Evropská komise (EK) dnes České republice schválila režim částečného odškodnění energeticky náročných podniků za vyšší ceny elektřiny v objemu 1,4 miliardy eur (34,6 miliardy Kč). Komise uvedla, že opatření je v souladu s pravidly EU pro poskytování státní podpory.
Jde o odškodnění za vyšší ceny elektřiny, které firmám vznikly v důsledku nepřímých nákladů na emise v rámci systému EU pro obchodování s emisemi.
"Toto opatření ve výši 1,4 miliardy eur umožní, aby Česko ve svých energeticky náročných odvětvích snížilo riziko úniku uhlíku. Zároveň budou zachovány pobídky pro nákladově efektivní dekarbonizaci jeho hospodářství v souladu s cíli Zelené dohody a omezí se nepatřičná narušení hospodářské soutěže," uvedla místopředsedkyně EK Margrethe Vestagerová, která má na starosti hospodářskou soutěž.
Režim částečného odškodnění pokryje část vyšších cen elektřiny vyplývajících z dopadu cen uhlíku na náklady na výrobu elektřiny v letech 2021 až 2030. Cílem podpůrného opatření je snížit riziko „úniku uhlíku“, ke kterému dochází v případech, kdy podniky přesouvají výrobu do zemí mimo EU s méně ambiciózní politikou ochrany klimatu.
Hospodářská komora ČR rozhodnutí Evropské komise vítá. "Režim částečného odškodnění pomůže pokrýt část vyšších cen elektřiny vyplývajících z dopadu cen uhlíku na náklady na výrobu elektřiny v letech 2021 až 2030. Nicméně upozorňujeme, že se jedná o částečné kompenzace. Požadavky na další finanční zdroje na financování dekarbonizačních opatření nesmí být na základě tohoto rozhodnutí snižovány. Nyní je také nutné toto rozhodnutí komise odrazit alokací příslušných prostředků ze státního rozpočtu na tento účel," řekl ČTK mluvčí Miroslav Diro.
Notifikace podle ministerstva průmyslu a obchodu běžela od loňského roku. "Jsme rádi, že byla úspěšně dokončena a dává možnost české vládě využít tento nástroj pro podporu odvětví nejvíce ohrožených únikem uhlíku. Primárním gestorem legislativního předpisu je ministerstvo životního prostředí, nicméně ministerstvo průmyslu a obchodu tyto prostředky vyplácí a administruje. Notifikací tak došlo ke schválení jednoho z nástrojů, které MPO identifikovalo jako jednu z možností pro zabránění úniku uhlíku z ČR," uvedla pro ČTK Miluše Trefancová z tiskového oddělení MPO. Nové pokyny podle ní vyžadují od podniků, kterým bude případně kompenzace poskytnuta, protiplnění formou realizace opatření na snižování energetické náročnosti a vyššího využívání obnovitelných zdrojů energie.
Odškodnění bude podle komise poskytnuto způsobilým podnikům prostřednictvím částečné náhrady nepřímých nákladů na emise vzniklých v předchozím roce. Konečná platba se uskuteční v roce 2031. Maximální výše podpory bude odpovídat 75 procentům vzniklých nepřímých nákladů na emise.
Podobný režim EK schválila také Španělsku. V jeho případě jde o 2,9 miliardy eur.
S emisemi se v EU obchoduje prostřednictvím systému ETS, což je hlavní nástroj pro snížení emisí skleníkových plynů. Stanovuje limity celkového množství skleníkových plynů, které mohou vypouštět sektory v jeho působnosti, a zároveň umožňuje podnikům získat nebo zakoupit emisní povolenky, s nimiž lze podle potřeby obchodovat. Když se cena povolenek zvyšuje, roste i motivace firem snažit se omezovat emise.
V současné době se cena emisních povolenek pohybuje nad 76 eury za tunu. Na maximu více než 98 eur se ocitla v únoru, na začátku pandemie covidu-19 zhruba před dvěma lety klesla až k 15 eurům za tunu.
Související
Válka v Íránu vráží klín mezi USA a EU. Madrid se bouří proti Washingtonu, nesouhlasí ani s Merzem
Hrozba obchodní války je zpět. EU netuší, jaká cla budou zítra platit
EU (Evropská unie) , evropská komise , Energetika
Aktuálně se děje
před 7 minutami
Trump naznačil, co bude po Íránu. Slibuje pád dalšího režimu
před 1 hodinou
Víkendové počasí se může den ode dne lišit. Alespoň na pohled
včera
Vražda v Karlových Varech. Obětí je žena, policisty přivolala její matka
včera
Vystrčil pod palbou. Do Itálie letěl armádním speciálem, kritizoval ho i Babiš
včera
Sparta s Olomoucí narazí v Konferenční lize na nejtěžší možné soupeře
včera
Za vraždu dítěte na Lounsku hrozí výjimečný trest. Policie vznesla obvinění
včera
Rakušan znovu neuspěl ve volbě místopředsedy Poslanecké sněmovny
včera
Plzeň poprvé v Evropské lize prohrála a stalo se jí to osudným. Olomouc jde dál
včera
Trump prozradil, co USA dělají potichu a bez problémů. Jde o Blízký východ
včera
Špehovali pro Sověty. V USA před 75 lety začal proces s Rosenbergovými
včera
Březnové počasí umí být překvapivé. Meteorologové poukázali na možného viníka
včera
Trump vyhlásil nový přístup k Íránu: Jediná možnost ukončení války je bezpodmínečná kapitulace
včera
Konec přemrštěných cen benzinu a nafty? Ministerstvo financí zakročí proti prudkému zdražování benzinek
včera
Rusko těží z války proti Íránu. Poptávka po ropě roste, USA udělily Indii výjimku
včera
USA stojí válka v Íránu téměř miliardu dolarů denně. Jak dlouho může Teherán vzdorovat?
včera
Ceny ropy míří k největšímu nárůstu za poslední čtyři roky
včera
Maďarsko zadrželo zaměstnance ukrajinské banky a desítky milionů dolarů a eur
včera
Trump mobilizuje síly. Chce v Maďarsku udržet u moci Orbána
včera
Trump otočil. Už to není Putin, tentokrát je podle něj překážkou míru Zelenskyj
včera
Válka s Íránem může Netanjahuovi doma pomoci, Izraeli ale v zahraničí uškodí
Britský deník Telegraph v pondělí označil Benjamina Netanjahua za velkého válečného vůdce naší doby. Autor článku Charles Moore přirovnal izraelského premiéra k Winstonu Churchillovi, a to zejména kvůli jeho dlouhodobému zaměření na Írán, spojectví s Donaldem Trumpem a vojenským úspěchům proti teroristickým skupinám i Teheránu. Toto srovnání pravděpodobně potěšilo příznivce premiéra, který se sám stylizuje do role moderního ochránce světa před íránskou hrozbou, podobně jako Churchill kdysi čelil nacismu.
Zdroj: Libor Novák