Francie v karanténě. Život obyvatel se kvůli koronaviru razantně proměnil

Celá Francie je od úterního poledne v karanténě a Francouzi si pomalu zvykají na přísná opatření proti šíření koronaviru, včetně omezení pohybu. Od prvního vystoupení prezidenta Emmanuela Macrona před týdnem se vládní nařízení zpřísňovala.

Zatímco v neděli šli Francouzi ještě ke komunálním volbám a Pařížané trávili slunečný den v městských parcích a na březích Seiny, v pondělí večer k uzavřeným školám, obchodům, restauracím a zákazu shromáždění nad 100 osob přibylo s platností od úterý i všeobecné omezení pohybu a veřejné dopravy či kontrola hranic, a to minimálně na dva týdny.

Lidé smí vycházet pouze s vytištěným či vlastnoručně napsaným čestným prohlášením, ve kterém je uveden jeden z povolených důvodů vycházky. Za legitimní důvody je považována cesta do práce, pokud práci není možné vykonávat z domova, cesta k lékaři, vážné rodinné důvody jako péče o blízké či předání dětí ve střídavé péči a nákup potravin. Povoleny jsou také krátké vycházky v okolí bydliště za účelem venčení domácích zvířat nebo individuálního sportu. V ulicích jsou posíleny hlídky městské policie a četníků a porušení těchto pravidel může být pokutováno.

Vyhlášení všeobecné karantény se ve Francii očekávalo již od víkendu. Především na Pařížany se v médiích a na sociálních sítích snášela tvrdá kritika za to, že navzdory doporučení podceňují situaci a neomezili společenský život. Majitelka restaurace v Boulogne-Billancourt ještě v sobotních večerních zprávách na televizním kanálu France 2 objímala své klienty a tvrdila, že se nic neděje a že nevidí důvod cokoli měnit.

Vláda na tento nedostatek disciplíny reagovala uzavřením restaurací, většiny obchodů a všech kulturních, zábavních a sportovních institucí a jiných podniků, které nejsou nezbytné pro chod země. Nedělní volby se konaly za velmi nízké účasti a krásného jarního počasí, díky kterému se pařížské trhy, parky a nábřeží zaplnily lidmi jako o běžném víkendu.

Před očekávaným pondělním vystoupením prezidenta Macrona začaly kolovat poplašné zprávy o blížícím se vyhlášení totální karantény na 45 dní. Vidina omezení volnosti pohybu a domácí samotky vedla mnohé Pařížany k přesunům na venkov, a to navzdory všem doporučením, aby lidé omezili cestování i rodinná setkání. "Nechceme zůstat zavřeni v malém bytě s dětmi," zdůvodňoval pro televizi France 2 své rozhodnutí mladý pár na nádraží Montparnasse. Na všech pařížských nádražích byl v pondělí rušný provoz, jak se mnozí Pařížané snažili na poslední chvíli opustit město.

V pondělí se už ulice Paříže oproti předchozím dnům viditelně vylidnily, zato v mnoha supermarketech bylo plno. Mnozí začali panikařit a nakupovat zásoby, v některých obchodech začaly docházet trvanlivé potraviny, těstoviny, rýže a toaletní papír. Vláda přitom neustále ujišťuje, že nedostatek potravin Francii nehrozí.

Situace je v každém městě i čtvrti jiná. Zatímco v "lepších" pařížských čtvrtích je relativní klid a dostatek, v sociálně ohroženějších čtvrtích na severu města hlásí lidé na sociálních sítích paniku a prázdné regály.

Od úterního poledne začala policie kontrolovat občany v ulicích. Mezi obyvateli Paříže se náhlá a tvrdá opatření nesetkávají vždy s pochopením. V 18. pařížském obvodu policie rozháněla lidi nakupující na trhu, protože nedodržovali povinné odstupy ve frontách a limitovaný počet klientů v obchodech a vyzývala je, aby šli domů. Zatímco v úterý policie řešila nedostatky domluvou, od středy se pokuta za nedodržování pravidel zvedla z 38 na 135 eur a ve výjimečných případech až na 375 (3700 až 10.400 Kč).

Úřady, na rozdíl od jiných zemí, nedoporučují masivní používání masek a roušek. Obojího je nedostatek a ochranný materiál je proto určen výhradně pro zdravotnický personál. Veřejnosti se doporučuje dodržovat předepsanou minimální vzdálenost jednoho metru, nedotýkat se obličeje a mýt si pravidelně ruce. Lidé, kteří roušky venku nosí, čelili v předchozích dnech často nepochopení i výsměchu.

Česká studentka Tereza Hrdličková o své zkušenosti psala ve skupině českých krajanů žijících v Paříži. "S respirátorem chodím už od středy, tak bylo zajímavé sledovat reakce. Včera jsem byla s maskou, brýlemi a rukavicemi nakoupit. Bylo to hrozné, lidé se mi smáli, jedna starší paní si mě fotila. Na koleji jsem dostala vynadáno, ať to sundám, že to prý mají nosit výhradně jen nemocní. Postupem času začali mít lidé zděšené pohledy. Od včera už se mě začali ptát, kde to mohou pořídit," napsala.

Od úterka je možné občas zahlédnout lidi v rouškách i v pařížských ulicích, ale stále je to spíš výjimka. "Byla jsem nakoupit a lidí bylo příjemně málo, ale na rozestupy či roušky kašlali," popsala situaci v centru Paříže dopisovatelce ČTK Hrdličková.

Skupina LVMH, které patří mimo jiné luxusní módní a kosmetické značky, o víkendu oznámila, že tři její francouzské továrny, které běžně vyrábí parfémy pro značky Dior, Guerlain a Givenchy, budou od pondělí vyrábět dezinfekční gel a darují ho nemocnicím, které ho mají nedostatek. LVMH slíbilo dodat pařížským nemocnicím během týdne dvanáct tun dezinfekčního gelu a pokračovat v tom tak dlouho, dokud to bude potřeba.

Související

Francouzské námořnictvo

„Útok na Kypr je útokem na Evropu.“ Macron vyslal na Blízký východ masivní flotilu, má bránit Hormuzský průliv

Francouzský prezident Emmanuel Macron oznámil mohutné posílení vojenské přítomnosti své země ve východním Středomoří a v oblasti Rudého moře. Francie se rozhodla nasadit celkem deset válečných lodí, včetně osmi fregat a dvou obojživelných vrtulníkových lodí. Hlavním pilířem této operace je vyslání jaderné letadlové lodi Charles de Gaulle.
Charles de Gaulle (vpravo)

Francie posílá na Blízký východ letadlovou loď. Britské stíhačky začaly sestřelovat íránské drony

Francouzský prezident Emmanuel Macron oznámil v televizním projevu k národu vyslání letadlové lodi Charles de Gaulle do Středozemního moře. Plavidlo doprovodí celá flotila včetně fregat a leteckých sil. Macron zdůraznil, že Francie musí dodržet své obranné závazky vůči partnerům v Kataru, Kuvajtu a Spojených arabských emirátech, ačkoliv celou operaci označil za čistě defenzivní s cílem ukázat solidaritu.

Více souvisejících

Francie Paříž Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 32 minutami

U.S. Air Force F-22 Raptor

Počet obětí války v Íránu roste. USA ztratily tankovací letoun, zemřeli čtyři vojáci

Americká armáda potvrdila tragickou smrt čtyř svých příslušníků po havárii tankovacího letounu KC-135 Stratotanker, k níž došlo v západním Iráku. Podle oficiálního prohlášení amerického centrálního velitelství CENTCOM nebyl incident způsoben nepřátelskou ani spojeneckou palbou. Na palubě stroje se v době neštěstí nacházelo celkem šest osob, přičemž po zbývajících dvou členech posádky záchranné týmy stále pátrají.

před 1 hodinou

Ilustrační foto

Na nové ceny si zvykejme, pohonné hmoty jen tak nezlevní, varují analytici

Ačkoliv se administrativa prezidenta Donalda Trumpa snaží veřejnost uklidnit sliby o brzkém konci války s Íránem, odborníci varují, že energetický trh se z tohoto šoku jen tak nevzpamatuje. Zatímco Bílý dům označuje současné skokové zdražování paliv za dočasnou záležitost, která potrvá spíše týdny než měsíce, analytici podle webu Politico identifikovali pět klíčových důvodů, proč zůstanou ceny benzínu vysoké po velmi dlouhou dobu.

před 3 hodinami

Prezident Trump

Trump vyzval posádky tankerů, aby projevily odvahu a proplouvaly průlivem i přes íránské útoky

Evropská unie hodlá přehodnotit bezpečnost svých dodávek ropy a plynu, pokud by blokáda Hormuzského průlivu trvala delší dobu. Vyplynulo to z jednání koordinačních skupin pro ropu a plyn, která proběhla ve čtvrtek. Ačkoliv unijní představitelé zatím nevidí bezprostřední ohrožení dodávek, omezování námořní dopravy v tomto klíčovém uzlu vyvolává značnou nejistotu na světových trzích. Mezi tím americký prezident Donald Trump vyzval posádky tankerů, aby projevily odvahu a průlivem proplouvaly i přes pokračující íránské útoky.

před 4 hodinami

Hormuzský průliv

CNN: Pentagon Írán podcenil. Nevěřil, že zablokuje Hormuzský průliv

Podle informací CNN z několika zdrojů obeznámených se situací Pentagon a Rada pro národní bezpečnost při plánování současné operace výrazně podcenily ochotu Íránu uzavřít Hormuzský průliv. Tým Donalda Trumpa pro národní bezpečnost nedokázal plně zhodnit potenciální následky scénáře, který někteří úředníci nyní označují za nejhorší možnou variantu, jíž administrativa čelí.

před 5 hodinami

včera

včera

Stanislav Křeček

Ombudsman se zastal ženy, které na výdaje zbývalo 2500 korun měsíčně

Česko rozčaroval případ, o kterém informovala kancelář veřejného ochránce práv a ochránce práv dětí. Mladá matka musela po přechodu na superdávku a zaplacení nájmu sama měsíčně hospodařit s pouhými 2500 korunami. Zažádala si sice o mimořádnou dávku, ale byla odmítnuta. Úřad práce uznal chybu až po zásahu ombudsmana. 

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Hrozí největší narušení dodávek ropy v historii, varuje IEA. Je důležitější, že Írán nebude mít jaderné zbraně, míní Trump

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek na své sociální síti Truth Social prohlásil, že zabránění Íránu v získání jaderných zbraní je pro něj mnohem důležitější prioritou než stabilita cen ropy. Reagoval tak na rostoucí volatilitu na energetických trzích, kterou vyvolal prohlubující se válečný konflikt v Perském zálivu a útoky na klíčové námořní trasy.

včera

Íránská státní televize takto odvysílala první projev nového ájatolláha Modžtaby Chameneího

První prohlášení íránského vůdce: Chámeneí požaduje od USA kompenzace, nařídil blokaci Hormuzského průlivu

Nový íránský nejvyšší vůdce Modžtaba Chameneí prolomil mlčení a vydal své první oficiální prohlášení od nástupu do úřadu. Sdělení však nebylo proneseno osobně; text přečetl moderátor ve vysílání státní televize, zatímco se na obrazovce objevovaly statické záběry. Tato forma komunikace jen prohlubuje spekulace o jeho zdravotním stavu po zprávách, že byl zraněn při zahajovacích útocích probíhajícího válečného konfliktu.

včera

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

Válka v Íránu nahrává Putinovi. Pomáhá financovat jeho invazi na Ukrajinu

Válečný konflikt s Íránem, který rozpoutala administrativa Donalda Trumpa, začíná přinášet nečekané ovoce ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi. Podle analýz webu CNN se zdá, že šéf Kremlu doslova vyhrál v loterii. Zatímco se pozornost Washingtonu upírá k Perskému zálivu, Rusko těží z prudkého nárůstu cen ropy a postupného uvolňování sankcí, což přímo financuje jeho pokračující agresi na Ukrajině.

včera

Tanker Safesea Vishnu pod útokem

Válka v Íránu stojí USA miliardy dolarů. Námořnictvo není připraveno eskortovat tankery přes Hormuzský průliv

Americký ministr energetiky Chris Wright ve čtvrtek otevřeně přiznal, že námořnictvo Spojených států není v tuto chvíli připraveno doprovázet ropné tankery skrze strategický Hormuzský průliv. Toto prohlášení přichází jen 48 hodin poté, co tentýž ministr na sociálních sítích mylně tvrdil, že americké síly úspěšně asistovaly při průjezdu prvního plavidla. Tato dezinformace tehdy nakrátko srazila ceny ropy, než byla Bílým domem dementována, což vyvolalo další prudký růst cen na trzích.

včera

Donald Trump přijal Volodymyra Zelenského v rezidenci Mar-a-lago. (28.12.2025)

Tlačte na Putina, ne na nás, vyzval Zelenskyj Trumpa

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro server Politico vyzval amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby zvýšil tlak na Vladimira Putina. Zelenskyj zdůraznil, že po více než čtyřech letech války je ukrajinský lid sice unavený, ale morálka zůstává vysoká a země není ochotna přistoupit na ruská ultimáta ohledně odevzdání rozsáhlých území na východě státu. Podle jeho slov by měl Trump svou vyjednávací sílu zaměřit na agresora, nikoliv na oběť.

včera

včera

Ukrajinci plánují útoky na mou rodinu, prohlásil Orbán

Maďarský premiér Viktor Orbán vystupňoval napětí ve vztazích s Kyjevem prohlášením, podle kterého Ukrajinci plánují útoky na jeho rodinu. Toto obvinění přichází v době vrcholící předvolební kampaně, kdy Orbán čelí vážné politické konkurenci. Kritici maďarského premiéra naznačují, že celou roztržku využívá k získání politických bodů před dubnovými parlamentními volbami, které by mohly ukončit jeho šestnáctiletou nadvládu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy