EU i Británie stále preferují dohodu, ne však za každou cenu

Evropská unie i Británie stále dávají přednost uzavření dohody o budoucích vztazích, nikoli však za každou cenu. Uvedli to dnes předseda Evropské rady Charles Michel a britský premiér Boris Johnson po telefonátu, v němž hovořili o šancích na úspěšné uzavření dosud nepříliš efektivních vyjednávání Bruselu a Londýna.

Zatímco britská strana by chtěla mít o osudu rozhovorů jasno do poloviny října, hlavní unijní vyjednavač Michel Barnier dnes podle informací ČTK řekl, že budou pokračovat i po tomto datu.

Poté, co se vyjednávání v klíčových oblastech prakticky nepohnulo z místa od lednového britského odchodu z evropského bloku, rozhodli se vyjednávači obou stran zvýšit tempo rozhovorů a jednají každý týden. Ačkoli se v posledních dnech začaly z obou stran ozývat optimističtější hlasy, zásadní sporná témata hospodářské soutěže, dohledu nad dodržováním pravidel či rybolovu stále zůstávají nedořešena.

"Je čas, aby Británie vyložila karty na stůl," prohlásil po dnešním telefonátu s Johnsonem Michel, podle něhož EU nehodlá dospět k dohodě za cenu, že by obětovala princip rovné soutěže.

Zatímco unie dlouhodobě přesvědčuje Británii, že za plný přístup na jednotný trh musí přijmout některá pravidla platná v EU, vláda v Londýně tvrdí, že chce pouze volnou obchodní dohodu, jakou má sedmadvacítka například s Kanadou.

"Premiér zopakoval, že jakákoli dohoda musí odrážet vůli britských voličů a že firmy a občané potřebují mít ve věci budoucích vztahů co nejdříve jistotu," uvedl k telefonátu mluvčí Johnsonova úřadu.

Londýn v posledních dnech stojí za požadavkem, aby bylo o osudu rozhovorů jasno do unijního summitu začínajícího příští čtvrtek. O potřebě dokončit jednání v říjnu mluvil dříve i Barnier. Dnes však podle zdroje ČTK unijním velvyslancům řekl, že jednání budou s největší pravděpodobností muset pokračovat i poté. Šéf unijních vyjednávačů se kromě toho snaží přesvědčit zástupce přímořských států, aby zvážily ústupky ze svých požadavků na zachování současných práv na rybolov v britských vodách. Londýn v této věci odmítá ustoupit a Johnsonův mluvčí po telefonátu zmínil právě rybolov jako téma, v němž přetrvávají "významné neshody".

Pokud by se nepodařilo dohodu uzavřít v nejbližších týdnech, aby ji do konce roku mohly schválit parlamenty na obou stranách, zatížila by od ledna vzájemný obchod cla a kvóty podle pravidel Světové obchodní organizace. Ekonomové se shodují, že i vzhledem ke koronavirovým omezením by měla tato situace negativní dopad na EU i Británii, ostrovní země by jej však pocítila výrazně hůře.

Související

Brexit

Britové po 10 letech brexitu litují. Přijala by je EU zpátky?

Průzkum veřejného mínění thinktanku Evropská rada pro mezinárodní vztahy v patnácti zemích ukázal, že dvě třetiny občanů Evropské unie považují opětovný návrat Velké Británie do tohoto společenství za velmi dobrý, dobrý nebo neutrální nápad.
Brexit

Život se Britům po brexitu zhoršil, chtějí se vrátit do Unie. Co si o tom myslí obyvatelé EU?

Dvě třetiny občanů Evropské unie by podpořily návrat Velké Británie do tohoto bloku. Vyplývá to z průzkumu veřejného mínění, který realizoval thinktank Evropská rada pro mezinárodní vztahy (ECFR) v 15 zemích. Podle těchto dat považuje 66 % respondentů opětovné členství Spojeného království za velmi dobrý, dobrý nebo neutrální nápad. Podpora se pohybovala od nejnižších hodnot v Bulharsku (56 %), Francii a Itálii (59 %) až po nejvyšší v Nizozemsku a Dánsku (75 %). Bližší vztahy mezi EU a Británií schvaluje také většina voličů krajně pravicových a unijních kritických stran, jako je polská Konfederace (71 %), německá AfD (58 %) či francouzské Národní sdružení (58 %).

Více souvisejících

Brexit EU (Evropská unie) Velká Británie Charles Michel Boris Johnson Michel Barnier

Aktuálně se děje

před 44 minutami

před 1 hodinou

Ilustrační fotografie.

Více lékařů a zdravotníků pro české zdravotnictví. Programy nesou první výsledky

Ministerstvo zdravotnictví společně s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy a Asociací děkanů lékařských fakult ČR vyhodnotilo výsledky dlouhodobých programů na podporu vzdělávání lékařů a nelékařských zdravotnických pracovníků. Oba programy podle hodnocení úspěšně plní svůj účel a zapojené školy naplňují stanovené závazky. 

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 11 hodinami

před 12 hodinami

Sucho, ilustrační fotografie.

První kroky koalice pro boj se suchem. Mají se vytipovat nejkritičtější místa

Ve Strakově akademii se v pondělí sešla na prvním zasedání obnovená Národní koalice pro boj se suchem. Jednala o navýšení prostředků na financování opatření proti suchu a o naplňování Koncepce ochrany před následky sucha pro území České republiky na období 2023–2027. Premiér po jednání zdůraznil, že ministerstva společně s Českým hydrometeorologickým ústavem sestaví mapu míst, která jsou suchem zasažena nejvíce. Zároveň byla na pondělí 24. srpna svolána Ústřední komise pro sucho. 

před 13 hodinami

před 14 hodinami

před 15 hodinami

včera

včera

Plavání

Vynikající Seemanová s Knedlou. Z vydařeného ME v plavání si oba vezou domů zlato

Úspěšné léto českých sportovců pokračuje. Po tenistce Lindě Noskové (Wimbledon), šermíři Aleanderu Choupenitchovi  a motocyklistovi Filipu Salačovi zažili zlatý úspěch další z nich. Konkrétně jde o plavce Barboru Seemanovou a Miroslava Knedlu, kteří se rozhodně neztratili na své letošní vrcholné akci v podobě mistrovství Evropy v plavání v Paříži. Barbora Seemanová potvrdila dobře načasovanou formu v závodě na 200 metrů volným způsobem, kterou ovládla. Její reprezentační kolega Miroslav Knedla pak triumfoval v závodě na 50 m znakem. Zatímco Seemanová si ve svém finále vylepšila svůj osobní rekord o 74 setin na 1:54,38 sekundy, tak také Knedla vylepšil rekord a to ten český, když zaplaval čas 24,11. Celkově

včera

Vláda schválila koridory rychlovlaků na území Prahy

Vláda na pondělním zasedání schválila Dílčí územní rozvojový plán (DÚRP) VRT PRAHA, který vymezuje koridory pro vysokorychlostní trať na území hlavního města. Jde o významný krok v přípravě nové železniční infrastruktury, která má zvýšit kapacitu pražského železničního uzlu a vytvořit podmínky pro budoucí provoz vysokorychlostních vlaků.

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy