Evropská unie rozšíří sankce proti ruským představitelům kvůli uvěznění opozičního lídra Alexeje Navalného a potlačování demonstrací na jeho podporu. Shodli se na tom dnes ministři zahraničí členských zemí bloku. Podle informací ČTK mají na sankční seznam přibýt jména čtyř lidí, mimo jiné ruského generálního prokurátora.
Šéf unijní diplomacie Josep Borrell novinářům sdělil, že postihy budou vůbec poprvé zavedeny s využitím nového globálního sankčního režimu EU. Ruské ministerstvo zahraničí podle agentury TASS označilo chystané sankce za nezákonné, nepřijatelné a za chybný krok. EU podle ruské diplomacie promeškala příležitost změnit svůj přístup k Rusku.
Sankce se podle dostupných informací nedotknou ruských oligarchů blízkých Kremlu, jejichž potrestání jako účinný tlak na prezidenta Vladimira Putina navrhoval sám Navalnyj.
Postihy navazují na nedávnou Borrellovu cestu do Moskvy, kde se šéf unijní diplomacie marně snažil žádat Navalného propuštění. Patrně nejznámější kritik Kremlu má strávit v trestanecké kolonii 2,5 roku za porušení pravidel dřívějšího podmíněného trestu za zpronevěru. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov navíc volil vůči Borrellovi a EU ostrá slova a Moskva v době Borrellovy návštěvy vykázala tři diplomaty unijních zemí.
"Za kategoricky nepřijatelné pokládáme ustavičně nastolované nezákonné a absurdní požadavky 'osvobodit' ruského občana, který byl odsouzen za hospodářský zločin ruským soudem na území naší země v souladu s ruskými zákony," uvedlo ruské ministerstvo podle TASS. Moskva zároveň vyjádřila politování nad tím, že v arzenálu zahraniční politiky EU "posílily nelegitimní nástroje, jako jsou ultimáta, sankce a nátlak". Unie, usilující o roli samostatného hráče na globální scéně, podle Rusů nejspíše definitivně zapomněla na to, že toho může dosáhnout jen na základě respektu k partnerům, nevměšováním se do vnitřních věcí a dodržováním mezinárodního práva.
"Mrzí mě, že Rusko se nám svými kroky nadále vzdaluje. I proto jsem dnes podpořil rozšíření sankcí," řekl po dnešním jednání novinářům v Bruselu český ministr zahraničí Tomáš Petříček. Na rozdíl od lednového ministerského zasedání se tentokrát pro přípravu sankcí vyslovili ministři jednohlasně, zatímco minule byly proti například velké země jako Německo či Francie.
"Jsem pro přípravu nových sankcí, pro přidání konkrétních osob," prohlásil německý ministr zahraničí Heiko Maas, který však zároveň zdůraznil, že unie musí s Ruskem pokračovat v dialogu. O konkrétních jménech dnes politici nemluvili, podle diplomatů by však postihy mohly zasáhnout vedle zmíněného prokurátora také vrchního vyšetřovatele či šéfa ruských věznic.
"Rada se shoduje, že Rusko směřuje k autoritářskému státu a vzdaluje se Evropě," prohlásil Borrell, podle něhož ministři dospěli k závěru, že poslední vývoj jasně dokazuje, že Moskva nemá o spolupráci s EU zájem. K přijetí sankcí proti zmíněným činitelům bude podle Borrella vůbec poprvé využit nový unijní mechanismus, který umožňuje trestat porušování lidských práv po celém světě bez komplikovaného přijímání zvláštních pravidel pro každý případ. To umožní schválit sankce nejvýše do týdne, řekl hlavní unijní diplomat.
Na potrestání zámožných spojenců šéfa Kremlu, k němuž spolu s Navalným vyzval i Evropský parlament, nedošlo. Krok neměl mezi ministry podporu mimo jiné proto, že se někteří obávali možných soudních pří, které by oligarchové kvůli sankcím vedli.
Navalného spolupracovník Leonid Volkov, který se v minulých dnech v Bruselu snažil diplomaty EU přesvědčit o potrestání oligarchů, dnešní výsledek přivítal s tím, že otevírá cestu pro další využívání zmíněného sankčního režimu.
Sedmadvacítka unijních zemí již v říjnu potrestala za Navalného loňskou otravu šest ruských činitelů. Opozičník se po pokusu o otravu, z níž viní Kreml a ruské tajné služby, zotavoval v Německu a letos v lednu byl po příletu do Moskvy zatčen. Ruské úřady odmítají, že by měly s otravou něco společného, spolupracovat na jejím vyšetření s EU však nechtějí.
Související
Ukrajina je vojenskou velmocí. Evropa se musí rozhodnout, zda skončí v ruských rukou, varuje Estonsko
Europarlament poslal Ficově vládě poslední varování. Slovensko může přijít o všechny peníze z fondů
EU (Evropská unie) , Alexej Navalnyj
Aktuálně se děje
včera
OBRAZEM: Sudetští Němci dorazili do Brna. I se synem Wintona uctili židovské oběti
včera
Zraněný Fico se omlouval novinářům. Vysvětlil, co se mu stalo
včera
Kriminalisté uzavřeli případ z obchodního domu v Hradci Králové. Navrhli obžalobu
včera
Knihovnu Václava Havla rozděluje spor. Vyjádřila se i bývalá první dáma
včera
Velké pražské výročí. Je to 145 let, co začal fungovat první místní telefon
včera
Tragické napadení v Pardubicích. Napadená dívka podlehla zraněním
včera
Trapas britského rádia. Oznámilo smrt krále, teď se omlouvá za chybu
včera
Finové deklasovali hledající se Američany, Kanada nedopustili překvapení. Němci se trápí
včera
Víkendové počasí může nabídnout jednu letošní premiéru, naznačili meteorologové
včera
Okamžitě přestaňte vyhrožovat Kubě, vzkázala Čína USA
včera
Rutte vysvětlil, jaký bude mít stažení amerických vojáků vliv na obranu Evropy
včera
Politico: Ukrajina by měla být v NATO, prohlásil český náčelník generálního štábu
včera
Policie evakuuje školu v Pardubicích. Na místě došlo k napadení
včera
„Budete čelit zdrcující reakci.“ Rutte varoval Putina před použitím jaderných zbraní proti Ukrajině
včera
USA se jednoduše rozhodly, že epidemii eboly nezastaví, varují experti
včera
Právní proces s politickým podtextem. Americké ministerstvo po 40 letech obvinilo Castra
včera
Ukrajina je vojenskou velmocí. Evropa se musí rozhodnout, zda skončí v ruských rukou, varuje Estonsko
včera
Mír v Evropě není samozřejmostí. Dějiny na nás čekat nebudou, není čas ztrácet čas, cituje světový tisk Pavla
včera
Nervozita v Grónsku stoupá. Trumpův zmocněnec pronesl v závěru nezvané návštěvy nepříjemnou hrozbu
včera
Česká diplomacie si opět trhla ostudu. Jako jediná z EU nepodpořila rezoluci OSN k ochraně klimatu
Valné shromáždění Organizace spojených národů schválilo rezoluci zaměřenou na ochranu globálního klimatu. Tento krok navazuje na dřívější snahy, kdy bylo uznáno právo na čisté a zdravé životní prostředí jako lidské právo a soud byl požádán o vyjasnění povinností jednotlivých zemí. Nově přijatý dokument má za cíl převést dřívější právní závěry do konkrétní politické a praktické roviny, což by mělo zintenzivnit celosvětové úsilí v boji proti klimatickým změnám.
Zdroj: Libor Novák