Hrozí propad HDP o 30-50 %. Experti přirovnávají krizi k rozpadu SSSR

NÁZOR - Koronavirová krize v Evropě bude mít pravděpodobně ekonomický dopad, jaký jsme za našich životů nezažili. S tímto varováním vystoupili v komentáři pro server Politico ekonomové Richard Simmons a Nigel Culkin, politolog Giuseppe Littera, mediální expert Paolo Dini a hospodářští historici Luca Fantacci a Massimo Amato. Tvrdí, že situace si žádá nevídaný ekonomický zásah.

Škody budou katastrofální

Politici rádi mluví vojenskou terminologií o finančních opatřeních, která mají podpořit ekonomiku, připomínají odborníci. Poukazují, že Evropská centrální banka označila dluhopisový program ve výši 750 miliard eur za "výstřel z bazuky", americká vláda hovoří o dotaci každému občanovi ve výši 2.000 dolarů jako o "penězích házených z vrtulníku", po vzoru experimentu, kdy mělo ekonomiku stimulovat rozhazování dolarů ze vzduchu, jak navrhoval ekonom Milton Friedman.    

Autoři komentáře doporučují Friedmanovu myšlenku rozšířit. Mluví o "chytrých penězích z dronu", tedy cílených poukázkách spotřebitelům, které by mohli utratit u těch prodejců, kteří nebudou v době uzavření ekonomiky propouštět zaměstnance.   

"Ekonomický dopad této krize nemůže být jasnější," pokračují odborníci. Politici podle nich stojí před těžkou volbou jak zabránit šíření nákazy a zároveň zmírnit škody, které páchá na ekonomice izolace obyvatel nutná ke zpomalení šíření viru.

Škody budou katastrofální, obávají se experti. Vysvětlují, že mnoho pracovníků nemůže v současném stavu vykonávat svou práci, navíc vystrašení a o peníze připravení zákazníci omezují utrácení a firmy přehodnocují investice - Čína například odhaduje propad vývozu o 18 %,  maloobchodních tržeb o 23,7 % a průmyslové výroby o 13,5 %, a to jen za první dva měsíce letošního roku, které byly zatím tím nejkritičtějším obdobím.

V Evropě může být situace horší jelikož zpomalení způsobené karanténními opatřeními pramení i z narušení dodavatelských řetězců zboží z Číny, a tak bylo zaseto zrno recese, ne-li deprese, upozorňují odborníci. Neodvažují si tvrdit, jak špatný vývoj bude, protože ekonomické modely nedokážou počítat s tak nenadálou a dalekosáhlou událostí, jakou je globální pandemie, ale poznatky z roku 1918, kdy řádila španělská chřipka, doplněné moderními průzkumy naznačují, že dopad může být podobně drtivý, jaký měl v roce 1991 rozpad Sovětského svazu na východoevropské země, kde během dvou let propadl HDP v rozmezí 30-50 %.     

Potenciální otřes může být tedy násobně větší než finanční krize z roku 2008, deklarují experti. Konstatují, že evropské vlády ale mají možnost zmírnit nejhorší dopady této krize, pokud budou jednat rychle a chytře a využijí veškeré dostupné nástroje.

Sardinský experiment

Opatření evokující "výstřel z bazuky" jsou nezbytná, aby se stabilizoval finanční systém a trhy se zaplavily likviditou, jako se stalo v roce 2008, tvrdí odborníci. Dodávají, že z krátkodobého pohledu to bude klíčové, aby se zabránilo kolapsu finančních institucí a komerčním bankám se umožnilo zachovat si úvěrové linie a toky.

Prozřetelnost "házení peněz z vrtulníků" je podle expertů sporná, strategie má značné nevýhody a její stimulační efekt by závisel na skutečném objemu peněz, které do ekonomiky natečou. "V době nejistoty lidé inklinují k ukládání více peněz do úspor ze strachu, co přinese budoucnost," píšou odborníci. Vysvětlují, že lidé také nemusejí utrácet za domácí zboží a služby, ale za import, navíc německá zkušenost z 20. let ukazuje, že velké intervence tohoto typu mohou vést k pádivé inflaci.

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

Zároveň je pravda, že firmy, především ty malé, potřebují pomoc a plány, které jsou zatím na stole - garantované úvěry a půjčky - nejsou zřejmě adekvátní, přiznávají odborníci. Poukazují, že komerční banky pod tlakem nefungují dobře a mají ve zvyku žádat o vládní podporu, aby ochránily vlastní bilanci, navíc vyřízení půjček trvá dlouho, tudíž v době, kdy peníze k firmám doputují, může být pozdě.  

"Chytré peníze z dronu" řeší mnoho těchto problémů, věří experti. Vysvětlují, že namísto necíleného rozhazování peněz je směřují tam, kde jsou nejvíce potřeba, tedy krizí zasaženým spotřebitelům a malým podnikům, které bojují o přežití.

Systém je již testován na Sardinii, kde jsou domácnostem poskytovány digitální poukázky, které mohou využít skrze své chytré telefony, uvádějí odborníci. Dodávají, že tyto poukázky jsou plně kryty penězi, ale lze je utratit pouze jen u vybraných obchodníků, konkrétně malých firem a ve specifických sektorech, jako je pohostinství, pod podmínkou, že tyto firmy nebudou během karantény propouštět zaměstnance.

Domácnosti mohou poukázky uplatnit nyní, nebo v budoucnu, jelikož budou platit o mnoho měsíců déle než karanténní opatření, přičemž je příslušní obchodníci mohou vyměnit za peníze, nebo směnit s dalšími obchodníky, uvádějí odborníci. To podle nich pomůže spotřebitelům i firmám, protože obchodníci získají prostředky, aby přečkali izolaci obyvatel a domácnosti získají zboží či služby. Navíc je zde jen malé riziko, že tyto peníze budou dále spořeny či utraceny za import, dodávají autoři komentáře.

Uvedený software je již otestován a může být snadno zaveden kdekoliv jinde, poukazují experti. "S ohledem na prudké výzvy, kterým čelíme, a naléhavost reakce na tuto výzvu, by pro Evropu bylo dobré uchýlit se při stimulech k 'chytrým', dobře cíleným dronům než 'hloupým' helikoptérám," uzavírají odborníci.  

Související

AfD (Alternativa pro Německo)

Další podezření na únik informací: AfD může předávat citlivé dokumenty o Ukrajině Kremlu

Evropští diplomaté a němečtí zákonodárci vyjadřují podle webu Politico vážné obavy z dalšího možného úniku důvěrných informací z Bruselu přímo do Kremlu. Hlavním zdrojem neklidu je přístup poslanců krajně pravicové strany Alternativa pro Německo (AfD) do rozsáhlé databáze vnitroevropských dokumentů. Existuje důvodné podezření, že citlivé debaty o geopolitických otázkách, jako je financování Ukrajiny ze zmrazených ruských aktiv, jsou kvůli této straně vystaveny ruskému dohledu.
Evropský parlament

Politico: Budapešť funguje jako přímý informační kanál pro Kreml. EU vylučuje Maďarsko z citlivých diskusí

Vztahy mezi Maďarskem a zbytkem Evropské unie narazily na nové dno. Brusel začal výrazně omezovat tok důvěrných informací směrem k Budapešti kvůli rostoucím obavám, že vláda Viktora Orbána funguje jako přímý informační kanál pro Kreml. Podle diplomatických zdrojů se citlivé záležitosti stále častěji projednávají v menších skupinách států, ze kterých je Maďarsko záměrně vynecháváno.

Více souvisejících

EU (Evropská unie) Ekonomika Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Hormuzský průliv

Dva miliony dolarů za plavbu? Írán údajně zpoplatnil průjezd Hormuzským průlivem

Írán začal uplatňovat svůj rostoucí vliv nad jednou z nejdůležitějších námořních tras světa a od některých obchodních plavidel vyžaduje poplatky za průjezd Hormuzským průlivem. Podle informací agentury Bloomberg se jedná o neformální mýtné, které je vyžadováno nárazově. Platby za jednu plavbu mohou dosahovat až výše dvou milionů dolarů, což vyvolává značnou nervozitu na světových trzích.

před 8 hodinami

Petr Macinka

Oligarchie, korupce, potlačování odpůrců. Macinka táhne Česko špatným směrem, podporou Orbána velebí kolaboraci a ruské praktiky

Ministr zahraničí Petr Macinka se rozhodl vynechat jednání vlastní vlády a místo toho odcestoval do Budapešti podpořit kampaň Viktora Orbána. Zatímco jeho kolegové v Praze zasedali, Macinka na summitu frakce Patrioti pro Evropu přednesl projev oslavující maďarský režim. Jeho absence na vládním jednání je smutným důkazem, kde leží jeho skutečné politické priority.

před 9 hodinami

Alí Abdolláhí Aliabádí

„Budeme bojovat až do úplného vítězství.“ Írán odmítá jakoukoliv dohodu s USA

Íránská vojenská elita v úterý rázně odmítla tvrzení amerického prezidenta Donalda Trumpa o probíhajících mírových rozhovorech a úvahy o pětidenním příměří označila za nepodložené. Mluvčí nejvyššího íránského vojenského velení prohlásil, že ozbrojené síly islámské republiky budou v probíhajícím konfliktu se Spojenými státy a Izraelem bojovat „až do úplného vítězství“. Toto prohlášení definitivně zchladilo naděje na brzkou deeskalaci, o které Trump informoval v uplynulých dnech.

před 10 hodinami

 J. D. Vance

Pákistán chce zprostředkovat rozhovory USA s Íránem. Hlavním vyjednavačem má být Vance

Americký viceprezident JD Vance by se mohl stát hlavním vyjednavačem Spojených států v připravovaných mírových rozhovorech s Íránem, které se pokouší zprostředkovat Pákistán. Diplomatické zdroje naznačují, že k setkání v Islámábádu by mohlo dojít již tento týden. Tato iniciativa následuje po nedělním telefonátu mezi Donaldem Trumpem a šéfem pákistánské armády Ásimem Munírem, jehož tématem byl měsíc trvající válečný konflikt.

před 11 hodinami

před 11 hodinami

Ruská armáda, ilustrační foto

Ruská armáda zahájila na Ukrajině rozsáhlou jarní ofenzívu

Ruské síly zahájily na východní Ukrajině rozsáhlou jarní ofenzívu, do které nasadily desítky tanků a obrněných vozidel. Podle ukrajinské armády a vojenských analytiků nabírá tento útok na intenzitě právě v době, kdy ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyjadřuje vážné obavy z dopadů konfliktu na Blízkém východě na situaci ve své zemi, píše CNN.

před 12 hodinami

AfD (Alternativa pro Německo)

Další podezření na únik informací: AfD může předávat citlivé dokumenty o Ukrajině Kremlu

Evropští diplomaté a němečtí zákonodárci vyjadřují podle webu Politico vážné obavy z dalšího možného úniku důvěrných informací z Bruselu přímo do Kremlu. Hlavním zdrojem neklidu je přístup poslanců krajně pravicové strany Alternativa pro Německo (AfD) do rozsáhlé databáze vnitroevropských dokumentů. Existuje důvodné podezření, že citlivé debaty o geopolitických otázkách, jako je financování Ukrajiny ze zmrazených ruských aktiv, jsou kvůli této straně vystaveny ruskému dohledu.

před 13 hodinami

Péter Szijjártó navštívil Česko

„Normální součást diplomatické praxe.“ Maďarsko je překvapeno, že s Lavrovem nekomunikují i další ministři

Evropská komise vyjádřila hluboké znepokojení nad zprávami, podle kterých maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó předával Rusku citlivé informace z interních jednání Evropské unie. Deník Washington Post s odvoláním na bezpečnostní činitele uvedl, že Szijjártó během přestávek na summitech pravidelně informoval svého ruského protějška Sergeje Lavrova. Maďarský ministr tato obvinění rezolutně odmítl a označil je za nesmyslné konspirační teorie a falešné zprávy.

před 14 hodinami

před 15 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump nutně potřebuje válku s Íránem ukončit. Nemá ale jak

Je americký prezident Donald Trump schopen ukončit válečný konflikt s Íránem, i kdyby si to sám přál? Na rozdíl od obchodních cel nelze válečné střety jednoduše vypnout podle momentálního rozmaru nebo snahy o stabilizaci finančních trhů. Hlavním tématem po pozastavení hrozeb útoky na íránské elektrárny tedy není jen to, zda Trump opět couvl, ale zda má vůbec k dispozici únikovou cestu.

před 16 hodinami

Jarní příroda

Počasí se o víkendu ochladí, místy bude pršet

Březnové počasí v České republice nadále potvrzuje svou pověst proměnlivého období. Podle nejnovějších dat ČHMÚ.cz nás čeká víkend ve znamení velké oblačnosti a teplot, které se budou držet v poměrně úzkém rozmezí. Jaro se sice hlásí o slovo, ale zimní doplňky ještě rozhodně neschovávejte, zejména pokud se chystáte do vyšších poloh.

včera

Péter Szijjártó navštívil Česko

Szijjártó měl Lavrovovi podávat hlášení o obsahu jednání EU. Magyar obvinil vládu z vlastizrady

Tři týdny před klíčovými maďarskými volbami, které se uskuteční 12. dubna, otřásá tamní politickou scénou skandál nevídaných rozměrů. Péter Magyar, lídr opoziční strany Tisza a v současnosti favorit předvolebních průzkumů, obvinil vládu Viktora Orbána z vlastizrady. Reagoval tak na zprávy o tom, že maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó měl pravidelně vynášet důvěrné informace z jednání Evropské unie přímo do Moskvy.

včera

Mohou íránské rakety doletět až do Londýna, Prahy nebo Paříže? Teherán světu skutečný dostřel tajil

Mohou íránské rakety doletět až do Londýna, Prahy nebo Paříže? Tato otázka se stala velmi aktuální poté, co se Írán minulý pátek pokusil zasáhnout společnou britsko-americkou vojenskou základnu Diego Garcia v Indickém oceánu. Britský ministr obrany John Healey potvrdil, že byly vypáleny dvě rakety – jedna selhala a druhá Mohou íránské rakety doletět až do Londýna, Prahy nebo Paříže? íránské rakety doletět až do Londýna, Prahy nebo Paříže? la úspěšně sestřelena.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy