Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie zahájili ve francouzském Versailles neformální summit, na němž se chtějí dohodnout o dalším postupu vůči Rusku a o možnostech pomoci Ukrajině. Podle předsedy Evropské rady Charlese Michela i některých národních lídrů musí unie přijít s novými kroky, které by přiměly Moskvu ukončit invazi na Ukrajinu.
Sedmadvacítka se chce také postupně zbavit závislosti na ruském plynu a posílit společnou obranu. Francouzský prezident Emmanuel Macron ale spolu s několika dalšími západoevropskými lídry krátce před summitem odmítl možnost, že by evropský blok nabídl Ukrajině rychlou cestu ke členství.
Prezidenti a premiéři unijních zemí se na Macronovo pozvání sjeli do historického sídla francouzských králů dva týdny poté, co ruský prezident Vladimir Putin zahájil útok na Ukrajinu. EU, které nyní Francie předsedá, od té doby uvalila na Putinův režim několik vln bezprecedentních sankcí a snaží se Moskvu přimět k ukončení agrese.
"Myslím, že jsme Rusko překvapili, byli jsme pevní, silní a jednotní. Ale není to dost," prohlásil předsedající summitu Michel krátce před jednáním. Unie podle něj musí zvážit další kroky, které by přinesly Ukrajině mír. V návrhu závěrečného prohlášení, které má být výstupem z vrcholné schůzky, se lídři chystají Moskvě pohrozit dalšími sankcemi.
Například lotyšský premiér Krišjánis Kariňš před dnešním rokováním řekl, že chce prosadit úplné vyloučení všech ruských bank z platebního systému SWIFT a rozšíření postihů proti Bělorusku. Podobně smýšlejí i další lídři zemí bývalého sovětského bloku, některé státy v čele s Německem jsou však opatrnější s ohledem na zachování možnosti plateb za ruský plyn.
Summit by dnes měl obecnou formulací podpořit postupné odbourání závislosti na ruském plynu a zvýšení výdajů na obranu z unijního rozpočtu i z národních rozpočtů.
"Evropa se musí připravit na všechny scénáře. Musí být připravena být nezávislá na ruském plynu, být nezávislá v zájmu zajištění vlastní obrany, být nezávislá v otázce zásobování trhu," prohlásil Macron, který dlouhodobě prosazuje větší autonomii EU. Také další lídři před jednáním hovořili o zlomové chvíli pro Evropu, která stojí před nejdůležitějšími rozhodnutími od konce studené války.
Summit by se měl shodnout i na další podpoře vlády v Kyjevě a také uprchlíků mířících přes západní hranici, naproti tomu kýžené členství v EU se pro Ukrajinu patrně po dnešku nepřiblíží.
"Všechny země západní Evropy, s jejichž lídry jsem mluvil, říkají, že bychom to neměli pojímat jako expresní vlak nebo zrychlenou proceduru," řekl novinářům nizozemský premiér Mark Rutte. Podobně se vyjádřilo i několik dalších vůdčích politiků včetně Macrona, podle něhož není reálné zahajovat přijímací proces se zemí, která je ve válce. Lídři států východního křídla unie včetně Česka sice prosazují rychlou cestu k ukrajinskému členství, sedmadvacítka by se však na něm musela shodnout jednomyslně, což nyní vzhledem k postojům západních zemí není reálné.
Související
V Británii se ve velkém začíná mluvit o návratu do EU
Trump změnil světový řád. Evropa poprvé v historii zůstala úplně sama, varuje Draghi
EU (Evropská unie) , sankce , Rusko , Ukrajina
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Stalo se před 490 lety. Král Jindřich VIII. nechal popravit svou manželku
před 2 hodinami
Česká diplomacie tragicky přišla o pracovníka. Zahynul v Chile
před 3 hodinami
Výhled počasí do poloviny června. Jeden problém se má prohlubovat
před 3 hodinami
MS v hokeji: Lotyšsko porazilo Německo. Slovinci nenavázali na senzaci s Čechy
před 4 hodinami
Suej-fen-che. Město, které Západu hýbe žlučí, narušuje vliv sankcí a upevňuje rusko-čínské vazby
před 5 hodinami
Svět může zažít nejsilnější El Niño v historii už letos. Letní teploty zřejmě v nadcházejících letech zlámou rekordy
Aktualizováno před 5 hodinami
V Praze se srazil autobus s tramvají. Aktivován traumaplán, záchranka povolala velkokapacitní vůz Fenix
před 6 hodinami
WHO poprvé v historii vyhlásila stav veřejného ohrožení před zasedáním. Epiemie eboly může trvat roky
před 7 hodinami
Putin by mohl války na Ukrajině litovat, měl říct Si Ťin-pching Trumpovi
před 7 hodinami
Sedmnáctá epidemie eboly vyvolává v Africe paniku. Neexistující očkování situaci dramaticky zhoršuje
před 8 hodinami
Ebola se šíří rychleji, než jsme odhadovali, přiznává WHO. O většině nakažených ještě lékaři neví
před 10 hodinami
Spojené státy prodlouží dočasné pozastavení sankcí na export ruské ropy
před 10 hodinami
V Británii se ve velkém začíná mluvit o návratu do EU
před 11 hodinami
Trump odložil plánovaný vojenský úder na Írán
před 12 hodinami
Prodávají své děti, aby přežili. Afghánistán se potácí na hraně hladomoru
před 14 hodinami
Počasí bude o víkendu letní. Teploty začnou atakovat tropickou třicítku
Aktualizováno včera
MS v hokeji: Česko porazilo Švédsko 4:3
včera
Musk prohrál soud proti OpenAI. Porota žalobu smetla ze stolu
včera
Rusko a Bělorusko uspořádaly vojenské cvičení zaměřené na nasazení jaderných zbraní
včera
Trumpova administrativa zřídila téměř dvoumiliardový fond. Peníze půjdou jeho spojencům
Ministerstvo spravedlnosti USA v pondělí oznámilo zřízení fondu ve výši 1,776 miliardy dolarů, který má sloužit k odškodnění spojenců prezidenta Donalda Trumpa. Peníze jsou určeny pro ty, kteří tvrdí, že se stali terčem nespravedlivého pronásledování ze strany předchozí administrativy Joea Bidena. Tento bezprecedentní krok umožňuje Trumpově administrativě vyplácet vládní prostředky z peněz daňových poplatníků podporovatelům hlavy státu, a to prostřednictvím úřadu, který má prezident pod kontrolou.
Zdroj: Libor Novák