Hrozí propad HDP o 30-50 %. Experti přirovnávají krizi k rozpadu SSSR

NÁZOR - Koronavirová krize v Evropě bude mít pravděpodobně ekonomický dopad, jaký jsme za našich životů nezažili. S tímto varováním vystoupili v komentáři pro server Politico ekonomové Richard Simmons a Nigel Culkin, politolog Giuseppe Littera, mediální expert Paolo Dini a hospodářští historici Luca Fantacci a Massimo Amato. Tvrdí, že situace si žádá nevídaný ekonomický zásah.

Škody budou katastrofální

Politici rádi mluví vojenskou terminologií o finančních opatřeních, která mají podpořit ekonomiku, připomínají odborníci. Poukazují, že Evropská centrální banka označila dluhopisový program ve výši 750 miliard eur za "výstřel z bazuky", americká vláda hovoří o dotaci každému občanovi ve výši 2.000 dolarů jako o "penězích házených z vrtulníku", po vzoru experimentu, kdy mělo ekonomiku stimulovat rozhazování dolarů ze vzduchu, jak navrhoval ekonom Milton Friedman.    

Autoři komentáře doporučují Friedmanovu myšlenku rozšířit. Mluví o "chytrých penězích z dronu", tedy cílených poukázkách spotřebitelům, které by mohli utratit u těch prodejců, kteří nebudou v době uzavření ekonomiky propouštět zaměstnance.   

"Ekonomický dopad této krize nemůže být jasnější," pokračují odborníci. Politici podle nich stojí před těžkou volbou jak zabránit šíření nákazy a zároveň zmírnit škody, které páchá na ekonomice izolace obyvatel nutná ke zpomalení šíření viru.

Škody budou katastrofální, obávají se experti. Vysvětlují, že mnoho pracovníků nemůže v současném stavu vykonávat svou práci, navíc vystrašení a o peníze připravení zákazníci omezují utrácení a firmy přehodnocují investice - Čína například odhaduje propad vývozu o 18 %,  maloobchodních tržeb o 23,7 % a průmyslové výroby o 13,5 %, a to jen za první dva měsíce letošního roku, které byly zatím tím nejkritičtějším obdobím.

V Evropě může být situace horší jelikož zpomalení způsobené karanténními opatřeními pramení i z narušení dodavatelských řetězců zboží z Číny, a tak bylo zaseto zrno recese, ne-li deprese, upozorňují odborníci. Neodvažují si tvrdit, jak špatný vývoj bude, protože ekonomické modely nedokážou počítat s tak nenadálou a dalekosáhlou událostí, jakou je globální pandemie, ale poznatky z roku 1918, kdy řádila španělská chřipka, doplněné moderními průzkumy naznačují, že dopad může být podobně drtivý, jaký měl v roce 1991 rozpad Sovětského svazu na východoevropské země, kde během dvou let propadl HDP v rozmezí 30-50 %.     

Potenciální otřes může být tedy násobně větší než finanční krize z roku 2008, deklarují experti. Konstatují, že evropské vlády ale mají možnost zmírnit nejhorší dopady této krize, pokud budou jednat rychle a chytře a využijí veškeré dostupné nástroje.

Sardinský experiment

Opatření evokující "výstřel z bazuky" jsou nezbytná, aby se stabilizoval finanční systém a trhy se zaplavily likviditou, jako se stalo v roce 2008, tvrdí odborníci. Dodávají, že z krátkodobého pohledu to bude klíčové, aby se zabránilo kolapsu finančních institucí a komerčním bankám se umožnilo zachovat si úvěrové linie a toky.

Prozřetelnost "házení peněz z vrtulníků" je podle expertů sporná, strategie má značné nevýhody a její stimulační efekt by závisel na skutečném objemu peněz, které do ekonomiky natečou. "V době nejistoty lidé inklinují k ukládání více peněz do úspor ze strachu, co přinese budoucnost," píšou odborníci. Vysvětlují, že lidé také nemusejí utrácet za domácí zboží a služby, ale za import, navíc německá zkušenost z 20. let ukazuje, že velké intervence tohoto typu mohou vést k pádivé inflaci.

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

Zároveň je pravda, že firmy, především ty malé, potřebují pomoc a plány, které jsou zatím na stole - garantované úvěry a půjčky - nejsou zřejmě adekvátní, přiznávají odborníci. Poukazují, že komerční banky pod tlakem nefungují dobře a mají ve zvyku žádat o vládní podporu, aby ochránily vlastní bilanci, navíc vyřízení půjček trvá dlouho, tudíž v době, kdy peníze k firmám doputují, může být pozdě.  

"Chytré peníze z dronu" řeší mnoho těchto problémů, věří experti. Vysvětlují, že namísto necíleného rozhazování peněz je směřují tam, kde jsou nejvíce potřeba, tedy krizí zasaženým spotřebitelům a malým podnikům, které bojují o přežití.

Systém je již testován na Sardinii, kde jsou domácnostem poskytovány digitální poukázky, které mohou využít skrze své chytré telefony, uvádějí odborníci. Dodávají, že tyto poukázky jsou plně kryty penězi, ale lze je utratit pouze jen u vybraných obchodníků, konkrétně malých firem a ve specifických sektorech, jako je pohostinství, pod podmínkou, že tyto firmy nebudou během karantény propouštět zaměstnance.

Domácnosti mohou poukázky uplatnit nyní, nebo v budoucnu, jelikož budou platit o mnoho měsíců déle než karanténní opatření, přičemž je příslušní obchodníci mohou vyměnit za peníze, nebo směnit s dalšími obchodníky, uvádějí odborníci. To podle nich pomůže spotřebitelům i firmám, protože obchodníci získají prostředky, aby přečkali izolaci obyvatel a domácnosti získají zboží či služby. Navíc je zde jen malé riziko, že tyto peníze budou dále spořeny či utraceny za import, dodávají autoři komentáře.

Uvedený software je již otestován a může být snadno zaveden kdekoliv jinde, poukazují experti. "S ohledem na prudké výzvy, kterým čelíme, a naléhavost reakce na tuto výzvu, by pro Evropu bylo dobré uchýlit se při stimulech k 'chytrým', dobře cíleným dronům než 'hloupým' helikoptérám," uzavírají odborníci.  

Související

Dovoz a vývoz zboží

Hrozba obchodní války je zpět. EU netuší, jaká cla budou zítra platit

V Británii i v celé Evropské unii vládne značná nejistota ohledně toho, zda se na tyto regiony budou od zítřka vztahovat nově ohlášená patnáctiprocentní cla Donalda Trumpa. Ačkoliv americký obchodní zmocněnec Jamieson Greer ujistil, že dříve uzavřené dohody se zhruba dvacítkou zemí zůstávají v platnosti, evropští představitelé a analytici varují před „nepopsatelným zmatkem“.
Donald Trump Komentář

Jakému clu teď bude podléhat Česko? U vývozu z EU může klesnout i vzrůst, rozhodne Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa včera během několika hodin zareagovala na zneplatnění takzvaných recipročních cel ze strany Nejvyššího soudu USA. Reakce spočívá v zavedení desetiprocentní celosvětové plošné celní sazby. Zavedení této sazby je přechodným opatřením – zákon jej umožňuje maximálně na 150 dní – a stojí na jiném právním základě, než na jakém stála zmíněná cla reciproční.

Více souvisejících

EU (Evropská unie) Ekonomika Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 2 minutami

Izrael a Spojené státy zaútočily na Írán

Při nové vlně útoků bylo zasaženo ústředí íránské státní televize. Internet v zemi prakticky nefunguje

Íránská státní televize oznámila, že části jejího ústředí zasáhla nová vlna útoků, které připsala „americko-sionistickému nepříteli“. Informaci přinesla moderátorka ve vysílání zpravodajského kanálu IRINN v neděli večer s tím, že k úderu na komplex IRIB došlo před malou chvílí. Navzdory útoku vysílání prozatím pokračuje v běžném režimu a technici aktuálně prověřují rozsah způsobených škod.

před 1 hodinou

B-2 Spirit

Izrael shodil na Írán za 30 hodin 2000 bomb. Americká armáda nasadila stealth bombardéry B-2

Izraelské letectvo (IAF) během prvních 30 hodin rozsáhlého konfliktu s Íránem shodilo více než 2 000 bomb. Podle oficiálního prohlášení izraelské armády (IDF) byly tyto údery zaměřeny na stovky cílů spojených s íránským režimem a jeho vojenskou infrastrukturou. Toto množství munice představuje přibližně polovinu objemu, který Izrael využil během celé dvanáctidenní války v červnu 2025, což svědčí o mimořádné intenzitě současné operace.

před 1 hodinou

Sergej Lavrov na summitu Rusko Afrika 2023

Politico: Írán po začátku útoku zoufale hledal pomoc v Moskvě. Dostal jen slovní podporu

Zatímco se v sobotu ráno nad Teheránem ozývaly exploze amerických a izraelských bomb, íránská diplomacie se zoufale snažila dovolat do Moskvy. Podle webu Politico se však tamnímu ministru zahraničí od Sergeje Lavrova dostalo pouze slovní podpory a vyjádření soustrasti. Írán se tak stal další zemí v pořadí, která na vlastní kůži pocítila, že ruské spojenectví má své velmi úzké limity, jakmile dojde na skutečný vojenský střet s globální velmocí.

před 2 hodinami

Prezident Trump

Při jediném úderu zemřelo 48 íránských lídrů, prohlásil Trump. Co bude dál ale nikdo neví, varuje exšéf CIA

Americký prezident Donald Trump v telefonickém rozhovoru pro stanici CNBC uvedl, že vojenská operace Spojených států v Íránu postupuje „rychleji, než se plánovalo“. Podle jeho slov se jedná o jeden z nejnásilnějších režimů v historii a zásah proti němu je úkolem, který USA provádějí nejen pro sebe, ale pro celý svět. Trump zdůraznil, že se věci v současné chvíli vyvíjejí velmi pozitivním způsobem.

před 3 hodinami

Reza Pahlaví

Írán chce vybrat nového vůdce do dvou dní. Svrhněte islámskou republiku, dokud můžete, vyzval Íránce Pahlaví

Smrt íránského nejvyššího duchovního vůdce ajatolláha Alího Chameneího vyvolala bouřlivé reakce jak v exilu, tak přímo v ulicích íránských měst. Rezá Pahlaví, syn posledního íránského šáha a bývalý korunní princ, který žije v exilu od revoluce v roce 1979, na sociální síti X prohlásil, že Chameneího smrt není „koncem“, ale začátkem nové éry. Vyzval Íránce, aby využili této historické příležitosti a dokud mohou, aby definitivně svrhli islámskou republiku.

před 4 hodinami

USS Abraham Lincoln

Írán zaútočil na americkou letadlovou loď USS Abraham Lincoln. Rakety k ní ale nedoletěly

Íránské islámské revoluční gardy (IRGC) v oficiálním prohlášení uvedly, že zaútočily na americkou letadlovou loď USS Abraham Lincoln. Podle íránských státních médií měly být k úderu použity čtyři balistické rakety. USS Abraham Lincoln představuje pátou jednotku třídy Nimitz a ve své výzbroji nese mimo jiné nejmodernější neviditelné letouny F-35, které jsou schopny unikat nepřátelským radarům.

před 4 hodinami

Alíréza Aráfí

Írán bude po zabití Chameneího řídit tříčlenná rada, povede ji ajatolláh Alíréza Aráfí

Írán oficiálně oznámil zřízení tříčlenné přechodné rady, která převzala správu státních záležitostí po zabití nejvyššího duchovního vůdce, ajatolláha Alího Chameneího. V neděli byl do tohoto dočasného orgánu jmenován ajatolláh Alíréza Aráfí, vlivný člen ústavního dozorčího orgánu. Spolu s ním radu tvoří úřadující prezident Masúd Pezeškiján a šéf soudní moci Gholám-Hosejn Mohsení-Edžeí.

před 5 hodinami

Petr Macinka na zasedání nové vlády

Konflikt v Íránu má tři scénáře vývoje, tvrdí Macinka. Kvůli Čechům v zahraničí svolal krizový štáb

Bezpečnost českých občanů na Blízkém východě je v tuto chvíli absolutní prioritou české diplomacie. Ministr zahraničí Petr Macinka v nedělním diskusním pořadu Otázky Václava Moravce zdůraznil, že otázka pomoci lidem v regionu stojí vysoko nad analýzami vojenského vývoje. Podle jeho slov je nejdůležitější zajistit bezpečný návrat všech Čechů, kteří v oblasti uvízli kvůli eskalaci konfliktu mezi Íránem, Izraelem a USA.

před 6 hodinami

Kypr

Írán vypálil rakety směrem ke Kypru, varuje Británie

Britský ministr obrany John Healey uvedl, že dvě íránské rakety byly vypáleny směrem ke Kypru, kde má Velká Británie své strategické vojenské základny. Přestože se vláda nedomnívá, že by tyto střely mířily na základny úmyslně, podle Healeyho to jasně ukazuje na „naprostou bezhlavost“ íránské odvety. Ministr situaci popsal jako velmi vážnou a neustále se zhoršující, s rostoucím rizikem dalších nekontrolovaných útoků ze strany Teheránu.

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Abú Dhabí pod útokem

Írán zahájil další vlnu raketových útoků. Nad Abú Dhabí se ozývají silné exploze

Íránské islámské revoluční gardy (IRGC) oznámily, že zahájily další, sedmou vlnu raketových útoků a náletů bezpilotních letounů na země v regionu. Nad městem Abú Dhabí byly slyšet silné exploze a následně byly spatřeny sloupy kouře stoupající z oblasti poblíž místního přístavu. Zatím není zcela jasné, co přesně dané místo zasáhlo, nicméně svědci z okolí hlásili, že nad svými hlavami slyšeli přelétající letadla.

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Írán, ilustrační foto

Co teď čeká Írán? Zemi povede vytvořená rada, čeká ji boj o přežití režimu

Probíhá druhý den společných útoků Spojených států a Izraele na Írán, které v první fázi vedly k zabití nejvyššího vůdce ajatolláha Alího Chameneího v jeho teheránské rezidenci. Tato událost představuje určující moment v sedmačtyřicetileté historii islámské republiky. Operace odhalila rozsáhlé zpravodajské informace, kterými Američané a Izraelci o íránském aparátu disponují, a zároveň neschopnost tamní armády ochránit své nejdůležitější postavy.

před 8 hodinami

Izrael a Spojené státy zaútočily na Írán

„Nezapomeneme na 7. říjen.“ Izraelská armáda opět udeřila v srdci Teheránu, Írán slibuje pomstu

Izraelská armáda (IDF) po společných úderech Spojených států a Izraele na Írán vydala prohlášení, ve kterém zdůraznila, že nikdy nezapomene na tragické události ze 7. října 2023. Mluvčí ozbrojených sil Effie Defrin na sociální síti X jasně deklaroval, že Izrael bude i nadále pronásledovat své nepřátele. Cílem armády jsou podle jeho slov jak samotní strůjci tehdejších útoků, tak teroristé, kteří se přímo podíleli na masakru civilistů.

před 9 hodinami

Alí Chameneí, íránský ajatolláh

Po smrti je nejen ajatolláh. Zahynula Chameneího dcera, zeť, vnouče a 40 íránských představitelů

Sobotní nálety Spojených států a Izraele na íránské území si vyžádaly životy nejvyšších představitelů země. Nejkritičtější zprávou, která zasáhla Teherán, je úmrtí nejvyššího íránského vůdce, ajatolláha Alího Chameneího. Ten byl zabit v sobotu ráno přímo ve své kanceláři, což představuje bezprecedentní zásah do samotného centra moci islámské republiky.

před 10 hodinami

Ilustrační foto

Írán zahájil rozsáhlou vlnu útoků napříč celým Blízkým východem

Írán zahájil v neděli ráno novou rozsáhlou vlnu útoků napříč celým Blízkým východem. Podle íránské polooficiální tiskové agentury Tasnim oznámily Islámské revoluční gardy vypuštění již šesté vlny raket a bezpilotních letounů. Tyto údery cílily primárně na Izrael a americké vojenské základny rozmístěné v regionu, přičemž exploze byly hlášeny z mnoha hlavních i dalších významných měst.

před 11 hodinami

Írán, ilustrační foto

Rozzuření Íránci se pokusili vtrhnout na americké velvyslanectví

V iráckém hlavním městě se demonstranti pokusili proniknout do opevněné Zelené zóny, která je mimo jiné sídlem amerického velvyslanectví. Tato akce byla přímou reakcí na zabití íránského nejvyššího vůdce. Záběry z místa zachycují nedělní ranní střety mezi protestujícími a iráckými bezpečnostními složkami na mostě 14. července, jenž vede přes řeku Tigris právě do této střežené oblasti.

před 13 hodinami

Počasí

Počasí: Příští týden jarní teploty setrvají, bude až 15 stupňů

První březnový týden přinese do České republiky převážně klidné a slunečné počasí s jarními teplotami, které budou přes den šplhat k 15 °C. Podle předpovědi ČHMÚ.cz nás čeká období s minimem srážek a jasnou oblohou, doprovázené ranními mlhami, které mohou být místy i mrznoucí.

včera

Ájatolláh Sajjid Alí Chameneí

Ajatolláh Alí Chameneí je po smrti

Americký prezident Donald Trump v sobotu večer potvrdil, že íránský nejvyšší vůdce, ajatolláh Alí Chameneí, byl zabit při rozsáhlém společném úderu Spojených států a Izraele. Trump tuto zprávu oznámil prostřednictvím své sociální sítě Truth Social, kde Chameneího označil za jednoho z nejhorších lidí v historii. Podle prezidenta je jeho smrt spravedlností nejen pro íránský lid, ale i pro Američany a občany mnoha dalších zemí.

včera

TOI: Íránské revoluční gardy zřejmě zablokovaly jednu z nejdůležitějších námořních cest světa, Hormuzský průliv

Íránské revoluční gardy začaly podle informací z námořních kruhů blokovat jednu z nejdůležitějších námořních cest světa. Oficiální zástupce námořní mise Evropské unie Aspides uvedl, že plavidla v oblasti přijímají radiové vysílání na vlnách VHF, ve kterém íránské gardy důrazně oznamují, že „žádné lodi není dovoleno proplout Hormuzským průlivem“.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy