Evropská unie musí efektivně kontrolovat své vnější hranice, aby přes ně nepronikali nebezpeční radikálové. Členské státy by také měly zlepšit spolupráci svých bezpečnostních složek a výměnu informací mezi tajnými službami.
Shodli se na tom dnes ministři vnitra unijních zemí v reakci na nedávné teroristické útoky ve Francii a Rakousku. Vyzvali také k rychlému schválení pravidel, která by přiměla sociální sítě ihned mazat příspěvky s teroristickým obsahem.
"Pokud budeme jednotní, terorismus nebude mít dlouhodobě šanci," prohlásil po dnešní videokonferenci německý ministr Horst Seehofer, jehož země EU v současnosti předsedá.
Interior Minister #Seehofer on today’s #JHA videoconference: „When #Europe works together to fight terrorism and extremism, then Europe is a superpower. All ??member states have adopted the declaration on the latest terrorist attacks. This sends a strong signal of #solidarity.“ pic.twitter.com/nP1b9vnsGB
— Sebastian Fischer (@SFischer_EU) November 13, 2020
Zástupci unijních vlád shodou okolností probírali společný postup v den pátého výročí atentátů v Paříži, při nichž zemřelo více než 130 lidí. Podle eurokomisařky pro vnitřní záležitosti Ylvy Johanssonové se od té doby spolupráce zemí v boji proti terorismu zlepšila, stále však má nedostatky.
Státy a Evropský parlament by podle společného prohlášení ministrů měly mimo jiné rychle schválit nařízení, díky němuž budou muset sociální sítě mazat příspěvky s teroristickým obsahem do hodiny od upozornění od úřadů některé ze zemí. To podle Johanssonové znemožní například koordinaci útoků či zveřejňování návodů k výrobě výbušnin.
Pachatelé některých teroristických útoků z posledních let byli již dříve známi policii, státy si však ne vždy byly schopny včas předávat podstatné informace. Ministři se dnes shodli, že země musí začít "plně využívat existující nástroje pro výměnu informací". Státy mají zároveň co nejrychleji dokončit propojení svých informačních systémů.
Komise navíc podle Johanssonové hodlá posílit pravomoci evropské policejní agentury Europol a předložit návrh směrnice pro lepší ochranu kritické infrastruktury. Tyto a další návrhy mají být součástí akčního plánu pro boj s terorismem, který chce komisařka představit během prosince.
"Všichni se shodujeme na tom, že by měla být významně posílena ochrana vnějších hranic EU, především z bezpečnostních důvodů," prohlásil dnes Seehofer. K lepší kontrole vnějších hranic a bezproblémovému fungování společného schengenského prostoru může podle ministrů přispět efektivní propojení úředních databází jednotlivých zemí, na němž se již EU shodla, nedaří se jej však zcela převést do praxe. Unie by v budoucnu mohla podle ministrů disponovat jednotnou bezpečnostní databází.
Francouzský prezident Emmanuel Macron navrhl minulý týden v reakci na nedávné útoky z Paříže a Nice reformu schengenského systému, po níž by se neměli radikálové snadno pohybovat po území evropského bloku. Atentátník z Nice se krátce před útokem, při němž koncem října zemřeli tři lidé, dostal bez problémů do Francie z Itálie. Komisařka Johanssonová dnes oznámila, že koncem měsíce s ministry probere možnosti vylepšení systému a na základě debaty připraví do května příštího roku návrh reformy.
Související
Období hlubokého otřesu a nejistoty. Rok 2025 se zapíše do dějin Evropské unie
Brusel vrací úder. Tlaku USA ustoupit nehodlá
EU (Evropská unie) , Terorismus , Horst Seehofer
Aktuálně se děje
včera
V Česku se potvrdilo další ohnisko ptačí chřipky
včera
Zelenskyj i Putin chtějí ukončit válku na Ukrajině, prohlásil Trump
Aktualizováno včera
Nebezpečné počasí hrozí už dnes večer. Výstraha se týká celé ČR
včera
Trump měl na telefonu Putina. Hovor byl dobrý a produktivní, tvrdí šéf Bílého domu
včera
Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo
včera
Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř
včera
Příměří u jaderné elektrárny v Záporoží. Začaly kritické opravy vedení
včera
Muž s nožem v Budějovicích vyhrožoval kolemjdoucím. Policista ho zpacifikoval
včera
Francie oplakává Bardotovou. O dojmy se podělil i prezident Macron
včera
Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany
včera
Hazard, jaký se nevidí. Žena v Krkonoších bruslila na tenkém ledu i s kočárkem
včera
Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová
včera
Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec
včera
Zimní počasí na přelomu roku. Napadnout mohou desítky centimetrů sněhu
včera
Trump přivítá Zelenského. Zbývá deset procent a plán bude hotový, tvrdí Kyjev
včera
Anonym vyhrožoval střelbou v teplickém obchodním domě. Policie po něm pátrá
včera
Předpověď počasí: Poslední týden roku bude ve znamení pravé zimy
27. prosince 2025 21:20
"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině
27. prosince 2025 20:05
Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry
27. prosince 2025 18:51
Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti
Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.
Zdroj: Libor Novák