Europoslanci řešili krizi na řecko-turecké hranici. Část navrhuje solidaritu, jiní navýšení kontrol

Podle německé europoslankyně za zelené Ska Kellerové je šokující, že reakcí na současnou krizi na hranicích je použití slzného plynu proti migrantům. "Uprchlíci potřebují naši solidaritu, Evropa si musí pomáhat, všichni jsme lidské bytosti a jsme si rovni," uvedla Kellerová.

Naopak řecký europoslanec Emmanouil Fragkos (Evropští konzervativci a reformisté - ECR) by situaci řešil mnohem radikálněji, například přesunem migrantů na neobydlené ostrovy. "K tomu, co se děje, přispěla i Evropská unie. I financování nevládních organizací může za to, že situace na ostrovech je tak dramatická," míní Fragkos. Podle jeho řeckého kolegy Kostase Papadakise je mimo jiné potřeba zajistit, aby se žádosti o azyl řešily už uvnitř Turecka nebo v zemích původu migrantů.

Od jeho slov se ihned distancovala další europoslankyně, Němka Cornelia Ernstová (Evropská sjednocená levice a Severská zelená levice - GUE/NGL). "Pro tuto sněmovnu je ostuda, co říkal můj předřečník," prohlásila. "V Německu je 183 měst, která chtějí přijmout migranty, ale vy místo toho tolerujete nelidskost a pakty s diktátory jsou pro vás mnohem důležitější než životy lidí před branami Evropy," obořila se na europoslance Fragkose.

Podobně se vyjádřil i španělský lidovecký europoslanec Esteban González Pons. "Migranti nejsou viníci, ale oběti. Řecká vláda je v obtížné situaci. Řecko potřebuje naši solidaritu a přímou pomoc Evropské unie," uvedl. Jak dodal Evropa musí zároveň "přestat improvizovat a mít krátkodobá opatření". "Tento parlament musí požadovat od Turecka, aby ukončilo postup, který ohrožuje tisíce životů," dodal europoslanec.

Nizozemská europoslankyně Tineke Striková ze zelených zkritizovala fakt, že evropské vlády na současnou situaci nereagovaly včas. "Všechny členské státy by měly zorganizovat přerozdělení uprchlíků a žadatelů o azyl a začít by měly těmi nejzranitelnějšími," řekla Striková.

Řecko-tureckou hranici se snaží v posledních dnech překročit tisíce migrantů. Reagují na oznámení tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana, který oznámil, že jim Turecko nebude nadále v přechodu hranic bránit. Od roku 2016 přitom Turecko zpřísnilo své hraniční kontroly výměnou za finanční pomoc z Evropy a omezilo tak příliv uprchlíků do EU. Erdoganův krok nyní následoval po eskalaci konfliktu na syrských hranicích, kdy byly v uplynulých dnech v provincii Idlib zabity desítky tureckých vojáků.

Řecká vláda na hranicích rozmístila pořádkovou policii a následně oznámila, že po dobu jednoho měsíce nebude přijímat žádné žádosti o azyl, čímž si vysloužila ostrou kritiku Úřadu Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR). Kromě toho vyhostí kohokoliv, kdo nelegálně vstoupí do země.