Ruský atentát změní zahraniční politiku Prahy, píše polský tisk

V komentáři pod titulkem "Ruský atentát v české zbrojovce převrátí zahraniční politiku Prahy" to dnes odpoledne napsal polský deník Gazeta Wyborcza. Na mysli má nejspíše výbuch v muničním skladu ve Vrběticích, jak v textu dál správně uvádí.

List připomněl, že Praha v sobotu vyhostila 18 ruských diplomatů, kterým dala 48 hodin na odjezd ze země. Rusko zareagovalo důrazněji a nařídilo 20 pracovníkům české ambasády v Moskvě, aby Rusko do 24 hodin opustili. Vicepremiér Jan Hamáček přiznal, že české velvyslanectví je tím ochromeno, funguje pouze konzulární oddělení.

Diplomatický spor je výsledkem sobotního skandálního odhalení, jehož důsledkem "může být největší krize v česko-ruských vztazích od roku 1989", napsal polský deník.

Výbuch ve skladu munice ve Vrběticích z roku 2014 nebyl podle českých úřadů obyčejným neštěstím, ale atentátem nachystaným dvěma agenty ruské rozvědky GRU. A to stejných, kteří byli zodpovědní za pokus o otravu bývalého ruského agenta Sergeje Skripala v Británii. Českým bezpečnostním službách trvalo objasnění záhady roky, protože výbuch ve Vrběticích způsobil tak obrovské škody, že bylo těžké shromáždit důkazní materiál o příčině výbuchu.

Kreml tvrdí, že všechny teorie o účasti Rusů a atentátu jsou výmysly. Mluvčí ruské diplomacie označila vyhoštění ruských diplomatů za nepřátelský akt.

V tezi o atentátu totiž nechybějí slabiny: jak je možné, že policie nenašla druhé odpalovací zařízení, když o dva měsíce dříve zajistila celý prostor? Jak mohli ruští agenti přijít s náložemi, připevnit je v muničním skladu a nikým nerušeni odejít? Jistý je jedině fakt, že agenti se dostali dovnitř tak, že se vydávali za obchodní partnery, kteří si chtějí prohlédnout zboží na místě. Oba dorazili do Vrbětic s falešnými pasy a e-mail s žádostí o návštěvu odeslali z adresy, která znemožňuje identifikaci odesilatele.

Deník zdůrazňuje názor, že atentát povede k přehodnocení české zahraniční politiky. "Ovzduší v zemi je teď takové, jaké bylo na Ukrajině v roce 2014, když (Rusko) anektovalo Krym a vypukla válka. Proruské sympatie vystřídalo nepřátelství a nedůvěra," cituje list analytika Davida Stulíka z pražského centra Evropské hodnoty, který v uvedené době působil na Ukrajině.

Atentát podle listu staví do nepříznivého světla hlavně vicepremiéra Jana Hamáčka, který měl v pondělí odletět do Moskvy na jednání o nákupu ruské vakcíny Sputnik V a na jednání o dostavbě jaderné elektrárny Dukovany. Hamáček tvrdí, že o tom, kdo stál za atentátem z roku 2014, se dozvěděl až v pátek. Prozápadní ministr zahraničí Tomáš Petříček, kterého Hamáček odvolal, nicméně tvrdí, že o této věci vláda jednala už před dvěma týdny. To Hamáčkovi, který vede sociální demokraty, vytváří dodatečný problém s hodnověrností. Nepomůže to k oblibě jeho strany, která je koaličním partnerem ve vládě Andreje Babiše, a momentálně vytírá dno s voličskou podporou na úrovni tří procent. Pokud se tato tendence zachová, bude to znamenat, že po podzimních volbách se sociální demokraté poprvé nedostanou do parlamentu. Hamáček věřil, že dovoz Sputniku V vylepší postavení jeho strany.

Ale nejvíce na dovoz této vakcíny naléhal prezident Miloš Zeman, a stejně tak na dohodu s Rusy o dostavbě Dukovan za pět miliard eur, napsal komentátor a dodal Stulíkův názor, že pod Zemanovým nátlakem komunisté odvolali podporu Babišově vládě v parlamentu.

"Zeman, jehož proruské sympatie nejsou pro nikoho tajemstvím, několik dnů výmluvně mlčí. Zveřejněním informace o ruském atentátu jej Babiš údajně zcela překvapil," píše Gazeta Wyborcza.

Podle listu není vyloučeno, že do říjnových voleb Babiš povede menšinovou vládu. Jeho kroky vůči Kremlu ale podporují všechny strany v českém parlamentu s výjimkou extremistických uskupení. "Rusové, kteří ve verzi o atentátu vidí mezery, se budou snažit tuto hypotézu zpochybňovat a zpracovávat veřejné mínění v Česku," citoval na závěr list názor analytika, podle kterého už se ale nevrátí proruská politika, jakou si přál Zeman.