EU zavede sankce vůči Bělorusku

Podle šéfa české diplomacie Tomáše Petříčka se má nyní začít s přípravou jmenného seznamu osob, jichž by se měly sankce týkat. Evropská komise podle něj také dostala pokyn, aby zvýšila podporu pro běloruskou občanskou společnost.

Německý ministr zahraničí Heiko Maas novinářům řekl, že postup běloruských bezpečnostních složek, které brutálně zasahovaly proti demonstrantům, je nepřijatelný a žádá si jasnou reakci. "Naším cílem je uvalit sankční režim na konkrétní osoby, o nichž je známo, že měly podíl na zločinech proti pokojným demonstrantům," řekl Maas.

"Rada jednoznačně odsoudila násilí proti běloruské veřejnosti, shodla se na zahájení přípravy sankčních opatření," uvedl Petříček. Podle českého ministra jde o potrestání lidí, kdo jsou odpovědní za násilí, ale také těch představitelů Lukašenkova režimu, kteří se podíleli na falšování volebních výsledků.

Největší podpora pro uvalení sankcí zazněla od šéfů diplomacií Německa, Švédska a Rakouska, ale i od ministrů z Polska, Dánska a Česka. Ti však také vyzvali k tomu, aby se unie podílela na zprostředkování dialogu mezi prezidentem Alexandrem Lukašenkem a opozicí, napsala agentura Reuters. V táboře zemí, které jsou k sankcím skeptické, je nejsilnější hlas Maďarska. Budapešť však podle diplomatů nakonec nejspíš ruku pro potrestání běloruských představitelů zvedne, pokud seznam dotčených osob nebude příliš obsáhlý. K uvalení sankcí, jejichž nejobvyklejší podoba znamená zákaz cest do unie a zmrazení evropského majetku, je potřeba jednomyslná shoda všech 27 států.

Na poměry v Bělorusku reaguje EU různými sankcemi a omezeními již od druhé poloviny 90. let. V půli roku 1998 unie například zakázala vydávat víza stovce běloruských politiků a vysokých úředníků, v roce 2004 tento seznam ještě rozšířila na úředníky, kteří byli podle EU přímo odpovědní za podvody při parlamentních volbách a referendu o prodloužení Lukašenkova prezidentského mandátu z téhož roku.

V roce 2006 EU společně s USA zakázaly Lukašenkovi a jeho spolupracovníkům cestovat na Západ. Unie také zmrazila aktiva běloruského vůdce 36 dalších představitelů jeho režimu, která měli v EU. Země EU navíc rozhodly, že zavedou obchodní sankce proti Bělorusku, spočívající ve zmrazení takzvaného preferenčního systému, jež zemi umožňuje platit menší cla za své vývozy do eurozóny.

Po prezidentských volbách na konci roku 2010 EU Bělorusku zakázala cesty vybraných politiků do jejích zemí či zmrazila jejich finanční aktiva v EU. Seznam těchto politiků později ještě dvakrát rozšířila, aby z něj v srpnu 2015 naopak vyřadila 24 Bělorusů a v říjnu téhož roku sankce pozastavila na čtyři měsíce. Od března následujícího roku EU naprostou většinu sankcí zrušila. V platnosti zůstaly sankce vůči čtyřem konkrétním osobám, které se před lety podílely na zmizení aktivistů nepohodlných režimu, a zbrojní embargo, jež EU letos v únoru prodloužila o další rok.