteří by měli společný postup EU k budoucím vztahům s USA formálně podpořit.
Související
Podporovat Trumpa už se v Evropě nenosí. Pro politiky se stal přítěží
EU prověřuje podezřelé IT dotace na Slovensku. Sousedům hrozí sankce
EU (Evropská unie) , Josep Borrell , Joe Biden , USA (Spojené státy americké) , Donald Trump , evropská komise
Aktuálně se děje
před 33 minutami
Počty rekrutů jsou výrazně nižší, než ztráty na Ukrajině. Náborové příspěvky už nefungují, Rusko se bojí mobilizace
před 1 hodinou
USA povolí Turecku prodat své zbraně Ukrajině. Moskva se bouří, hrozí a chce vysvětlení
před 3 hodinami
Stíhačka NATO sestřelila dron nad Rumunskem, zřejmě byl ruský
před 4 hodinami
Netanjahuovo odmítnutí nevadí. Hamás zahájil jednání o mírovém plánu pro Pásmo Gazy
před 5 hodinami
Vraťte se do reality, vzkázal Írán Trumpovi po slovech o ovládnutí Hormuzského průlivu
před 6 hodinami
Ukrajina podnikla jeden z největších letošních útoků na Rusko
před 8 hodinami
Další země svádí boj s plameny. Belgii zasáhl největší požár v moderní historii země
před 9 hodinami
Rusko buduje vlastní variantu Starlinku. Rychleji, než se předpokládalo
před 10 hodinami
Flamingo v akci: Ukrajina poprvé udeřila v ruském vnitrozemí střelami vlastní výroby
před 11 hodinami
Počasí příští týden: Po krátkém ochlazení se vrátí tropy
včera
Maďarsko začalo potápět lodě na Dunaji, aby udrželo v chodu jedinou jadernou elektrárnu
včera
Vývoj umělé inteligence vstupuje do nové fáze. Lidé začínají vytvářet své digitální dvojníky
včera
Zákaz sociálních sítí pro děti ve Francii neprošel. Nejvyšší soud zákon zrušil
včera
Po silném zemětřesení zasáhlo Indonésii 230 dalších otřesů. Počet mrtvých roste
včera
Ukrajina dokončuje vývoj první balistické rakety. Bude sloužit jako základ evropského protiruského štítu
včera
Ruská armáda utrpěla v červenci jedny z nejvyšších ztrát od začátku invaze, Ukrajina hlásí úspěšnou protiofenzívu
včera
Španělsko a Maroko se bojí další migrační vlny. Výrazně posilují bezpečnost na hranicích
včera
Rusko vydalo zatykač na Conora Kennedyho, syna ministra zdravotnictví USA
včera
Chorvatsko pohltily rozsáhlé lesní požáry
včera
Pět let od návratu Tálibánu k moci: Afghánistán se hroutí, lidem hrozí hladomor
Uplynulo pět let od chaotického stažení amerických vojsk z Kábulu a návratu Hnutí Tálibán k moci. Afghánistán se za tuto dobu proměnil v dějiště jedné z nejzávažnějších lidskoprávních a humanitárních krizí na světě. Přestože Spojené státy během dvacetileté války investovaly do konfliktu obrovské finanční prostředky, v současnosti se země i její obyvatelé ocitli mimo hlavní bod zájmu mezinárodního společenství, a to navzdory hrozícímu hladomoru a plošnému potlačování základních práv.
Zdroj: Libor Novák