EU vkládá do Bidena naději, návrat do předtrumpovské éry ale nečeká

Velká část evropských politiků očekává od zvolení Joe Bidena americkým prezidentem zlepšení vztahů Evropské unie se Spojenými státy. S nadějí mluví například o obnově společného boje proti změnám klimatu, lepší spolupráci v rámci globálních organizací či v boji proti pandemii covidu-19.

Někteří analytici však upozorňují, že například obchodní vztahy či spolupráce na řešení mezinárodních konfliktů nemusí být o mnoho snazší, než za končícího Bidenova předchůdce Donalda Trumpa.

Zatímco republikánský šéf Bílého domu hovořil o EU jako o konkurentovi, zpochybňoval vážnost klimatických změn a vyčítal unii, že nespravedlivě těží z obchodních vztahů s USA, od Bidena si představitelé evropského bloku slibují ráznou změnu kurzu. Naději na zlepšení vztahů dali tento týden najevo německá kancléřka Angela Merkelová, francouzský prezident Emmanuel Macron i šéfové unijních institucí.

"Mnoho evropských lídrů mělo obavy, že druhá Trumpova vláda vyvede USA z NATO nebo bude podkopávat EU. Bruselu i Berlínu se ulevilo, že Trump odchází," napsal dnes komentátor listu Financial Times Gideon Rachman.

Biden nepřipouští pochybnosti o tom, že hodlá zvrátit Trumpovo rozhodnutí vyvázat USA z plnění pařížské dohody o klimatu a že postaví USA opět po bok EU v boji proti oteplování planety. Evropští lídři si dělají naději také na to, že nový prezident se vrátí k jaderné dohodě s Íránem, kterou USA dojednaly v době, kdy byl Biden viceprezidentem Baracka Obamy.

Nový prezident však nemá pro tento krok pevnou podporu ani mezi vlastní Demokratickou stranou, navíc by podle expertů mohl riskovat zvrat současného pozitivního vývoje vztahů některých arabských zemí s Izraelem.

Řada analytiků soudí, že EU bude muset více spoléhat sama na sebe i v dalších oblastech bezpečnostní politiky. Biden podle nich na rozdíl od Trumpa nebude zpochybňovat roli NATO či dalších mezinárodních organizací, avšak bude trvat na tom, aby se Evropa chopila aktivnější role vůči Rusku a dodržela slíbené zvyšování výdajů na obranu.

"Bylo by naprostým omylem myslet si, že se nyní všechno vrátí zpět a bude fungovat, jako předtím," uvedl šéf bruselského think-tanku EPC David O´ ́Sullivan. Podle tohoto bývalého velvyslance EU ve Washingtonu zůstanou Spojené státy i po Trupově odchodu více zaměřené na své vnitřní problémy a v zahraniční politice se budou soustředit více na Čínu než na Evropu. Právě pro tvrdší přístup vůči Pekingu by se podle některých evropských diplomatů mohl Biden snažit Evropu získat výměnou za zlepšení obchodních vztahů.

V to doufá celá "sedmadvacítka", pro kterou jsou USA po Británii největším obchodním partnerem. Zatímco Trump zcela zavrhl vyjednávání o obchodní dohodě a zavedl cla na dovoz produktů z Evropy, od Bidena očekávají unijní představitelé méně konfrontační přístup včetně například spolupráce na reformě Světové obchodní organizace. Ministři obchodu unijních zemí v pondělí dali téměř jednohlasně najevo, že věří v "restart" obchodních vztahů, zároveň ale schválili zavedení odvetných cel na americké zboží ve sporu o státní subvence pro výrobce letadel Airbus a Boeing. Právě v této při táhnoucí se již 16 let spatřují experti hlavní překážku k úplnému urovnání obchodních vztahů.

Související

NATO

Ukrajinci varují. Rusové chystají operace na území NATO a EU

NATO obdrželo další varování ohledně možných nežádoucích ruských aktivit. Tentokrát přišlo z Kyjeva. Moskva podle ukrajinské vojenské rozvědky plánuje se svými tajnými službami eskalaci hybridních operací na území členských států aliance a Evropské unie. Rozvědka to uvedla na sociální síti Telegram.
Evropská unie

Sedmnáct států EU vytvořilo frontu. Brojí proti plánovaným škrtům

Sedmnáct členských států Evropské unie vytvořilo společnou frontu proti plánovaným škrtům v evropském rozpočtu zaměřených na zemědělství a regionální rozvoj. Ve společném dopise adresovaném irskému premiérovi Micheálu Martinovi, jehož země aktuálně předsedá Radě Evropské unie, požadují zachování finančních prostředků ve výši téměř devíti set miliard eur.

Více souvisejících

EU (Evropská unie) ,  Joe Biden ,  USA (Spojené státy americké) ,  Donald Trump

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Vyhlašování laureátů Nobelovy ceny za literaturu

Nobelovu cenu za literaturu získala kanadská básnířka a esejistka Anne Carsonová

Prestižní Nobelovu cenu za literaturu pro rok 2026 získala kanadská básnířka a esejistka Anne Carsonová. Oznámila to Švédská akademie ve Stockholmu s tím, že autorku oceňuje za její odvážné a vynalézavé dílo, které v hravém dialogu s antickou tradicí vytváří nové formy současné literatury. Šestasedmdesátiletá autorka známá žánrově nezařaditelnými texty se tak stala teprve devatenáctou ženou v historii, která toto nejvýznamnější světové literární ocenění získala.

před 2 hodinami

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Při nejničivějším letošním ruském úderu zemřelo na Ukrajině nejméně 33 lidí

Při nejničivějším ruském úderu letošního roku zahynulo na východě Ukrajiny nejméně 33 lidí. Útok v průmyslovém městě Kramatorsk v Doněcké oblasti zasáhl dva městské autobusy plné cestujících, které po zásahu vzplanuly. Dalších osmnáct lidí utrpělo těžká či středně těžká zranění. Místní úřady v reakci na tragédii okamžitě pozastavily provoz městské hromadné dopravy a zintenzivnily výzvy k evakuaci civilního obyvatelstva do bezpečnějších částí země.

před 3 hodinami

Lodní doprava, ilustrační foto

Z Jižní Koreje byly v létě vyvezeny do ruských přístavů tisíce tun nafty.

Analýza přístavních záznamů a dat o pohybu plavidel odhalila, že z Jižní Koreje bylo v průběhu července a srpna vyvezeno do ruských přístavů na Dálném východě více než 176 tisíc tun paliva, převážně motorové nafty. Ke přepravě ropných produktů byla využita i plavidla podléhající mezinárodním sankcím. Tento rozsáhlý obchod přichází v době, kdy se Moskva potýká s vážným nedostatkem pohonných hmot v důsledku pokračujícího válečného konfliktu na Ukrajině a ukrajinských útoků na ruské rafinérie.

před 4 hodinami

Brexit

Francie vyzvala Británii k návratu do EU

Francouzský ministr financí Roland Lescure veřejně vyzval Spojené království k návratu do Evropské unie. Reagoval tak na nedávná prohlášení britského premiéra Andyho Burnhama, který otevřel možnost přehodnocení dosavadních vztahů s evropským blokem včetně vypsání nového referenda. 

před 5 hodinami

Bakterie, ilustrační foto

Plicní mor v minulosti vyvolal tři zničující pandemie, lidé na něj umírají dodnes

Úmrtí osmadvacetileté výzkumnice Darji Šipilovové z protimorového ústavu v sibiřském Irkutsku a zprávy o dalším nemocném zaměstnanci vyvolaly mezinárodní obavy z možného výskytu plicního moru. Mladá žena vyhledala lékařskou péči v nedalekém Šelechovu, kde po třídenní hospitalizaci zemřela. Světová zdravotnická organizace vyzvala ruské úřady ke kompletní transparentnosti a k poskytnutí podrobných informací o celé události. Ve stejné oblasti zároveň úřady zavedly preventivní opatření u stovek lidí, kteří s pracovištěm přišli do styku.

před 6 hodinami

Christa Pikeová

Pikeová nemůže po neúspěšné popravě ovládat ruce. Probrala se krátce předtím, než ji odpojili od přístrojů

Padesátiletá Christa Pikeová, jediná žena odsouzená k trestu smrti ve státě Tennessee, se v nemocnici probudila naštvaná a zmatená poté, co minulý týden přežila dvě neúspěšné dávky smrtící injekce. Její právní tým potvrdil, že odsouzená začala komunikovat s okolím právě ve chvíli, kdy se zdravotníci chystali k jejímu odpojení od přístrojů zajišťujících životní funkce. Pikeová byla totiž v pondělí po selhání popravy prohlášena za mozkově mrtvou. V reakci na nečekaný zvrat nařídila soudkyně v Nashvillu státním orgánům okamžité zajištění a uchování veškerých Důkazů z exekuční komory.

před 7 hodinami

Světová zdravotnická organizace (WHO)

WHO stále nemá informace o záhadném úmrtí ruské vědkyně

Světová zdravotnická organizace upozornila, že nemá kompletní informace o úmrtí osmadvacetileté pracovnice výzkumného ústavu v sibiřském Irkutsku, u níž existuje podezření na nákazu moru. Generální ředitel organizace Tedros Adhanom Ghebreyesus vyzval moskevské úřady k plné transparentnosti a včasnému sdílení dat, bez nichž není možné vyhodnotit případná zdravotní rizika pro veřejnost. Ruské orgány spojitost se smrtelnou infekcí odmítají a tvrdí, že mladá žena podlehla zápalu plic neznámého původu.

před 8 hodinami

krimi

V USA popravili muže za vraždu, poprvé po neúspěšném pokusu o smrtící injekci

Ve věznici v texaském Huntsville byl ve středu večer popraven šestašedesátiletý Jamaal Howard, který byl odsouzen k trestu smrti za vraždu prodavačky při loupežném přepadení v roce 2000. Jedná se o první vykonanou popravu ve Spojených státech od neúspěšného pokusu o smrtící injekci v Tennessee z minulého týdne. Howard byl prohlášen za mrtvého v 20:03 místního času po podání smrtelné dávky pentobarbitalu.

před 8 hodinami

Maduro, Nicolas

Americká prokuratura se chystá vznést nová obvinění proti Madurovi za mučení Američanů

Americká federální prokuratura v New Yorku se chystá vznést nová obvinění proti bývalému venezuelskému prezidentovi Nicolási Madurovi a jeho manželce Cilii Floresové. Rozšíření obžaloby se týká údajného týrání a mučení více než desítky amerických občanů, kteří byli v minulých letech protiprávně zadržováni ve venezuelských věznicích jako političtí rukojmí.

před 9 hodinami

Prezident Trump

Trump zmírnil své kontroverzní výroky o íránském útoku na americká města

Americký prezident Donald Trump se na středečním předvolebním mítinku v texaském San Antoniu pokusil mírnit své dřívější kontroverzní výroky ohledně možného íránského útoku na americká města. Zatímco začátkem týdne na shromáždění v Nebrasce prohlásil, že by Írán v případě získání jaderné zbraně mohl zničit města jako Los Angeles nebo San Diego, tentokrát zdůraznil, že Spojené státy své obyvatele i města za všech okolností ochrání.

před 11 hodinami

včera

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Trump opět tvrdí, že válka na Ukrajině je blízko konce

Navzdory tomu, že události posledních dní naznačují spíše další eskalaci konfliktu, se prý válka na Ukrajině po čtyřech a půl letech bojů chýlí ke konci. Tvrdí to americký prezident Donald Trump, jehož administrativa se snaží dosáhnout míru mezi Moskvou a Kyjevem. 

včera

včera

Vyhlašování laureátů Nobelovy ceny za chemii

Nobelovu cenu za chemii získali vědci za vyřešení záhady asymetrie života

Nobelovu cenu za chemii získali francouzský vědec Henri B. Kagan a japonský výzkumník Kenzó Soai. Švédská královská akademie věd je ocenila za vyřešení dlouholeté záhady spojené s takzvanou asymetrií života. Vědci popsali způsob, jakým v přírodě vzniká pouze jedna ze dvou možných zrcadlových forem molekul, což má zásadní význam pro vývoj nových léčiv.

včera

Tři roky od izraelského masakru: Útok Hamásu si připomíná celý svět, lídři mluví o barbarství

Světoví lídři i veřejnost v řadě světových metropolí si v středu připomněli třetí výročí tragických teroristických útoků hnutí Hamás na Izrael ze 7. října 2023. Zatímco hlavy států a představitelé mezinárodních organizací vyjadřovali solidaritu s oběťmi a závazek bojovat proti antisemitismu, v Londýně či Berlíně se konala vzpomínková shromáždění a pietní akce. Výroční vzpomínky doprovázely také bezpečnostní obavy a politické napětí před nadcházejícími izraelskými parlamentními volbami.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy