Francie přerušila svou účast v námořní misi NATO u libyjského pobřeží po dřívějším střetu s tureckými plavidly. Informovala o tom dnes agentura AP, která zároveň doplnila, že francouzské rozhodnutí přichází v době rostoucího napětí ohledně Libye v rámci Severoatlantické aliance.
Francouzské ministerstvo obrany dnes uvedlo, že Paříž v úterý poslala alianci dopis, v němž informuje o "dočasném" přerušení účasti v misi Sea Guardian (Mořský strážce). Informaci sdělila Francie poté, co vyšetřovatelé podali svou zprávu k incidentu z 10. června.
Francie po dalších spojencích v NATO podle představitelů ministerstva chce, aby opět oficiálně podpořili zbrojní embargo vůči Libyi. Paříž Turecko opakovaně obvinila z porušení zbrojního embarga OSN vůči válkou zmítané zemi a také z toho, že maří šance na zajištění příměří v tomto severoafrickém státě. To ale Turecko odmítá.
Francie zároveň usiluje o zřízení krizového mechanismu, který by zabránil tomu, aby se opakoval incident mezi tureckými bitevními loděmi a francouzským námořním plavidlem ve Středozemním moři ze začátku června.
Francie tvrdí, že její fregatu Courbet třikrát "nasvítil" turecký námořní radar. Mělo se tak stát poté, co se francouzská loď sloužící v rámci mise NATO přiblížila k plavidlu, které plulo pod tanzanskou vlajkou a které podezírala z nedovoleného převážení zbraní. Podezřelou loď podle Paříže doprovázely tři turecké bitevní lodě. Po konfrontaci se francouzské plavidlo stáhlo.
Francie tvrdí, že podle pravidel NATO šlo o nepřátelské chování ze strany Turecka. Ankara však odmítá, že by Courbet obtěžovala. Turecký velvyslanec ve Francii İsmail Hakkı Musa před francouzským Senátem obhajoval kroky Turecka v Libyi s tím, že jejich smyslem je obnovit stabilitu. Diplomat uvedl, že NATO dokončilo vyšetřování a že jeho závěry jsou nejednoznačné. NATO potvrdilo, že podalo zprávu z vyšetřování, ale uvedlo, že závěry podléhají utajení, píše AP.
Za "velmi vážný" označila incident německá kancléřka Angela Merkelová. "Měli bychom dělat vše pro to, aby se takové incidenty mezi spojenci v NATO neopakovaly," uvedla dnes na tiskové konferenci v německém parlamentu. V pondělí se Merkelová setkala s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem, turecký ministr zahraničí by ji měl navštívit v Berlíně ve čtvrtek.
Francouzský ministr zahraničí Jean-Yves Le Drian dnes oznámil, že se šéfové diplomacií členských států EU setkají 13. července, aby jednali o Turecku. Ministři by podle něj mohli diskutovat o zavedení sankcí proti Turecku.
V Libyi panuje chaos od roku 2011, kdy byl s pomocí Západu svržen tehdejší diktátor Muammar Kaddáfí. O vládu tam kromě mnoha ozbrojených skupin usilují dva kabinety. Ten na východě, který má podporu východolibyjské armády (LNA) polního maršála Chalífy Haftara, neuznává vládu premiéra Fáize Sarrádže v Tripolisu, za níž stojí OSN. Oba kabinety mají vlastní parlament.
Turecko, které v libyjském konfliktu stojí na straně vlády uznané OSN, získalo silnější postavení v Libyi tím, že pomohlo odrazit tažení Haftarovy LNA na Tripolis. Haftara naopak podporují Spojené arabské emiráty, Egypt a Rusko. Paříž čelí obvinění z toho, že politicky podporuje polního maršála, kterému v minulosti poskytla vojenskou pomoc na boj proti islamistickým milicím. Francie nicméně odmítá, že by Haftara podporovala, připomíná agentura Reuters.
Související

Evropa a vojenská cvičení. Proč nezvládáme to, co Britové dělají už staletí?

Evropa se zabývá tím, co Rusko odmítá. Kdo bude zajišťovat případný mír na Ukrajině?
Armáda Francie , Turecká armáda , NATO , Libye , Angela Merkelová
Aktuálně se děje
včera

S takovou se děti na Ukrajinu nevrátí. Evropa obvinila Trumpa z podkopávání mezinárodního úsilí
včera

Španělského fotbalového talenta Yamala řeší ministerstvo. Kvůli narozeninové oslavě
včera

Ukrajinské dronové útoky paralyzovaly moskevská letiště, ruské údery zabily tři civilisty
včera

Další masakr v Pásmu Gazy: Izraelská armáda zastřelila přes 70 Palestinců čekajících na humanitární pomoc
včera

Dopravní peklo po MotoGP: Policie nabádá řidiče, aby se vyhnuli D1
včera

EU vyhlásila válku produktům z Temu a Shein
včera

Sýrie v troskách. Mrtvých je už přes tisíc, zastavte znásilňování a vraždění, vyzývají USA
včera

Volby by ovládlo hnutí ANO, Spolu ztrácí kvůli bitcoinové aféře. Piráti a Stačilo! mají rekordní úspěch
včera

Evropa otevírá dveře ruské propagandě. Prokremelští umělci se vracejí na evropská pódia
včera

Trump přichází o příznivce. Jeho podpora v USA rapidně klesá
včera

Aspenské bezpečnostní fórum: Trump vytváří nový světový řád, elity to přijímají s obavami i rezignací
včera

Metropole vyschlá na prach? Poprvé v moderní historii se hlavní město ocitne bez vody
včera

Palestinci sedí na masivním nalezišti. Expert popsal, jak by z něj mohli profitovat, kdyby jim to svět dovolil
včera

Počasí dnes ve znamení tropů. Zítra se budou teploty lišit až o 14 stupňů
19. července 2025 21:47

FT: Zelenskyj čelí obviněním z autoritářských praktik
19. července 2025 20:42

Krize v EU: Zdravotnické neziskovky přicházejí o finance, roste strach o demokratické fungování Unie
19. července 2025 19:28

V zátoce Ha Long se potopila turistická loď, mezi desítkami mrtvých jsou děti
19. července 2025 17:59

Auto projelo v LA davem lidí. Zraněných je nejméně 30 lidí
19. července 2025 16:49

Netanjahu uvažuje o předčasných volbách. Přesvědčí Izraelce, že vyhrává válku?
19. července 2025 15:45
Co bude, až vyprší Trumpovo ultimátum Rusku? Podle ekonoma mají USA jen omezené možnosti
Americký prezident Donald Trump představil nový plán pomoci Ukrajině a hrozí tvrdými sankcemi vůči Rusku i jeho obchodním partnerům. Cílem je podle něj donutit Moskvu k mírové dohodě. Jak daleko mohou Spojené státy v ekonomickém tlaku zajít a jaké dopady mohou mít sekundární sankce na země jako Indie či Čína, popsal pro EuroZprávy.cz ekonom Libor Žídek z Masarykovy univerzity.
Zdroj: Jakub Jurek